Počátky malebného březnického zámku sahají hluboko do minulosti. Jeho vznik je spojen s jedním z nejstarších českých rodů, s rodem Buziců, kteří svůj původ odvozovali od bájného Bivoje, doložen je před polovinou 13. století Budislav, rádce krále Václava I. Původní gotická tvrz byla tvořena obvodovou zdí, dvoupatrovým obytným palácem a jednopatrovou budovou, ve zbytcích je zachována dodnes ve zdivu renesančního zámku. Okrouhlá dispozice objektu byla respektována všemi stavebníky. Březnický zámek s renesanční zahradou, obklopenou baštami na straně jedné a anglickým parkem na druhé straně, vytváří přirozenou dominantu města. Více na webu. [Číst více…]

Na počátku 14. stol. Jan z Michalovic postavil na levém břehu Labe u Staré Boleslavi tvrz. Tu marně dobýval r. 1317 i Jan Lucemburský. V 15. stol. za Tovačovských byla tvrz rozšířena o nový palác a přestavěna na menší gotický hrad. V 16. stol. byl hrad stavebně upravován a prodloužen západním směrem. [Číst více…]

Původně pevný raně gotický hrad zbudovaný ve stylu francouzského kastelu, pozdějšími přestavbami zformován až do dnešní podoby romantického zámku obklopeného rozsáhlým parkem. Konopiště leží na vyvýšenině vzdálené asi 2 km od centra středočeského města Benešova. Pevný hrad, předchůdce pozdějšího sídla následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda de Este, zde nechali na přelomu 13. a 14. věku postavit Benešovici, jejichž hlavním rodovým sídlem byl nepříliš vzdálený Benešov.  [Číst více…]

Červený hrádek Červený Hrádek (původně jen Hrádek) u Sedlčan je místem velmi starým: poprvé se uvádí v predikátu místních vladyků Jana, Mírka, Jaksy a Chalaty roku 1285. Již tito patrně seděli na hrádecké tvrzi, jejíž tak časná existence však dosud nebyla spolehlivě prokázána. Roku 1400 byl Hrádek a část zboží Kosova Hora majetkem Heřmana z Říčan, jenž se po Hrádku obvykle psal. Heřman žil ještě roku 1430; roku 1469 již Hrádek náležel jeho vnukům Heřmanovi, Janovi a Mikulášovi. Roku 1508 je jako majitel Hrádku – od té doby zvaného Červený – označen Bohuslav Břekovec z Ostromeče. [Číst více…]

Areál bývalého středověkého hradu přestavěného v XVI. století na zámek je největší dominantou města. Od náměstí k němu příjdete po mostku, který překonává první suchý příkop. Brána s dvoupatrovou věží je součástí bývalého hradního barbakánu, který se v obryse zachoval dodnes – později do něj byly vestavěny správní a hospodářské budovy. Projdete-li dovnitř, objeví se před vámi vstupní průčelí dvoupatrového čtvercového zámku, na každém rohu opatřeného mohutnou věží. I ten je oddělen suchým příkopem (v ohrožení jej bylo možno zavodnit).

[Číst více…]

Město Bělá vzniklo po roce 1300 přenesením osady Bezděz do nové lokality, za oficiální datum jeho založení však bývá považován až rok 1337, kdy bylo listinou Hynka Berky z Dubé vybaveno řadou městských práv. Téměř současně s městem vznikla i nevelká tvrz, celé okolí však bylo i nadále ovládáno z nedalekého mocného hradu Bezdězu. V jeho držení se střídali různí majitelé, kteří ovlivňovali také dění v Bělé i v samotné tvrzi. Nejvýznamnějším z nich byl Jan z Michalovic, zarputilý katolický protivník husitského vojska v prvních desetiletích 15. století. Za jeho vlády bylo ovšem město několikrát dobyto husitskými oddíly a zejména za vpádu Jana Roháče z Dubé v roce 1426 krutě vypleněno.

[Číst více…]

Rokokový zámek s výraznou fasádou upoutá při příjezdu z Prahy do Dobříše každého návštěvníka.
Současná podoba zámku pochází z let 1745 – 1765, kdy přestavbu uskutečnil Jindřich Pavel Mannsfeld. Jeho dcera Izabella byla provdána za Františka Gundakara Colloreda. Tímto vznikl šlechtický rod Colloredo – Mannsfeld, který zde pobýval až do roku 1942, kdy byl zámek vyvlastněn německou říší, a posléze roku 1945 konfiskován československým státem a využíván jako Domov spisovatelů.  [Číst více…]

Město Lysá nad Labem se nachází v okrese Nymburk a má velice bohatou historii, sahající až do 11. století. Místní zámek je tvořen barokním komplexem a je obklopen anglickým a francouzským parkem a bohatou výzdobou – přes 40 různých alegorických a tematických celků z okruhu dílny M. B. Brauna, F. Adámka- a v dnešní době je využíván jako domov důchodců. Dále se zde nachází bývalý augustiniánský klášter a kostel sv. Jana Křtitele.V zámeckém parku se koná řada kulturních akcí.

[Číst více…]

Zámek Kačina si nechal jako svoje representační sídlo postavit v letech 1806-1924 Jan Rudolf Chotek, tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého. Plány vypracoval saský královský architekt F. Schuricht a stavbu prováděl pražský stavební rada J.P. Jöndl a v posledních letech arcibiskupský olomoucký stavební rada A.Arche. Zámek je zasazen do rozsáhlého přírodně krajinářského parku, založeného již roku 1789 podle plánů slavného vídeňského botanika F.N. Jacquina.

[Číst více…]

Nedílnou součástí kladenského zámku je Galerie Kladenského zámku, která slouží k pořádání výstav výtvarného umění. Konají se zde i příležitostné koncerty vážné hudby přednášky, recitály či výtvarné a tvůrčí dílny pro malé děti. Existuje zde také možnost si prostory Galerie Kladenského zámku pronajmout. Ve sklepení pod kladenským zámkem byla v roce 1974, za pomoci Báňské záchranné stanice vybudována maketa důlního pracoviště. U vstupu do štoly naleznete fotografickou dokumentaci historie kladenských dolů. Přímo ve štole pak návštěvníci najdou ukázky vývoje hornických technik na Kladensku. Nechybí ani reálné ozvučení štoly, díky kterému budete mít pocit, jako byste se nacházeli ve skutečném dole. Prohlídka štoly je možná pouze po objednání. [Číst více…]