Strategický význam Úpice podtrhuje i pověst o odražení tatarského vpádu v r. 1421, nazývaná Úpičtí rytíři. Je velmi pravděpodobné, že Úpice jako strážní osada vznikla mnohem dříve, než Tas z Vízmburku postavil r. 1279 nad Havlovicemi hrad Vízmburk. S ním byla neodmyslitelně spojena i jako pozdější městečko až do zániku hradu v r. 1447 a do následného spojení s náchodským panstvím.
Vízmburské panství štědře podporovalo své jediné městečko Úpici a udělilo mu i četná práva včetně hrdelního, tržního, vaření piva apod. V době husitské stála Úpice na straně kalicha. Proto byla v r.1421 vypálena Slezany, kteří r. 1425 svůj ničivý vpád opakovali.
Roku 1604 byla v Úpici postavena první škola. Roku 1625 bylo městečko postiženo velkým požárem. Bylo při něm zničeno 16 domů i s kostelem. Za třicetileté války trpěla Úpice třemi švédskými vpády, v říjnu 1632, v lednu a v dubnu 1647. Také v prusko-rakouských válkách o dědictví Slezska, zde tábořilo několikrát rakouské vojsko a r. 1745 zde leželo vojsko pruského krále Bedřicha.
Také ve válce prusko-rakouské v r. 1866 leželo v Úpici před bitvou u Střítěže a Rubínovic nepřátelské pruské vojsko. Dne 28. června 1866 bylo v přádelně na Sychrově velitelství II. pruské armády korunního prince Bedřicha Viléma.
V druhé polovině 19. století lze sledovat v Úpici rychlý rozvoj průmyslu, především textilního. První přádelna byla postavena v roce 1851. Karel Moravetz začal v r. 1894 s výrobou vah a v r. 1905 vybudovali Buxbaumové moderní tkalcovnu. Úpice se tak stala jedním z nejprůmyslovějších měst českého severovýchodu.
V Úpici prožily své dětství a mládí děti MUDr. Antonína Čapka : Helena, Josef a Karel, narodila se zde malířka květin a Podkrkonoší Julie W. Mezerová. Dlouhodobou tradici má zde ochotnické divadlo, hudba především tělovýchova a sport. Mimořádnou zvláštností je hvězdárna otevřená v r. 1959.
Více na webu: http://www.upice.cz/
Více na webu: