Co se historie týče, počátky hradu Rabí jsou stále zahaleny tajemstvím. Zdá se, že hrad v první polovině 14. století založili páni z Rýzmberka. Rabí se stalo jejich rodovým sídlem a zároveň mělo v oblasti horního Pootaví plnit různé obranné úkoly. [Číst více…]
Radyně
Rokycany
Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. „Rokycanské kuličky“, po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Rotunda sv. Petra a Pavla Starý Plzenec
Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě zvaném Plzeň) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě. Po roce 1295, kdy král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň), Stará Plzeň upadala. [Číst více…]
Rýzmberk u Kdyně
Hrad Rýzmberk byl založen na vysokém kopci u Kdyně ve 2. polovině 13. století. V r. 1279 je zmiňován jako majetek Děpolta, zakladatele rodu Švihovských z Rýzmberka. Podle některých pramenů hrad založil sám Děpolt na přání Přemysla Otakara II., aby spolu s Domažlicemi střežil zemskou stezku, vedoucí přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna.
Rýzmberk u Kdyně
Hrad Rýzmberk byl založen ve 13. století údajně Děpoltem rodem Švihovských z Rýzmberka jako strážní hrad Všerubského průsmyku, kudy vedla stezka do bavorského Řezna. [Číst více…]
Rýzmberk u Kdyně
Hrad Rýzmberk byl založen ve 13. století údajně Děpoltem rodem Švihovských z Rýzmberka jako strážní hrad Všerubského průsmyku, kudy vedla stezka do bavorského Řezna. Roku 1448 hrad vyhořel a byl přestavěn. Potom byl hrad několikrát dobyt, naposledy v roce 1641 Švédové. V roce 1676 je již uváděn jako zřícenina. Ve třicátých letech 19. stol. hrad získal Jan Filip Stadion. Upravil okolí i samotný hrad a vytvořil hostinec. V roce 1848 nechal postavit věž s cimbuřím, která slouží návštěvníkům dodnes jako rozhledna. Pravidelně každý rok se v hradním amfiteátru pořádá tzv. Rýzmberský hradní guláš – festival folkové, country a trampské písně.
Srní
Obec byla založena dřevaři počátkem 18. století, se kterými byla sepsána smlouva o odprodeji pozemků. Jméno Srní dostala obec údajně podle toho, že se zde zdržovalo velké množství srnčí zvěře. Typickou šumavskou architekturu zde představují dochované horské roubené chalupy postavené na kamenné podezdívce se stěnami chráněnými šindelem. [Číst více…]
Stříbro
Město Stříbro se nalézá 30 km západně od Plzně nad údolím řeky Mže. První písemné údaje o městě se datují do roku 1183. Výhodná poloha na trase obchodní cesty Praha – Norimberk měla výrazný podíl na rozkvětu královského města Stříbra stejně jako hornictví a dolování rud, které daly samotnému městu jméno.
Sušice
Město sirek, jak bývá Sušice nazývána, leží v údolí řeky Otavy nedaleko hranice Chráněné krajinné oblasti Šumava ve výšce 472 m nad mořem asi 32 km jihovýchodně od okresního města Klatovy.
Město vzniklo již v 8. století jako osada při rýžovišti zlata. Dávné osídlení připomínají pohřebiště na východním svahu vrchu Svatoboru (845 m). Ve 12. století bylo tehdy již městečko majetkem bavorských hrabat a k Čechám bylo trvale připojeno až ve 13. století. Záhy se stalo královským a bylo obehnáno hradbami. V období husitských válek stála Sušice na straně táboritů. Po bitvě na Bílé hoře byla značná část majetku města zkonfiskována. Zkázu města dokonal zhoubný požár v roce 1707, který zničil většinu starobylých památek ve městě.









