Zámek Žleby patří mezi nejnavštěvovanější památky v oblasti. 
Původní raně gotický hrad založili před rokem 1289 páni z Lichtemburka, po zničení husity byl v polovině 15. století znovu obnoven. Zásadní renesanční přestavbu překryla krátce po polovině 18. století vrcholně barokní úprava, ale ani z ní se na exteriéru zámku téměř nic nedochovalo. Postaral se o to Vincens Karel Auersperg (+1867), který pověřil architekta F. Schmoranze a B. Škvora důkladnou romantickou úpravou celého objektu. [Číst více…]

Výstavní raně barokní zámek z roku 1652. Vznikl přestavbou původního renesančního zámku z roku 1592. Od roku 1918 majetkem státu a před rokem 1921 upraven na letní sídlo presidentů republiky. Tomuto účelu slouží i dnes. Rozsáhlý park (110 ha) je přístupný veřejnosti. Na hřbitově je pochován první prezident Československé republiky T. G. Masaryk. [Číst více…]

Areál zámku Stránov je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod č. 15874/2 -1582.
Původně se jedná o hrad postavený v letech 1463-68 Jarošem ze Svojovic. Z této doby se zachovala výrazná kamenná věž. Hrad byl tehdy centrem poměrně rozsáhlého panství, které ve 2. polovině 16. století drželi Berkové z Dubé. Za nich a dalších majitelů původní hrad změnila razantní renesanční přestavba, zakončená snad až na počátku 17. století. Poslední pozdně renesanční fáze přestavby probíhala již za Viléma Slavaty z Chlumu. V tomto stavu přetrval zámek vlastně až do poloviny 18. století, kdy se jej v roce 1746 ujali Příchovští z Příchovic.

[Číst více…]

Areál roztockého zámku svědčí o bohaté historii a složitém stavebním vývoji. Koncem 13. nebo počátkem 14. století vznikla na vltavském břehu tvrz. V kruhové hradbě stála hranolová věž, jejíž základy jsou vyznačeny v dlažbě nádvoří. Na sklonku 14. století dali pražští měšťané, bratři Eberhard a Reinhard z Remeše, postavit na místě starší hradby nový palác s kaplí, sevřený dvěma věžemi.

[Číst více…]

[Číst více…]

Národní kulturní památka. Zámek leží při pravém břehu řeky Sázavy. Původně se jednalo o klášter, který byl založen kolem roku 1032 poustevníkem Prokopem, za vydatné podpory knížete Oldřicha. Tak to alespoň líčí legendy o sv. Prokopovi. Pro klášterní řád byla přijata benediktínská řehole, používala však slovanskou liturgii. [Číst více…]

V době, kdy se zde narodila a žila kněžna Ludmila, byl zámek obýván vdovami českých králů a knížat. Teprve za vlády císaře Karla IV. se město stává věnným majetkem českých královen a kněžen. Jeho poslední manželka dala přestavět zámeckou kapli v gotický styl. Jako poslední zde žily manželky Jiřího z Poděbrad. Poté byl hrad. obýván různými šlechtickými rody.
[Číst více…]

Přestože poloha stávajícího zámku v krajině téměř s jistotou zaručuje poměrně časné osídlení, zmínka o Mníšku se objevuje až roku 1352. Roku 1409 bylo panství zastaveno litevskému knížeti Jindřichovi „pánovi na Mníšku“.

Na místě lze vysledovat zcela evidentně středověký, předhusitský průběh opevnění v trojici křídel s výjimkou křídla východního. Obecně lze konstatovat, že se jednalo o dobře opevněné panské sídlo, které se blížilo spíše menšímu hradu, než běžné tvrzi. K jeho bližší podobě lze s určitou mírou pravděpodobnosti naznačit, že by se mohlo jednat o ovál se zaostřenou špicí mířící k jihozápadu, přesně dle průběhu skalního hřebene, který byl základem stavby.

V roce 1487 na více než 150 let získal Mníšek významný rod pánů z Mitrovic. Tento rod spravoval sídlo s dvorem po celé 16. století, kdy zde nepochybně probíhaly značně rozsáhlé stavební práce.  [Číst více…]

Historie se zřejmě odvíjela od založení Sázavského kláštera v roce 1032, což se bere jako počátek osídlování do té doby nedotčeného Posázaví. Archeologické nálezy učiněné v lokalitě „Na starém hradu“ ve zručském zámeckém parku pak vypovídají o osídlení na území dnešní Zruče nad Sázavou ve 12. až 13. století.  Zda bylo jedno sídlo tam a druhé na místě dnešního zámku, tedy blíže ke kostelu, asi jen tak někdo nerozluští. Jisté je, že při osídlování nedotčených krajů vítězily lokality poblíž vodních toků a sídla se stavěla na vyvýšených místech na skalách, aby bylo místo obtížně dostupné pro nepřátele.
Tyto podmínky splňovaly obě zdejší lokality. V boji o rozšiřování území asi mnoho věděli Kolowraté, z jejichž období máme v parku dochovanou věž a část opevnění.  Doložený je také rozvoj osídlení v době Kaleniců, což vedlo až k povýšení na městečko v roce 1561 s mnoha právy a některými výsadami. Kalenicové také dali Zruči svůj rodový erb –  dva spojené stříbrné bůvolí rohy na červeném štítu.

[Číst více…]

Přerovský zámek vybudován koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Hrádek vybudovaný na čtvercovém půdoryse, obklopený vodním příkopem, byl v 60. letech 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ze čtyřkřídlé stavby, která byla v polovině 17. století ve zříceninách, opraveno jižní a východní křídlo. [Číst více…]