Štramberský hrad byl založen koncem 13. století jako centrum zbylého zeměpanského majetku po rozdělení držav pánů z Hückeswagen. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo dřevěným mostem z druhého patra protilehlého paláce. V místech nynější chaty Dr. Hrstky stávala větší obytná budova. Ta byla za pánů z Žerotína přestavěna na renesanční zámek. V pamětní listině z roku 1787 se dočteme: „Okolo roku 1782 začaly bourať a kaziť zámek štramberský, v něm dosti pěkné a prostranné světnice zništili a zdi zbořili, mnoho pěkných kvadštuků sebrali.“
Z hradu se zachovaly části hradebních zdí a věž Trúba, upravená r. 1903 na rozhlednu.
Radegast
Autor tohoto uměleckého díla, frenštátský rodák Albín Polášek, který větší část svého života prožil ve Spojených státech Amerických, dokončil sochu v roce 1930 a věnoval ji obyvatelům zdejšího kraje. Původní socha je zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti.
Asi tři metry vysoký kolos z betonu a žulové drti, umístěný v nadmořské výšce kolem jedenácti set metrů, však špatně odolával drsným klimatickým vlivům.
Kaple sv. Cyrila a Metoděje
Na vrcholu Radhoště ve výšce 1129 m.n.m, nás již zdáli vítá kaple sv. Cyrila a Metoděje. Pohled může někomu rušit telekomunikační stožár, berme jej však jako daň civilizaci jejíž součástí je i internet. Nejprve dorazíme k bronzovému sousoší sv. Cyrila a Metoděje z roku 1805, jehož autorem je Albín Polášek, který je i autorem sochy Radegasta. Potom můžeme navštívit kapli a přístupnou vyhlídku na zvonici s krásným rozhledem. Nápis nad vchodem do kaple hlásá „Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Methoděj“.
Strážiště
Rozhledna se nazývá podle úvalenského rodáka, slezského poslance Hanse Kudlicha (1823–1917), jenž roku 1848 na Kroměřížském sněmu podal návrh na úplné zrušení poddanství v zemích Rakouského císařství. V základně rozhledny je Kudlichovo mauzoleum, v rozhledně je pak umístěna expozice připomínající jeho život.
Biskupská kupa
Kamenná 18 m vysoká rozhledna, postavená v r. 1898 německým turistickým spolkem MSSGV u příležitosti 50 – let panování císaře Františka Josefa I.. Je nejstarší rozhlednou v Jeseníkách.
Švýcárna
Turistická chata Švýcarna je jedna z nejstarších budov v oblasti Jeseníků. Byla postavena již v roce 1887, avšak její historie sahá ještě hlouběji. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu. [Číst více…]
Karlova Studánka – Hudební hala
Karlova Studánka je jak velmi atraktivním turistickým místem, tak i vyhlášeným místem lázeňským. Nabídnout vám může své uhličito-železité prameny, které jsou známy už od 16. století. Lázně jako takové zde však byly založeny až kolem roku 1785 namístě železářské osady Hubertov. K nejznámějším pramenům patří např. pramen Maxmiliánův, Karlův, Vilémův, Bezejmenný, Trubačský, Norbertův atd. Prameny dosahují teploty cca 7 stupňů Celsia a jsou pravděpodobně vulkanického původu.
Švýcárna
Turistická chata Švýcarna je jedna z nejstarších budov v oblasti Jeseníků. Byla postavena již v roce 1887, avšak její historie sahá ještě hlouběji. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu. [Číst více…]
Cvilín
Cvilínská rozhledna se nechází na stejnojmenném kopci, nad městem Krnovem. Na Cvilíně, který má dva vrcholy jsou ještě další dvě zajímavé turistické atrakce, které jistě stojí za zhlédnutí. Temeno Předního Cvilínského kopce, poblíž rozhledny, zdobí monumentální stavba barokního poutního kostela sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie, na vzdálenějším Zadním Cvilínském kopci se nalézají zříceniny hradu Cvilína. Rozhledna nabízí krásný pohled na Krnov a okolí, v němž se nacházejí další dvě vyhlídkové stavby- Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně a dřevěná rozhledna na vrcholu Ježník.
[Číst více…]
Karlova Studánka – Slezský dům a Pitný pavilon
Karlova Studánka je jak velmi atraktivním turistickým místem, tak i vyhlášeným místem lázeňským. Nabídnout vám může své uhličito-železité prameny, které jsou známy už od 16. století. Lázně jako takové zde však byly založeny až kolem roku 1785 namístě železářské osady Hubertov. K nejznámějším pramenům patří např. pramen Maxmiliánův, Karlův, Vilémův, Bezejmenný, Trubačský, Norbertův atd. Prameny dosahují teploty cca 7 stupňů Celsia a jsou pravděpodobně vulkanického původu.










