Nad městem Lázně Kynžvart se mezi Šibeničním vrchem a Špičákem vypíná Hradní vrch se zříceninou středověkého hradu. Zbytky obvodových zdí vymezují obvod předhradí a horního hradu s dosud dobře zachovanými zbytky strážní věže s hladomornou. Kynžvartský hrad byl původně královského založení. Byl vybudován za přemyslovského krále Václava I. před polovinou 13. století k ochraně soutěsky, střežící obchodní a vojenské stezky na hranicích mezi západními Čechami a Chebskem. Na Mýtné louce proti padacímu mostu první hradní brány bývala stará celnice. Před rokem 1287 se hrad dostal do držení chebského ministeriálního rodu Hertenberků. Kynžvartská větev této starobylé rodiny přijala od té doby jméno „de Kunigeswart“ a ve štítu měla šraňk – závoru k zavírání silnice.

[Číst více…]

První písemné zmínky o Valči jsou z roku 1358, kdy je statek uváděn jako rozdělené zboží, držené bratry Ctiborem a Benešem z Valče. Dalšími majiteli rozděleného panství byli ve středověku zemané držící statky v blízkém okolí: Ješek ze Stebna, Jan Kladivo ze Stebna 1368, Boreš z Oseka 1371, Beneš z Buškovic 1377-1416, a páni z Doupova Nevlas a Jan 1416, Sezema z Doupova 1454 a Jan z Doupova 1487.  [Číst více…]

Zámeček Doubí byl vystavěn nad řekou Ohří na základech raně středověkého hradu v polovině 14. století. O dvě stě let později byl hrad přestavěn na renesanční zámek a v 17. století byl u něj vybudován útulný park s vyhlídkovou terasou. V údobí 1739-1756 se areál za vlastnictví Julia Jindřicha a Josefiny Eleonory Mulcové z Valdova, rozené hraběnky Metternichové, přestavbou změnil docela. Zámecké sídlo dostalo barokní podobu a do půlkruhové bašty vnější parkánové zdi byla vestavěna barokní kaple. Za svou dnešní podobu vděčí stavba karlovarskému architektovi Františkovi Maderovi, který jej upravil koncem 19. století.

[Číst více…]