výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Jablonec nad Nisou s téměř 45 000 obyvateli je správním, kulturním i sportovně rekreačním střediskem Jizerských hor. První zmínka o Jablonci je z roku 1356, avšak ke stálému osídlení dochází až v 16. století, kdy byla založena první skelná huť ve Mšeně a postaven i první kostelík. Zásadní změna ve vývoji města nastala ve 2. polovině 17. století. Začíná se rychle rozvíjet sklářství, ale současně se ukazuje, že Jablonec má i výhodnou polohu k provozování obchodu.
Od druhé poloviny 60. let minulého století obývali dům bývalé fary manželé Jana a Josef V. Scheybalovi. Řadí se k nejvýznamnějším osobnostem Jablonecka i Libereckého kraje. Věnovali se národopisu, lidové kultuře, památkové péči, místopisu a regionální historii. Vytvořili pozoruhodné umělecké sbírky a obsáhlou knihovnu. Josef V. Scheybal byl výborným kreslířem a talentovaným ilustrátorem. Díky němu a jeho manželce má Liberecký kraj obsáhlý vědecký a umělecký dokument zachycující jeho památky lidového umění, krajinu i přírodu.
Po smrti manželů připadl objekt městu, které se rozhodlo uctít jejich památku a zrekonstruovat dům nesoucí jejich jméno a odkaz.
Jablonecká radnice byla budována jako vícefunkční budova, která nebyla jen moderním sídlem městské správy, ale měla se stát společenským a kulturním centrem poskytujícím obyvatelům města další služby. Své kanceláře zde mělo několik důležitých firem, v parteru se nacházely obchody a byla zde provozována rozsáhlá pohostinství a jeden z největších biografů v tehdejším Československu. [Číst více…]
První písemná zmínka o Tanvaldu jako dřevařské osadě na levém břehu řeky Kamenice pochází ze druhé poloviny 16. století. Osada tehdy zřejmě patřila pod obec Smržovku. Samostatně existuje Tanvald pravděpodobně od začátku 17. století. Lidé tady vedli velmi nuzný život, půda zajišťovala velmi skromnou obživu a poddaní museli pracovat pro vrchnost v lese a v zemědělství. Začátkem 18. století začali místní obyvatelé pěstovat len a vyrábět lněnou přízi, kterou prodávali do míst s vyspělým ručním tkaním.
Historie Českého Dubu sahá do románského období. Město patří k nejstarším sídlům severních Čech, vzniklo při kupecké stezce jako tržní osada na vyvýšenině obtékané potoky Ještědka a Rašovka. Újezd Vladislavice včetně hradu, raně románského kostela a přilehlé osady svěřil roku 1115 kníže Vladislav I. Benediktinskému klášteru v Kladrubech. Novým majitelem se stal v roce 1237 Markvartic Havel z Lemberka, který zde ve 40. letech 13. století vybudoval pro rytířský a špitální řád johanitů opevněný klášter s kaplí sv. Jana Křtitele, patrona řádu.
Zámek Lemberk vévodí krajině pod Lužickými horami nedaleko Jablonného v Podještědí. Zámek Lemberk se nachází na Českolipsku v Libereckém kraji. Návštěvníci si mohou na zámku prohlédnout renesanční a barokní interiéry, kuchyni, kapli i vrchnostenské kanceláře. Je zde také stálá výstava moderního uměleckého sklářství a muzeum sv. Zdislavy, legendární manželky zakladatele hradu Havla Markvartice. V zámeckém areálu je i barokní letohrádek Bredů. Na svazích zámeckého vrchu se nachází zámecký park. [Číst více…]
V centru Kořenova stojí zdaleka viditelný symbol obce, osmiboká tesařovská kaple. Počátkem 20. století se němečtí evangelíci rozhodli postavit vlastní modlitebnu a vybrali pro ni místo na vyvýšenině dnešního Tesařova.
Pozůstatky gotické tvrze Vranov z 15. stol., vystavěné na skalním pískovcovém masivu Vranovského hřebene přímo nad Malou Skálou. Roku 1820 romanticky upraven na skalní pantheon s klasicistními pomníčky a nápisy oslavujícími středověké hrdiny a panovníky. Z romantické výzdoby zůstaly jen zbytky. Dodnes se v areálu zachovala pouze novogotická kaple a spousta propletených cestiček tesaných ve skále, můstky, jeskyňky a pamětní desky.
Stavební délka původní trati Tanvald – Kořenov (tehdy ovšem nazývané Tannwald-Schumburg – Grünthal) byla 7,186 km, provozní jen 6,651 km, což jsou hodnoty odpovídající bezvýznamné lokálce. Trať byla ale stavěna jako součást trasy Liberec – Tanvald – státní hranice s připojením na trať tehdejších pruských státních drah státní hranice – Petersdorf – Hirschberg, takže šlo o trať sice nepatrné délky, ale mezinárodního významu.
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513