Vývoj architektury bezprostředně navázal na novou tvrz pánů z Jimlína, postavenou ve 14. stol. Původní obytná věž tvrze byla později zakomponovaná do areálu hradu, postaveného v letech 1465–1474 Albrechtem Bezdružickým z Kolovrat. Ještě za Kolovratů a následně za Vřesovců a pánů z Liběchova probíhala postupná přestavba hradu, chráněného příkopy a valy, na zámek. K výraznějšímu doplnění zástavby došlo po smrti Jana z Aldringenu roku 1634, který v závěti odkázal panství Strahovskému klášteru. V době moru se premonstráti uchýlili na Nový Hrad, a protože původní hradní kaple byla pro jejich potřeby příliš malá, položili jižně od paláce základy nové barokní kaple a současně k severní hradbě nechali postavit obytné severní křídlo, které z této strany uzavřelo areál třetího nádvoří.

[Číst více…]

 Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové drželi Stekník až do začátku Třicetileté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován. V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později nobilitovaný do šlechtického stavu s přídomkem z Klaudensteina. Na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka. Ve  2. pol. 18. století, za jeho vnuka Jana Františka sv. pána z Klaudensteina dochází k rokokové úpravě objektu.  Stekník držel od r. 1760, v roce 1772 získává pro svůj rod hraběcí titul a roku 1775 posílil svůj stav spojením s významným hraběcím rodem Hohenembsů (sňatkem s Marií Franciscou hraběnkou z Hohenembs). Roku 1796 prodal Stekník, rytíři Antonínu Josefu Korbovi z Weidenheimu. V držení tohoto severočeského rodu byl zámek až do r. 1892. [Číst více…]

Na skalnatém ostrohu nad obcí Milešovem, doloženým poprvé r. 1390, vznikl patrně koncem 14. stol. gotický hrad. Jeho prvním doloženým majitelem byl Petrman z Milešova, příslušník jedné větve Kaplířů ze Sulevic. On nebo jeho nástupce upadl do dluhů, a proto byl Milešov dán r. 1396 do zástavy Janu Hlavovi z Hoholic, který je někdy uváděn jako Janek z Milešova.

[Číst více…]

[Číst více…]

Benešovský zámecký areál právem náleží k nejpozoruhodnějším příkladům renesanční architektury v Čechách. Oba původně jednotlivé zámecké komplexy byly postaveny míšeňským rodem Salhausenů v průběhu 16. století. Salhausenové byli po Bílé hoře donuceni opustit Čechy a každý zámek dostal svého vlastníka. Ti sídlili na svých honosnějších sídlech a oba zámky sloužily pouze jako letní rezidence a později je obývali jen vrchnostenští úředníci. Tím se oba zámky vyhnuly výraznějším přestavbám a uchovaly si svou jedinečnou renesanční podobu. [Číst více…]

Tvrz v Litvínově je prvně doložena okolo r. 1505. Původní majitelé, rytíři z Johnu, prodali ves i tvrz r. 1589 Janu Václavu z Lobkovic, od nichž pak panství i s tvrzí získali Valdštejnové. V roce 1732 nechal hrabě Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze vystavět barokní zámek. Ten byl v r. 1878 rekonstruován a vše z původního slohu bylo odstraněno. Zámek dnes nemá architektonickou hodnotu. Po roce 1945 se zámek stal majetkem města a slouží doposud jako městský archiv a městské muzeum. [Číst více…]

[Číst více…]

Šluknov – nejsevernější město České republiky, po němž získal název i Šluknovský výběžek, se může pyšnit novou dominantou – zrekonstruovanou budovou renesančního zámku, který se po požáru v roce 1986 opět zaskvěl v celé své obnovené kráse a otevřel brány veřejnosti. [Číst více…]