Déšť z Krušných hor proniká do hlubin země, kde intenzivně vstřebává teplotu, mineralizaci a léčivé vlastnosti. Dnes, po 18 tisících letech působení, se z něj stala jedinečná teplická termální voda s významným léčebným potenciálem.
Z počátku našeho letopočtu pocházejí první důkazy o využívání teplické termální vody. V šachtě teplického pramene Pravřídlo byly nalezeny římské a keltské šperky i mince, které se dle zvyku vhazovaly do vody jako dík léčivé síle pramenů.
Rok 762
PODLE LEGENDY OBJEVUJE TEPLICKÉ PRAMENY PRASÁTKO!
Z kroniky Václava Hájka z Libočan:
Pasáček, který každý den pásl své vepře, měl ve svém stádě také jedno prase, které vždy zaostávalo za ostatními, protože kulhalo. Proto se také ze začátku vůbec nedivil tomu, že se občas ztrácelo. Po nějaké době si pasáček všiml, že vepř přestal kulhat a je dokonce čipernější než ostatní. Přesto se každý den odděloval od stáda, a tak se pasáček jednou rozhodl sledovat ho tam, kam chodí a zjistit co vězí za jeho zázračným uzdravením. Šel za ním až k místu, kde ze země vyvěral horký pramen. Prase se tam spokojeně rochnilo v bahně. Jen co se vrátil se svým stádem domů, pospíchal za zemanem Kolostůjem, kterému patřil tento kraj, aby mu pověděl o tom, co viděl. Kolostůj zde na tomto místě založil město, kterému se později začalo říkat Teplice.
Rok 1154
PRVNÍ ORGANIZOVANÉ VYUŽÍVÁNÍ TERMÁLNÍ VODY!
Česká královna Judita, matka Přemysla Otakara I., zakládá klášter „ad aquas calidas“ (u teplých vod). Součástí benediktinského kláštera byl i špitál. Řeholnice se staraly o nemocné a k léčení používaly i termální prameny.
Královna Judita, zakladatelka Lázní Teplice (11. století)
– manželka druhého českého krále z rodu Přemyslovců Vladislava II., který si vysloužil korunu v bitvách po boku císaře Friedricha Barbarossy, od něhož obdržel nový rodový znak dvouocasého lva
– iniciovala postavení nejstaršího kamenného mostu v Praze tzv. „Juditina“
– nechala vystavět klášter v Teplicích, kde byla také pohřbena
Dle dobových pramenů byla: „ženou znamenité krásy, podnikavého ducha, mysli smělé, milovnice nauk a literatury, zběhlá i v řeči latinské a ve věcech politických“.
Od roku 1580 se začaly postupně bourat původní lázeňské dřevěné budovy a nahrazovat kamennými. V té době byly Teplice již velmi známým lázeňským městem. V r. 1550 v Teplicích pobýbala vévodkyně Kateřina Saská a od té doby rodina saského kurfiřta s celým dvorem každoročně pobývala v Teplicích.
Na podzim 1712 do Teplic přicestoval Petr Veliký. Pobyt v českých lázních mu poskytnul značnou úlevu, a tak po návratu do Ruska jeho podřízení dostali nelehký úkol – nalézt minerální prameny v Rusku a postavit pro jeho veličenstvo první ruské lázně.
Během sedmileté války (1756 – 1763) probíhaly v nejbližším okolí vojenské akce, Teplice však byly vyhlášeny nevojenským městem, ve kterém se mohli léčit vojáci obou stran zároveň, a nepřátelé z bitevního pole se tak mohli setkávat v míru pouze v teplických lázních. Také za dalších vojenských událostí se Teplice stávají lazaretním městem.
Rok 1811, 1812
NÁVŠTĚVY LUDWIGA VAN BEETHOVENA – V TEPLICÍCH ZAČAL PSÁT NEJSLAVNĚJŠÍ DEVÁTOU SYMFONII!
Slavné a jediné setkání dvou velikánů – Beethovena a Goetha:
Na křižovatce dvou promenád teplické Zámecké zahrady 23. července 1812 se setkali dva velikáni evropské kultury – „kníže básníků“ Johann Wolfgang von Goethe a geniální skladatel Ludwig van Beethoven – s císařovnou Marií Ludovikou a jejím doprovodem.
Bettina von Arnim, lvice salónů začátku 19. století, citovala v dopise svému příteli několik let po smrti obou umělců následující svědectví, které jí svěřil sám Beethoven: „Když jsme se včera vraceli z procházky, potkali jsme celou císařskou rodinu. Goethe se pustil mé paže a postavil se stranou na cestě. Nedostal jsem ho ani o krok dál. Narazil jsem si tedy klobouk do čela, zapjal svrchník, složil ruce dozadu na záda a prošel jsem nejhustším davem, zatímco Goethe se uctivě klaněl průvodu.“
Beethovenova hrdost a Goethova servilnost zapříčinily jejich nedorozumění i odřeknutí již domluvené spolupráce. Slova Ódy na radost tak už patřila Schillerovi.
Rok 1854
NÁVŠTĚVA CÍSAŘOVNY SISSI – NA JEJÍ POČEST PAK OTEVŘENY LÁZNĚ CÍSAŘOVNY ALŽBĚTY!
Novomanželský pár císaře Františka Josefa a mladičké Alžběty, považovaný za nejpůvabnější panovnickou dvojici své doby, se po sňatku 24. dubna 1854 vydal na svatební cestu. Císařští novomanželé zavítali také do tehdejších Teplic nazývaných pro svou honosnost a eleganci Malou Paříží či Salonem Evropy. Alžběta navzdory předpokladům nedala přednost budovám městských lázní ve středu města (dnešní Lázeňský dům Beethoven), ale našla zalíbení v tehdejší budově Kamenných lázních.
Na stejném místě byla postavena nová lázeňská budova, která byla na počest Sissiny návštěvy otevřena v roce 1911 jako Lázně císařovny Alžběty.
Lázeňský dům Beethoven
– zaměřen na léčení dospělých
– největší teplický lázeňský dům (vznikl architektonickým propojením 11 historických domů) s nejdelší tradicí ve střední Evropě, pojmenován po slavném hostu Ludwigu van Beethovenovi
– v Lázeňském sadu a zároveň blízko městského centra.
Webové stránky lázní: www.lazneteplice.cz