Zámek Kačina si nechal jako svoje representační sídlo postavit v letech 1806-1924 Jan Rudolf Chotek, tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého. Plány vypracoval saský královský architekt F. Schuricht a stavbu prováděl pražský stavební rada J.P. Jöndl a v posledních letech arcibiskupský olomoucký stavební rada A.Arche. Zámek je zasazen do rozsáhlého přírodně krajinářského parku, založeného již roku 1789 podle plánů slavného vídeňského botanika F.N. Jacquina.

[Číst více…]

Město Lysá nad Labem se nachází v okrese Nymburk a má velice bohatou historii, sahající až do 11. století. Místní zámek je tvořen barokním komplexem a je obklopen anglickým a francouzským parkem a bohatou výzdobou – přes 40 různých alegorických a tematických celků z okruhu dílny M. B. Brauna, F. Adámka- a v dnešní době je využíván jako domov důchodců. Dále se zde nachází bývalý augustiniánský klášter a kostel sv. Jana Křtitele.V zámeckém parku se koná řada kulturních akcí.

[Číst více…]

Rokokový zámek s výraznou fasádou upoutá při příjezdu z Prahy do Dobříše každého návštěvníka.
Současná podoba zámku pochází z let 1745 – 1765, kdy přestavbu uskutečnil Jindřich Pavel Mannsfeld. Jeho dcera Izabella byla provdána za Františka Gundakara Colloreda. Tímto vznikl šlechtický rod Colloredo – Mannsfeld, který zde pobýval až do roku 1942, kdy byl zámek vyvlastněn německou říší, a posléze roku 1945 konfiskován československým státem a využíván jako Domov spisovatelů.  [Číst více…]

Město Bělá vzniklo po roce 1300 přenesením osady Bezděz do nové lokality, za oficiální datum jeho založení však bývá považován až rok 1337, kdy bylo listinou Hynka Berky z Dubé vybaveno řadou městských práv. Téměř současně s městem vznikla i nevelká tvrz, celé okolí však bylo i nadále ovládáno z nedalekého mocného hradu Bezdězu. V jeho držení se střídali různí majitelé, kteří ovlivňovali také dění v Bělé i v samotné tvrzi. Nejvýznamnějším z nich byl Jan z Michalovic, zarputilý katolický protivník husitského vojska v prvních desetiletích 15. století. Za jeho vlády bylo ovšem město několikrát dobyto husitskými oddíly a zejména za vpádu Jana Roháče z Dubé v roce 1426 krutě vypleněno.

[Číst více…]

Areál bývalého středověkého hradu přestavěného v XVI. století na zámek je největší dominantou města. Od náměstí k němu příjdete po mostku, který překonává první suchý příkop. Brána s dvoupatrovou věží je součástí bývalého hradního barbakánu, který se v obryse zachoval dodnes – později do něj byly vestavěny správní a hospodářské budovy. Projdete-li dovnitř, objeví se před vámi vstupní průčelí dvoupatrového čtvercového zámku, na každém rohu opatřeného mohutnou věží. I ten je oddělen suchým příkopem (v ohrožení jej bylo možno zavodnit).

[Číst více…]

Červený hrádek Červený Hrádek (původně jen Hrádek) u Sedlčan je místem velmi starým: poprvé se uvádí v predikátu místních vladyků Jana, Mírka, Jaksy a Chalaty roku 1285. Již tito patrně seděli na hrádecké tvrzi, jejíž tak časná existence však dosud nebyla spolehlivě prokázána. Roku 1400 byl Hrádek a část zboží Kosova Hora majetkem Heřmana z Říčan, jenž se po Hrádku obvykle psal. Heřman žil ještě roku 1430; roku 1469 již Hrádek náležel jeho vnukům Heřmanovi, Janovi a Mikulášovi. Roku 1508 je jako majitel Hrádku – od té doby zvaného Červený – označen Bohuslav Břekovec z Ostromeče. [Číst více…]

Původně pevný raně gotický hrad zbudovaný ve stylu francouzského kastelu, pozdějšími přestavbami zformován až do dnešní podoby romantického zámku obklopeného rozsáhlým parkem. Konopiště leží na vyvýšenině vzdálené asi 2 km od centra středočeského města Benešova. Pevný hrad, předchůdce pozdějšího sídla následníka trůnu arcivévody Františka Ferdinanda de Este, zde nechali na přelomu 13. a 14. věku postavit Benešovici, jejichž hlavním rodovým sídlem byl nepříliš vzdálený Benešov.  [Číst více…]

Na počátku 14. stol. Jan z Michalovic postavil na levém břehu Labe u Staré Boleslavi tvrz. Tu marně dobýval r. 1317 i Jan Lucemburský. V 15. stol. za Tovačovských byla tvrz rozšířena o nový palác a přestavěna na menší gotický hrad. V 16. stol. byl hrad stavebně upravován a prodloužen západním směrem. [Číst více…]

Počátky malebného březnického zámku sahají hluboko do minulosti. Jeho vznik je spojen s jedním z nejstarších českých rodů, s rodem Buziců, kteří svůj původ odvozovali od bájného Bivoje, doložen je před polovinou 13. století Budislav, rádce krále Václava I. Původní gotická tvrz byla tvořena obvodovou zdí, dvoupatrovým obytným palácem a jednopatrovou budovou, ve zbytcích je zachována dodnes ve zdivu renesančního zámku. Okrouhlá dispozice objektu byla respektována všemi stavebníky. Březnický zámek s renesanční zahradou, obklopenou baštami na straně jedné a anglickým parkem na druhé straně, vytváří přirozenou dominantu města. Více na webu. [Číst více…]

První zmínka o barokním panství Radíč je z roku 1333, kdy zde sídlil Odolen z Radíče. Původně zde stávala rytířská tvrz. Ta přetrvala až do období raného baroka, kdy částečně vyhořela, a pak byla přestavěna na jednopatrový raně barokní zámek. Autorství pozdější dostavby východního křídla zámku Radíč se přisuzuje Antoniu Portovi, významnému knížecímu lobkovickému staviteli. [Číst více…]