Město Tábor je jedním z nejznámějších a nejkrásnějších jihočeských měst. Okresní město je důležitým kulturním, administrativním, dopravním, obchodním a turistickým centrem oblasti. V jeho historickém jádru města byla vyhlášena Městská památková rezervace. Po Českých Budějovicích je Tábor druhým největším jihočeským městem. Leží na řece Lužnici ve výšce 437 m nad mořem.
Tábor – Žižka
Zeman Jan Žižka z Trocnova je považován za největšího českého válečníka a vojevůdce. Narodil se kolem roku 1370 do zemanské rodiny Řehoře a Jany. O prvních 40ti letech jeho života se zachovaly pouze torzovité zprávy. V těchto letech se pohyboval jako žoldnéř v několika zemích. Roku 1412 vstoupil do služby na pražském královském dvoře. Dne 30. 7. 1419 se podílel na defenestraci na novoměstské radnici. V témže roce odchází s dalšími radikálními husity do Plzně. V březnu byl donucen k ústupu z katolické Plzně a útočiště nalezl v nově osídleném městě Tábor. Při přesunu do Tábora svedl jednu z nejznámějších bitev u Sudoměře (25. 3.) s katolickými oddíly panské jízdy ze Strakonic a Písku, které se svojí nepočetnou hotovostí porazil.
Tábor
Město Tábor je jedním z nejznámějších a nejkrásnějších jihočeských měst. Okresní město je důležitým kulturním, administrativním, dopravním, obchodním a turistickým centrem oblasti. V jeho historickém jádru města byla vyhlášena Městská památková rezervace. Po Českých Budějovicích je Tábor druhým největším jihočeským městem. Leží na řece Lužnici ve výšce 437 m nad mořem.
Střelské Hoštice
Původní název obce ležící na zlatonosné a perlorodé řece Otavě byl jen Hoštice. V době, kdy tvořily jedno panství se Střelou, byl název upraven na Střelohoštice (německy Strahlhoschtitz) a na počátku 20. století pak na Střelské Hoštice. První známky osídlení Pootaví se datují do sklonku starší a do střední doby kamenné (15 000 – 5 000 let př.n.l.). Trvalejší osídlení prokazují až pozůstatky vesnických sídlišť a mohylové hroby ze starší doby železné 7. – 5. stol. př.n.l). Na území obce jsou evidovány čtyři lokality mohylových pohřebišť. Nálezy jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, ve Vídni a v místním Muzeu řeky Otavy a voroplavby. [Číst více…]
Stráž nad Nežárkou
Místo, kde se nachází hrad a zámek ve Stráži nad Nežárkou má velmi bohatou historii, která sahá na začátek našeho letopočtu. Jednotlivé části historie najdete v jednotlivých kapitolách. Vzácnou zajímavostí například je, že současný historický objekt je ojedinělým hybridem hrad-zámek. Světoznámá operní pěvkyně Ema Destinnová je nerozlučně spjata se zámkem ve Stráži nad Nežárkou. Proto zde můžete shlédnout nejrozsáhlejší expozici o jejím životě a díle. [Číst více…]
Strakonice
Okresní město Strakonice, město dudáků, leží na soutoku řeky Otavy s říčkou Volyňkou asi 45 km severozápadně od Českých Budějovic v nadmořské výšce 393 m.
První zmínky o Strakonicích pocházejí již z počátku 13. století, kdy tu byl v letech 1220 – 1235 postaven hrad. Okolo roku 1300 byly městečkem. Tvořilo jej tzv. Dolní (někdy také Menší) město, které stávalo na ostrově v Otavě nedaleko soutoku s Volyňkou, a Horní město na levém břehu Otavy, jímž procházela tzv. Boubínská či Vimperská stezka. V Dolním městě stávala komenda johanitů, kteří se od roku 1242 postupně zmocňovali panství, až jej v roce 1402 získali celé. [Číst více…]
Strakonice
Nejvýznamnější a nejstarší památkou Strakonic je stejnojmenný hrad, který dnes stojí téměř v centru města na pravém břehu řeky Otavy. Jeho zajímavostí je nezvyklé spojení panského sídla s komendou johanitů. Na jižní straně areálu hradu stojí zmíněný klášter s kostelem svatého Prokopa, stavěným ve stylu kostela svatého Jakuba v Řezně (Německo).
Z městského opevnění se dochovaly do současnosti pozůstatky valů, na kterých jsou vybudovány tzv. Rennerovy sady s pozdně empírovým glorietem z roku 1837.
Štekeň
Štěkeň ležící na levém břehu řeky Otavy, 8 km východně od Strakoni. První zmínka o obci pochází z roku 1318. Bývala centrem samostatného statku. Ten se v roce 1622, kdy byl konfiskován Janu Malovcovi z Malovic skládal z městečka s pivovarem a čtyř vsí. V roce 1648 koupili Štěkeň Losiové z Losimthalu, kteří zbudovali na místě staršího sídla raně barokní zámek. Po vymření rodu v roce 1781 získal po dlouhých sporech jeho rozsáhlé majetky známý učenec Josef Mikuláš, hrabě z Windisch-Graetzu.
Stádlecký řetěžový most
Původně byl most postaven přes Vltavu v Podolsku na silnici z Tábora do Písku v letech 1847 – 1848 českobudějovickým stavitelem Josefem Lannou. Před stavbou Orlické přehrady na počátku šedesátých let byl most památkově rozebrán a přenesen k obci Stádlec, aby nedošlo k jeho potopení. Zde byl v květnu roku 1975 znovu vybudován na silnici přes řeku Lužnici.










