Město sirek, jak bývá Sušice nazývána, leží v údolí řeky Otavy nedaleko hranice Chráněné krajinné oblasti Šumava ve výšce 472 m nad mořem asi 32 km jihovýchodně od okresního města Klatovy.
Město vzniklo již v 8. století jako osada při rýžovišti zlata. Dávné osídlení připomínají pohřebiště na východním svahu vrchu Svatoboru (845 m). Ve 12. století bylo tehdy již městečko majetkem bavorských hrabat a k Čechám bylo trvale připojeno až ve 13. století. Záhy se stalo královským a bylo obehnáno hradbami. V období husitských válek stála Sušice na straně táboritů. Po bitvě na Bílé hoře byla značná část majetku města zkonfiskována. Zkázu města dokonal zhoubný požár v roce 1707, který zničil většinu starobylých památek ve městě.

[Číst více…]

Město Stříbro se nalézá 30 km západně od Plzně nad údolím řeky Mže. První písemné údaje o městě se datují do roku 1183. Výhodná poloha na trase obchodní cesty Praha – Norimberk měla výrazný podíl na rozkvětu královského města Stříbra stejně jako hornictví a dolování rud, které daly samotnému městu jméno. 

[Číst více…]

Obec byla založena dřevaři počátkem 18. století, se kterými byla sepsána smlouva o odprodeji pozemků. Jméno Srní dostala obec údajně podle toho, že se zde zdržovalo velké množství srnčí zvěře. Typickou šumavskou architekturu zde představují dochované horské roubené chalupy postavené na kamenné podezdívce se stěnami chráněnými šindelem. [Číst více…]

Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě zvaném Plzeň) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě. Po roce 1295, kdy král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň), Stará Plzeň upadala. [Číst více…]

Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. „Rokycanské kuličky“, po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie. 

[Číst více…]