Štětí leží v krajině, která patří k nejstarší sídelní oblasti v Čechách. Archeologické nálezy dokazují, že úrodné Polabí bylo souvisle osídleno od mladší doby kamenné, neolitu, tedy již před 6 – 7 tisíci lety, kdy se na našem území nacházejí doklady zemědělství. Z té doby pocházejí nálezy sekeromlatů, broušených kamenných seker s otvorem pro topůrko, které byly objeveny při výstavbě papírny v 50. letech. Tam se našly i pozůstatky lidské činnosti z eneolitu, pozdní doby kamenné, a ze starší doby bronzové, kdy zdejší krajinu obývali lidé únětické kultury. K této kultuře patří i objev z roku 1933, kdy byly při stavbě dnešní Masarykovy školy odkryty hroby skrčenců, včetně šperků, z nichž některé byly z jantaru. Ve Štětí se nalezly i doklady z mladší doby železné, laténu. V té době žili v Čechách Keltové.
Jméno Štětí je odvozováno od staročeského výrazu „ščetie“, který označoval kůly zaražené do bažinatého terénu jako podklad pro svrchní stavbu. V něm mají původ i slova štět, štětka, apod. Zdejší osídlení bylo zpočátku české a ještě roku 1654 se vyskytuje jméno „Sstieti“. V té době však sílil příliv německých obyvatel a roku 1720 je uváděn v pramenech již jen německý název. Jméno „Wegstädtl“ vzniklo tím, že si noví osadníci hláskově upravili výraz „ve-j-štětí“. Tak získalo nový význam, odvozený od slov „Weg“ (cesta) a „Städtl“ (městečko) – „městečko u cesty“.
Více na webu: http://www.steti.cz/
