výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Barokní areál, vybudován nejpozději v 1. polovině 18. století, je spjat s významným českým básníkem, grafikem a překladatelem Bohuslavem Reynkem a jeho ženou, básnířkou Suzanne Renaud, kteří zde žili a tvořili. U objektu se nachází jedno ze zastavení naučné stezky věnované B. Reynkovi. [Číst více…]
Historie města spadá až do 12. století, kdy jsou první zmínky o původní osadě v místech dnešního pivovaru, děkanské zahrady a kostela sv. Víta. Podle pověsti však město založil v l. 1225 – 1226 pražský biskup Pelegrin (Pelhřimov), který se stavil u místní studánky cestou do Říma. Tomu odpovídá také městský znak s podobou poutníka v bráně mezi dvěma věžemi. Na počátku 13. století po vyplenění původní osady Vítkem z Hluboké došlo k založení nového města na pravidelném půdorysu, který je v centru zachován dodnes. Rozvoj města příznivě ovlivnila těžba stříbra v okolí Křemešníka. Ve městě byla také rozvinuta celá řada řemesel, hlavně soukenictví, plátenictví, tkalcovství, barvířství, pernikářství a pivovarnictví.
Před temným vrcholem Javořice, která je zároveň nejvyšší horou Vysočiny, leží rybníky obklopená Telč s kouzelným zámkem a pohádkovým náměstím. To, že odtud bude krásný výhled na město, tušil už dávno jistý Alois Kulhánek. Ten nechal v roce 1898 na Oslednici postavit 16 metrů vysokou dřevěnou věž, ze které se pocestní mohli rozhlédnout do kraje. Dřevo bohužel není materiálem věčným, a tak malou rozhlednu rozhlodal zub času. Na jejím místě zbyl pouze původní kříž ze železa, připevněný na velkém balvanu. Kámen už od roku 1885 symbolicky nahrazoval vršek 556,8 metrů vysokého kopce. Kdo kříž na balvan připevnil? To už dnes asi nezjistíme.
Zámek stojí na zalesněném kopci nad levým břehem řeky Oslavy. Zámek je dominantou města Náměšti nad Oslavou, nacházejícího se na Třebíčsku v kraji Vysočina. Do zámku se vstupuje po kamenném mostě z roku 1760 s plastikami sfing a tzv. hodinovou věží. V severozápadním rohu nepravidelného prvního nádvoří stojí mohutná obytná věž – pozůstatek původního gotického hradu. Vlastní zámek, obklopující druhé nádvoří, má podobu italských kastelů. Velmi cenná je rozsáhlá sbírka gobelínů z 16. – 19. století. Na zámek navazuje anglický park a rozlehlá obora. Roste zde mnoho třistaletých mohutných dubů, skutečným králem je však tisíc let starý tzv. Žižkův dub v serpentině pod zámkem, který je nejstarším dubem na Moravě.
Vznik Moravských Budějovic nelze přesně datovat. Vznikly pravděpodobně ve 12., nejpozději v 1. polovině 13. století. Počátky osídlení jsou spojeny s polohou města na vyvýšenině nad brodem přes říčku Rokytku. Moravské Budějovice tak od svého počátku těžily z polohy na tzv. Haberské stezce, spojující Moravu a Čechy. Do dnešních dob si tato trasa udržela svoji důležitost jako spojnice Prahy s Vídní. První písemná zmínka o Budějovicích pochází z roku 1231.
Částečně zachovalý hrad, dominující zdejšímu kraji, leží na skalnaté vyvýšenině nad stejnojmenným městečkem. Hrad byl založen v dobách počátku 14. století. Písemně je připomínán po roce 1310, kdy byl v držení Raimunda z Lichtemburka.
Od roku 1319 vlastnil hrad Jindřich z Lipé a po něm se dostal pod panovnickou správu. Další majitelé, Trčkové z Lípy, se v letech 1436 až 1561 postarali o rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu a také Lipnici rozšířili.
Hrad Ledeč nad Sázavou je původně gotický hrad z poloviny 13. století, později renesančně přestavěný a rozšířený. Do poloviny 16. století byl v majetku starobylého rodu Ledečských z Říčan, největšího rozkvětu však dosáhl za Meziříčských z Lomnice. [Číst více…]
Na Českomoravské vrchovině, asi 9 km od Pelhřimova, se nachází poutní místo Křemešník. Kromě kostela Největší Trojice z 18. století se zde nachází také železná rozhledna. Ta byla postavena v květnu 1993 pro telekomunikační účely. Po opravách točitého schodiště (205 schodů) byla na podzim téhož roku zpřístupněna jako rozhledna. Jméno Pípalka získala na počest hlavního iniciátora stavby Pavla Pípala, předsedy KČT Pelhřimov.
Zbytky kralické tvrze ze 14. století, nalezené při archeologickém výzkumu. Nejvzácnějším nálezem byly originální písmenka – literky.
Kralická tiskárna – Historický význam kralické tiskárny, nově zrekonstruovaná expozice s nálezy z archeologického výzkumu z kralické tvrze. Ukázka starých knih z tiskárny, kování z knih, literky, kachle, aj. V expozici je popsána historie kralické tiskárny (Ivančice, Krdlice, Lešno). Výstava J. A. Komenský a soudobá Morava. Kostel sv. Martina ze 14. století s českobratrskými nápisy.
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513