Velké Meziříčí patří k významným moravským městům v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Leží na soutoku řek Oslavy a Balinky, v těsné blízkosti dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, přibližně na 145 km od Prahy. Roku 1990 bylo území histrického jádra města prohlášeno památkovou zónou. Mezi nejvýznamější památky města patří Zámek Velké Meziříčí, kostel sv. Mikuláše, radnice, židovské synagogy a mnoho dalších.

[Číst více…]

To, co dnes vidíme v Telči na Náměstí Zachariáše z Hradce, je výsledkem mnoha let utváření vzhledu města. Zástavba na náměstí nesla typické středověké znaky. Domy byly zprvu úzké a vystavěné z nejdostupnějšího materiálu, jaký se nacházel v okolí, tedy ze dřeva. Pod domy byly vyhloubeny sklepy, které byly následně pospojovány chodbami, jež se klikatí pod celým náměstím. Sklepy jsou dnes jediným pozůstatkem původních rozměrných gotických domů. [Číst více…]

Na místě, kde město stojí, se odedávna křížily obchodní stezky. Na vyvýšenině Humpolecké cesty byl založen hrazený dvorec s románskou rotundou. Ten se stal hospodářským centrem oblasti. V průběhu 13. století se zde usazovalo stále více lidí, a tak bylo nedaleko dvorce založeno sídlo, jež dnes nese název Staré město a je součástí Telče. Jak však vznikla Telč samotná? To není zcela jisté, žádné historické prameny datum založení neuvádí. Prvním spolehlivým letopočtem v historii města jsou léta 1333 – 1335, kdy Telč navštívil markrabě Karel, později známý jako Karel IV.
Město bylo postaveno na vyvýšenině obklopené rybníky, které spojuje Telčský potok a umělý příkop. Území Telče chránily hradební zdi se střílnami a ochozem. Díky těsnému sousedství rybníků, které sahaly až ke zmiňovaným hradbám, se mohla Telč docela snadno přeměnit v nedobytnou vodní pevnost.

[Číst více…]

Vesnice Svatý Kříž byla založena kolem r. 1300 patrně řádem Německých rytířů při haberské obchodní cestě, v místech, kde v té době byly v plném rozkvětu doly na stříbro. Vesnice byla postavena na pozemcích obce Německý Brod, jejímž majetkem se až do r. 1623 připomíná. Doly patřily k nejstarším stříbrným dolům v Čechách, neboť již ve 12. století se tu dolovalo a ve 13. století byly v největším rozkvětu. Válkami husitskými dolování značně ochablo a po nich se jen pomalu začalo dolování stříbra znovu rozvíjet. Doly patřily městu Jihlavě, v 16. století byly koupeny městem Německý Brod. Časté rozepře mezi oběma městy a nakonec zatopení dolů ukončily dolování. Ještě kolem r. 1870 byly činěny pokusy o obnovení dolů, ale neúspěšně. V okolí vesnice jsou dodnes patrné stopy po těchto dolech.

[Číst více…]

Město Přibyslav leží na západní straně Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 483 m. Geologické podloží zdejšího regionu je tvořeno rulami, přetvořenými z původních prvohorních naplavenin. V raném středověku byla celá krajina pokryta nedotčeným pralesem, v němž převládaly buky, tisy, borovice, osiky, smrky a břízy. K tehdejší běžné zvířeně patřili vlci, medvědi, rysi, jezevci a zvěř jeleni, srnčí a černá. První věrohodné záznamy o Přibyslavi pocházejí z poloviny 13. století. [Číst více…]

Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.
Na konci 12. století je na návrší nad řekou Jihlavou historicky doložena slovanská vesnice s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Stala se východištěm kolonizace kraje, neobyčejně urychlené nálezem stříbrných rud koncem 40.let 13. století. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Malá vesnice jejich náporu a potřebám nestačila a proto se začalo na protějším břehu řeky budovat nové město.
[Číst více…]