Město Sokolov je poprvé připomínáno v roce 1279 jako majetek hornofranckého rodu Nothaftů. Kromě let 1938-1945 patřilo vždy k Čechám: jeho němečtí obyvatelé spadali nářečím a folklorem do jazykové oblasti Chebska – tzv. Egerlandu. Ač měl hradby a vlastní samosprávu, byl Sokolov vždy jen poddanským městem a centrem sokolského panství. Od roku 1850 je okresním městem, přičemž v roce 1949 k okresu Sokolov připadl okres Loket a v roce 1960 okres Kraslice. Obyvatelé se živili řemesly, obchodem a zemědělstvím, v 16.- 19. století se v okolí města pěstoval chmel, který ustoupil těžbě hnědého uhlí, ojediněle používaného již v 16. století. Dnes je Sokolov centrem těžby a zpracování hnědého uhlí s navazujícím chemickým a sklářským průmyslem.
V letech 1435-1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků, který si v Krušnohoří a Poohří vybudoval rozsáhlé držaby. Za účast v českém povstání bylo panství Sokolov po bitvě na Bílé Hoře Šlikům zkonfiskováno a roku 1622 ho získali Nosticové. Hrabatům z Nostic (od roku 1673 z Nostic-Rienecku) patřilo město a panství do roku 1850 a zámek do roku 1945. Rod žije od roku 1946 v rakouském Štýrsku.
Za nejvyššího českého kancléře Jana Hartvika Nostice (1610-38) byl Sokolov ve 2. pol. 17. století přestavěn. Na tzv. Novém městě vznikl klášter kapucínů s rodinnou hrobkou Nosticů a v tzv. Starém městě dostaly základy dnešní podoby arciděkanský kostel sv. Jakuba Většího a zámek. Mariánský sloup na Starém náměstí je dílem sochaře Viléma Felsera z Chebu z roku 1701. Kašna z počátku 18. století je zdobena úponky chmelu a nese starší sochu sokolníka Šebestiána (nářečně Wastla), který měl podle pověsti založit Sokolov. Vzhled Sokolova výrazně ovlivnily požáry z let 1873 a 1874 a asanace a výstavba po roce 1945.
Pozdně renesanční zámek vznikl po roce 1663 na půdorysu starší šlikovské vodní tvrze, těžce poškozené za třicetileté války. Z doby přestavby pochází i kašna na nádvoří s erby J. H. Nostice a jeho druhé manželky Marie Eleonory Popelové z Lobkovic. Zámek měl původně dvě brány a na věžích báně. Obklopoval jej vodní příkop, park se sochami a obora s daňky a jeleny. V 19. století byl klasicistně a nověji upravován: m. j. dostaly věže dnešní typické špičaté střechy. V roce 1618 na zámku pobýval „zimní král“ Fridrich Falcký a v roce 1702 císař Josef I. s chotí Vilemínou Amálií Brunšvickou. V roce 1945 v něm sídlil štáb americké armády, která Sokolovsko připojené v roce 1938 k Německu, osvobodila.
Od roku 1960 se v zámku nachází muzeum, koncipované zprvu jako Hornické muzeum Sokolovska a od roku 1984 jako Okresní muzeum v Sokolově se zaměřením na dějiny regionu, historii hornictví a na s nimi související geologii a ekologii.
Webová stránka: http://www.omks.cz/cz/vypis.php?typ=sokolov
