Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. První myšlenky na stavbu rozhledny na Korábu jsou stejně staré jako odbor KČT v Kdyni, který si tuto stavbu vytkl jako jeden ze svých stěžejních cílů. To bylo v roce 1902. Klub neměl ovšem na stavbu rozhledny dostatek finančních prostředků. Teprve až v roce 1936 se turistům u Kdyně podařilo sehnat peníze na koupi pozemku, a v roce 1938 začal s výstavbou rozhledny a turistické chaty. Jednoduchá stavba, vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech, byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938.
Chodský hrad
Založení Chodského hradu spadá do období šedesátých let 13. století, tedy do stejné doby kdy dal Přemysl Otakar II. popud k založení města Domažlic. Od počátku byla stavba určena jako sídlo královských purkrabí, kteří spravovali záležitosti Chodů – svobodných sedláků střežících hraniční pomezí. Chodský hrad často hostil české panovníky na jejich cestách do ciziny, například na počátku 30. let 14. stol. i Jana Lucemburského.
Rýzmberk u Kdyně
Hrad Rýzmberk byl založen ve 13. století údajně Děpoltem rodem Švihovských z Rýzmberka jako strážní hrad Všerubského průsmyku, kudy vedla stezka do bavorského Řezna. Roku 1448 hrad vyhořel a byl přestavěn. Potom byl hrad několikrát dobyt, naposledy v roce 1641 Švédové. V roce 1676 je již uváděn jako zřícenina. Ve třicátých letech 19. stol. hrad získal Jan Filip Stadion. Upravil okolí i samotný hrad a vytvořil hostinec. V roce 1848 nechal postavit věž s cimbuřím, která slouží návštěvníkům dodnes jako rozhledna. Pravidelně každý rok se v hradním amfiteátru pořádá tzv. Rýzmberský hradní guláš – festival folkové, country a trampské písně.
Rýzmberk u Kdyně
Hrad Rýzmberk byl založen na vysokém kopci u Kdyně ve 2. polovině 13. století. V r. 1279 je zmiňován jako majetek Děpolta, zakladatele rodu Švihovských z Rýzmberka. Podle některých pramenů hrad založil sám Děpolt na přání Přemysla Otakara II., aby spolu s Domažlicemi střežil zemskou stezku, vedoucí přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna.
Turnerova chata
Jediná veřejně přístupná chata v I zóně Národního parku Šumava na křižovatce naučné stezky Povydří. Stylová roubená stavba z roku 1934 zachovalá v původní podobě, bar, restaurace s otevřeným krbem, jídelna pro ubytované. [Číst více…]
Stříbro
Město Stříbro se nalézá 30 km západně od Plzně nad údolím řeky Mže. První písemné údaje o městě se datují do roku 1183. Výhodná poloha na trase obchodní cesty Praha – Norimberk měla výrazný podíl na rozkvětu královského města Stříbra stejně jako hornictví a dolování rud, které daly samotnému městu jméno.
Horská synagoga Hartmanice
V roce 1881 se Hartmanicko-kundratická židovská obec rozhodla pro stavbu synagogy, která by byla místem modliteb pro rozrůstající se židovskou komunitu z Hartmanic a okolí. Od stavitele Georga Beywla zakoupila pozemek i s jeho obytným domem, který byl později se synagogou propojen a sloužil jako židovská škola a byt rabína (domek napravo od synagogy). Během tří let vznikl objekt s velkorysými prostory a specifickými architektonickými detaily.
Královácký dvorec Antýgl
Bývalý královácký dvorec Otýgl leží uprostřed louky v malebném údolí řeky Vydry v Šumavském národním parku.
Poprvé byl připomínám roku 1500. V letech 1523-1818 zde pracovala sklárna, která vyráběla duté sklo a páteříky (skleněné kuličky pro růžence). Protože sklárna měla jen jednu pec – „ein Tigel“, získalo místo dnešní název Antýgl. Po uzavření hutě byl roubený objekt upraven na zájezdní hostinec.
Horažďovice – Červená brána
Malebné město rozkládájící se na levém břehu zlatonosné řeky Otavy, je odedávna spojeno s historií nedaleké Práchně, jež dala jméno nejen hradu, který na ní stál, ale i celému kraji a tento název – kraj Prácheňský – se udržel v podvědomí lidu až do dnešní doby. Do 13. století se Prácheňským krajem rozuměla oblast, která zahrnovala přibližně dnešní Horažďovicko, Sušicko, Kašperskohorsko, Strakonicko a Vimpersko. V 15. století již zahrnoval i oblast Netolicka, Písecka a Blatenska.
Klostermannova rozhledna – Javorník
Javorník obdivoval spisovatel Karel Klostermann, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Velmi rád vystupoval na vrchol Javorníku, aby se pokochal pohledem na své milované hory. K Javorníku jako místu jedinečného rozhledu jej pojilo pouto tak silné, že vyústilo přáním, aby na jeho vrcholu byla postavena rozhledna. Pro svůj záměr získal na počátku
20. století několik svých šumavských přátel, zejména profesora V. Zeithamera a J. Šafhausera, kteří s velkým elánem připravovali realizaci tohoto nápadu.










