Údolí Doubravy je přírodní rezervace, která leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory, severovýchodně od Chotěboře nedaleko obce Bílek.
Řeka Doubrava pramenící v oblasti Ranského Babylonu patří k čistým řekám, což dosvědčuje výskyt vzácných druhů rostlin i živočichů, např. racků. Po celém svém toku vytvořila kamenné řečiště, plné skalních věží a obřích hrnců, s vodopádem a kamenným mořem.
Nad údolím se nachází vyhlídka Sokolohrady, poblíž najdeme zbytky původního hradu Sokolov ze 13. století. Na protějším svahu přes řeku skalní věž „Čertův stolek“ s vyhlídkou.
Kralická tvrz
Zbytky kralické tvrze ze 14. století, nalezené při archeologickém výzkumu. Nejvzácnějším nálezem byly originální písmenka – literky.
Kralická tiskárna – Historický význam kralické tiskárny, nově zrekonstruovaná expozice s nálezy z archeologického výzkumu z kralické tvrze. Ukázka starých knih z tiskárny, kování z knih, literky, kachle, aj. V expozici je popsána historie kralické tiskárny (Ivančice, Krdlice, Lešno). Výstava J. A. Komenský a soudobá Morava. Kostel sv. Martina ze 14. století s českobratrskými nápisy.
Humpolec
Humpolec vznikl jako strážné místo uprostřed pohraničních hvozdů, kde vedla důležitá stezka vedoucí z Prahy na Moravu. Podle pověsti stál při zrodu Humpolce polomytický Gumpold, seriózní prameny však tuto domněnku nepotvrzují a jméno praotce města neuvádějí. První písemná zmínka o vsi je z r.1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Komu předtím patřil není známo, ale Fr. Javůrek je toho názoru, že němečtí rytíři, kteří vnikali do pohraničního hvozdu, založili osady Gumpoldsdorf či Gumpolsfeld. P. Zoubek ve svém spisu „O zakládání měst v Čechách“ zastává názor, že ke vzniku města přispěly stříbrné doly a odvozuje jméno Humpolec od slov „hon-pole“- tedy „zvláštnosti uprostřed lesů“.
Ledeč na Sázavou
Hrad Ledeč nad Sázavou je původně gotický hrad z poloviny 13. století, později renesančně přestavěný a rozšířený. Do poloviny 16. století byl v majetku starobylého rodu Ledečských z Říčan, největšího rozkvětu však dosáhl za Meziříčských z Lomnice. [Číst více…]
Jihlava
Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.
Na konci 12. století je na návrší nad řekou Jihlavou historicky doložena slovanská vesnice s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Stala se východištěm kolonizace kraje, neobyčejně urychlené nálezem stříbrných rud koncem 40.let 13. století. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Malá vesnice jejich náporu a potřebám nestačila a proto se začalo na protějším břehu řeky budovat nové město.
[Číst více…]
Křemešník
Na Českomoravské vrchovině, asi 9 km od Pelhřimova, se nachází poutní místo Křemešník. Kromě kostela Největší Trojice z 18. století se zde nachází také železná rozhledna. Ta byla postavena v květnu 1993 pro telekomunikační účely. Po opravách točitého schodiště (205 schodů) byla na podzim téhož roku zpřístupněna jako rozhledna. Jméno Pípalka získala na počest hlavního iniciátora stavby Pavla Pípala, předsedy KČT Pelhřimov.
Přibyslav
Město Přibyslav leží na západní straně Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 483 m. Geologické podloží zdejšího regionu je tvořeno rulami, přetvořenými z původních prvohorních naplavenin. V raném středověku byla celá krajina pokryta nedotčeným pralesem, v němž převládaly buky, tisy, borovice, osiky, smrky a břízy. K tehdejší běžné zvířeně patřili vlci, medvědi, rysi, jezevci a zvěř jeleni, srnčí a černá. První věrohodné záznamy o Přibyslavi pocházejí z poloviny 13. století. [Číst více…]
Karasín
Na návrh Petra Štorka byla v roce 2002 za rekordní tři měsíce postavena tato 30 metrová kamená rozhledna. Stojíme v nadmořské výšce 704 metrů jen asi pět kilometrů severně od Bystřice nad Pernštejnem, nedaleko malé vísky Karasín. O stavbě rozhledny právě v okolí Bystřice se uvažovalo již dlouho, ale k realizaci přistoupil teprve podnikatel Libor Jedlička, který se zde rozhodl postavit lyžařský areál. Na stavbu rozhledny byla použita ojedinělá technologie tzv. „štípaných betonových bloků“. Konstrukce je také zajímavá protáhlým čtvercovým půdorysem. Slavnostní otevření jedné z nejhezčích rozhleden Vysočiny proběhlo 25. května 2002.
Náměšť nad Oslavou
Zámek stojí na zalesněném kopci nad levým břehem řeky Oslavy. Zámek je dominantou města Náměšti nad Oslavou, nacházejícího se na Třebíčsku v kraji Vysočina. Do zámku se vstupuje po kamenném mostě z roku 1760 s plastikami sfing a tzv. hodinovou věží. V severozápadním rohu nepravidelného prvního nádvoří stojí mohutná obytná věž – pozůstatek původního gotického hradu. Vlastní zámek, obklopující druhé nádvoří, má podobu italských kastelů. Velmi cenná je rozsáhlá sbírka gobelínů z 16. – 19. století. Na zámek navazuje anglický park a rozlehlá obora. Roste zde mnoho třistaletých mohutných dubů, skutečným králem je však tisíc let starý tzv. Žižkův dub v serpentině pod zámkem, který je nejstarším dubem na Moravě.
Štáflova chalupa
Štáflova chalupa je ojedinělou ukázkou pozdně středověkého domu, jehož vznik je datován do 2. pol. 16. stol. V nejstarší, roubené části stavby se nachází dymná jizba s horním větracím otvorem pro odchod kouře a povalovým stropem. Z čelní strany domu ji poznáme podle přístěnné dřevěné podpěrné vazby, která drží váhu krovu. Jde o významný doklad toho, že dům patří mezi nejstarší dochované vesnické obytné stavby v Čechách. Jedná se o národní kulturní památku.










