Litovel (německy Littau) je město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce na řece Morava, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz. Město se proto také nazývá Hanácké Benátky. [Číst více…]
Litovel
Lipník nad Bečvou
Město leží na dohled hradu Helfštýna v rovině Moravské brány. Je to historické město s mimořádně prostorným náměstím ve tvaru písmene L a velmi zajímavým souborem pamětihodností, však je také Lipník nad Bečvou od roku 1989 městskou památkovou rezervací. Město může být hrdé na zachovalé historické jádro s renesanční radnicí, barokními kašnami a renesančními domy s podloubími, hned vedle náměstí tvoří dominantu města farní kostel sv. Jakuba s unikátní zvonicí. Kromě toho se zde nachází zámek, bývalý piaristický klášter s kostelem sv. Františka Serafinského a synagoga. Ve městě v minulosti žila početná židovská komunita, dokladem toho jsou také dva unikátní židovské hřbitovy.
Konice
Zámek byl postaven v letech 1703 – 1705 olomouckým stavitelem Lukášem Glöckelem na objednávku opata premonstrátského řádu Norberta Želeckého z Počenic. Je pravděpodobné, že při stavbě bylo nějakým způsobem navázáno na starší budovu, která mohla představovat jistě vícekrát přebudované sídlo konické vrchnosti.
Kolštejn
Renesanční zámek Kolštejn vznikl v 16. století přestavbou gotického hradu Goldek, který na kopci v horské obci později přejmenované na Brannou už počátkem 14. století nechal vybudovat rod Wüstenhube. Během 15. století se hrad stal mohutnou pevností, z níž se do současné doby zachovala obvodová zeď, část západního paláce a do značné míry přestavěná velká věž. [Číst více…]
Kojetín
O počátcích Kojetína historické prameny mlčí. Právě proto se k počátečnímu období z dějin města váže mnoho pověstí, které kladou vznik Kojetína až do dob Sámovy říše a za zakladatele považují jeho syna, kterého jmenují Kojatou.
První písemná zmínka o Kojetíně je z roku 1233, kdy v listině moravského knížete Přemysla se hovoří o újezdu kojetínském.
Jeskyně Na Špičáku
Jeskyně Na Špičáku se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. První písemná zmínka pochází z roku 1430 (Anthonius Wale). Jeskyně sloužila často jako úkryt, o čemž svědčí četné epigrafické nápisy na stěnách (nejstarší z roku 1519). V letech 1884 – 1885 byla primitivně zpřístupněna pro veřejnost Sudetoněmeckým horským spolkem, do dnešní podoby je jeskyně zpřístupněna od roku 1955. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350–380 milionů let). Vývoj krasových prostor byl výrazně ovlivněn tavnými vodami ledovce, které daly jeskyni konečnou podobu a chodbám charakteristický srdcovitý profil. 220 metrů dlouhá prohlídková trasa je bezbariérová.
Javoříčské jeskyně
Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Podstatná část jeskyní byla objevena již v roce 1938. [Číst více…]
Jánský Vrch – Javorník
Zámek Jánský Vrch, tvoří spolu s krajinářským parkem výraznou dominantu městské památkové zóny. Vypíná se na skalnatém kopci nad městem Javorníkem a svým umístěním spadá do nejsevernějšího cípu severomoravského kraje, na bývalé území Slezska.
Hranice
Město Hranice leží v prostoru Moravské brány převážně na pravém břehu řeky Bečvy, v nadmořské výšce cca 260 m. Ta část Moravské brány, v níž leží Hranice, se nazývá Bečavská brána. Je vklíněna mezi Oderské vrchy a Podbeskydskou pahorkatinu (Maleník). Bečavská brána má ráz ploché pahorkatiny, jejíž výškové členění je od 205 m n. m. do 366 m n. m.
Hranice patří městům s velmi zajímavým přírodním prostředím. Město bylo citlivě založeno na terénní vyvýšenině v ohbí řeky Bečvy mezi toky Ludinou a Veličkou. Již tento fakt způsobil, že město dominuje okolní krajině. [Číst více…]
Helfštýn
Postaven byl na začátku 14. století a s jeho historií se váže několik významných šlechtických rodů, např. Kravařové, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna. Před první bránou vyrůstá ze skály pokroucená planá hruška, ke které se váže pověst, která praví: Tehdejší pán hradu – pán z Ludanic – nepustil do svého obydlí mnicha, prosícího o nocleh. Ten na vyhazov reagoval tím, že vyřkl větu, ve které stálo, že tak jak z jeho hole vyroste planá hruška, zůstane i jeho rod planý. Pán v ten večer čekal narození syna, po vyřčení této jakoby kletby, pánovi oznámili, že se mu narodila dcera. Jeho rod vymřel po přeslici a planá hruška stojí na hradě do dnes. [Číst více…]