Dnešní podoba zámku Lednice je výsledkem přestavby z let 1846-1858 v duchu anglické novogotiky. Autorem přestavby byl Jiří Wingelmüller. Z barokního období stavebních dějin zámku se dochovala budova jízdárny z konce 17. století od architekta J.B. Fischera z Erlachu.
Veřejnosti přístupné místnosti v přízemí zámku vynikají zejména bohatostí řezbářské výzdoby. V roce 1995 byla prohlídková trasa rozšířena o novou část. Jde o soukromé apartmá, které až do své smrti v roce 1881 užívala kněžna Františka z Lichtenštejna, vdova po Aloisovi II., knížeti z Lichtenštejna, stavebníkovi poslední, romantické novogotické přestavby zámku. K zámku přiléhá na východní straně skleník, postavený v letech 1843 – 1845 podle projektu P.H. Desvignese.

Dokonalým rámcem zámku se skleníkem je francouzská zahrada a rozsáhlý krajinářský park s četnými romantickými stavbami. Z nich nejvíce vyniká minaret, ojedinělá architektonická památka vystavěná podle projektu Josefa Hardmutha v letech 1797-1804.
Lednický zámek se zahradou a parkem je součástí krajinného celku Lednicko-valtického areálu, prohlášeného v roce 1996 za památku UNESCO.

Webová stránka: http://www.zamek-lednice.com/

Velkorysá architektonická koncepce uherčického zámku (šlechtické obydlí, reprezentační prostory, hospodářské budovy, produkční a okrasné zahrady) s bohatou historií představuje významný krajinotvorný soubor jižní Moravy. 

[Číst více…]

Páni z Miroslavi a z Myslibořic jsou doloženi od r. 1230, takže se dá předpokládat, že již tehdy měli v Miroslavi své sídlo. Vodní tvrz se poprvé připomíná v r. 1387, kdy Zikmund a Hartleb z Myslibořic předali Miroslav s tvrzí a několika vesnicemi hraběti Hanuši z Hardeku. Od konce 15. století do 60. let 16. století vlastnili Miroslav Valečtí z Mírova. Ti přestavěli v první polovině 16. století dosavadní tvrz v renesanční zámek. Je to poschoďová stavba s dvěma nádvořími, s renesančními arkýři na krakorcích a věžovitým hlavním stavením. Uvnitř objektu jsou zajímavé dvě místnosti se sklípkovou klenbou a portál s ojedinělým rámcováním ostění – naturalistickým motivem osekaných kmenů s figurálními reliéfy dvou biřiců.

[Číst více…]