výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Přerovský zámek je renesanční čtyřkřídlý objekt z první čtvrtiny 17. století, vybudovaný na místě původního hradu. Věž, která je dominantou zámku i města, byla v roce 1997 po 225 letech dostavěna a zastřešena. V zámku sídlí Muzeum Komenského, založené v roce 1888. Uchovává vzácné exponáty ve sbírkách mineralogie, entomologie a archeologie, dokumenty vážící se k životu a dílu J.A.Komenského, které doplňují dobové rekonstrukce školních tříd. [Číst více…]
Hrad Šternberk stojí na skalnatém vrchu ve stejnojmenném městečku, ležícím severním směrem od Olomouce. Na hradě je umístěna stálá muzejní sbírka hodin, kde se nacházejí hodiny přesýpací i složité mechanické strojky. [Číst více…]
Již 700 let vévodí malebné kotlině řeky Krupé, lemované věncem hor v čele s masívem Králického Sněžníku, typické horské městečko – Staré Město pod Sněžníkem, původním názvem Goldek, což znamená Zlatý roh nebo Zlatý kout. Jeho založení spadá do období velké kolonizace severní Moravy v druhé polovině 13. a počátkem 14. století. Šlo zřejmě o kolonizaci hornickou, jejímž nositelem v této oblasti byl cisterciácký klášter v Kamenci v Kladsku. Potvrzuje to také první přímá zmínka o Starém Městě, která pochází z listiny datované 3. 5. 1325. [Číst více…]
V r. 1726 koupili náměšťské panství Harrachové, kteří patřili k významným rodům habsburské říše. Jako sídlo jim sloužil Dolní zámek. Po skončení sedmileté války začal hrabě Ferdinand Bonaventura z Harrachu se stavbou nového zámku (základní kámen položen 1.3. 1766) poblíž zříceniny středověkého hradu. Nové letní sídlo bylo vybudováno v nejmodernějším stylu raně klasicistního „moravského“ baroka s francouzskými architektonickými vlivy. Pro nový zámek se vžilo označení Horní zámek. Bývalé sídlo se nazývá Dolní zámek (dnes sladovna). [Číst více…]
Postaven byl na začátku 14. století a s jeho historií se váže několik významných šlechtických rodů, např. Kravařové, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna. Před první bránou vyrůstá ze skály pokroucená planá hruška, ke které se váže pověst, která praví: Tehdejší pán hradu – pán z Ludanic – nepustil do svého obydlí mnicha, prosícího o nocleh. Ten na vyhazov reagoval tím, že vyřkl větu, ve které stálo, že tak jak z jeho hole vyroste planá hruška, zůstane i jeho rod planý. Pán v ten večer čekal narození syna, po vyřčení této jakoby kletby, pánovi oznámili, že se mu narodila dcera. Jeho rod vymřel po přeslici a planá hruška stojí na hradě do dnes. [Číst více…]
O starém slovanském osídlení prostoru dnešního města svědčí četné archeologické nálezy. První písemnou zprávu o Olomouci nacházíme na stránkách Kosmovy kroniky, kde se dočítáme k roku 1055, že na zdejším knížecím hradě pobýval se svou manželkou Vratislav, druhorozený syn Břetislava I., jehož otec Moravu natrvalo připojil k Čechám.
Budova olomoucké radnice, která vévodí Hornímu náměstí, představuje již po šest staletí symbol hospodářského a politického významu někdejšího královského hlavního města. Budova radnice je čtyřkřídlá, s vnitřním dvorem uprostřed. Z jižní fasády vystupuje arkýř gotické kaple sv. Jeronýma, který je bohatě zdobený kružbami a figurálními motivy. Při východní straně budovy je dvouosé schodiště s renesanční lodžií. Vedle radniční věže se ve výklenku severní fasády nachází orloj. [Číst více…]
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Vzhledem k tomu, že všichni umělci a řemeslničtí mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. [Číst více…]
Caesarova kašna je nejznámější a umělecky nejnáročnější olomouckou kašnou. Její sochařská výzdoba představuje bájného zakladatele města – císaře Gaia Iulia Caesara. Na imitovaném skalisku uprostřed nádrže je socha jezdce na vzpínajícím se koni. U nohou mu leží dvě mužské postavy s kartušemi – jedná se o personifikace řeky Moravy a Dunaje – a dále sedící pes – narážka na věrnost města panovníkovi. Socha Caesara je umístěna tak, že svou tvář odvrací od olomoucké radnice směrem k Michalskému návrší, kde údajně stával tábor římských vojsk. [Číst více…]
Sloup poslavil v letech 1715- 1723 Václav Render jako výraz vděčnosti olomouckých měšťanů za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Na sochařské výzdobě pracovali Jan Sturmer (socha Panny Marie Immaculaty, socha svatého Františka Xaverského a socha svatého Karla Boromejského) a Tobiáš Schütz (ostatní sochy kromě později vyměněné sochy svatého Šebestiána).
1758 – sloup byl při pruském obléhání poškozen a poté byla vyměněna socha svatého Šebestiána.
1985–1992 – při restaurování byl originální tordovaný (kroucený) sloup nahrazen kopií. [Číst více…]
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513