Vlčí hora (581 m) je výrazná zalesněná čedičová kupa, vypínající se nad severním okrajem stejnojmenné osady asi 4 km severozápadně od Krásné Lípy. Na jejím skalnatém vrcholu stojí rozhledna s chatou, kterou tu nechal postavit Horský spolek pro nejsevernější Čechy. Tento spolek byl založen roku 1885 v Krásné Lípě a hned na jaře následujícího roku jeho členové upravili cestu na vrchol kopce, kde byly umístěny stoly s lavičkami. Dne 11. září 1887 tu byla otevřena jednoduchá dřevěná chata a v létě roku 1888 byla zahájena výstavba rozhledny. Čtyřboká cihlová věž, postavená podle plánu rumburského stavitele Josefa Hampela, byla slavnostně otevřena 19. května 1889.

[Číst více…]

Vrch Stříbrník nebo též Červený vrch u Loun (či zkrátka Červeňák) je oblíbeným výletním místem nad obcí Dobroměřice u Loun. Na vrcholku totiž stojí jediná horská chata na Lounsku, a to Ejemova chata s rozhlednou, postavená roku 1910.

[Číst více…]

Dnešní rozhledna na Zámeckém vrchu, který Českokameničtí nazývají Zámečák, je již druhou stavbou tohoto druhu na tomto kopci. První rozhledna byla postavena roku 1880 a působila jako strážní věž hradu, který zde vyrostl za vlády Přemysla Otakara II. Tato věž přečkala i 2. světovou válku, ale po ní začala nezadržitelně chátrat. Na počátku 90. let už z ní zbyla jen kostra. Ta byla mezi léty 1995-1997 odstraněna při vyčištění hradní zříceniny od suti, které prováděli ukrajinští dělníci. Když Zámecký vrch opustili, počalo se se stavbou nové rozhledny. Bohužel kvůli problémům s Památkovým ústavem zde vyrostla jen nepříliš vzhledná bedněná konstrukce, která nedosahuje krás předešlé rozhledny. 
[Číst více…]

Celé to začalo v roce 1891 kdy na vrcholu Jedlové hory postavil spolek Gebirgsverein 23 metrů vysokou kamennou rozhlednu. Ve stejné době nechal kníže Ferdinand Kinský vystavět v jejím sousedství výletní restauraci. Oba objekty sloužily turistům až do konce 2. světové války, poté začaly bez řádné údržby chátrat. Postupně došlo ke zničení schodiště a střechy rozhledny a k téměř úplnému zřícení budovy restaurace. 

[Číst více…]

Rozhledna byla postavena v letech 1905 – 1906, na místě kde dříve stával hrad Kozihrady, v nadmořské výšce 383 m nad mořem. V roce 1905 se slavilo sté výročí velkého německého básníka Friedricha Schillera jehož památník měl být umístěn v přízemí rozhledny. Po něm také dostala rozhledna své jméno: Schillerova rozhledna (původní název: Schillewarte). Iniciátorem výstavby se stal místní okrašlovací spolek, kterému pomohl spolek kryrských rodáků žijících ve Vídni. Návrh rozhledny vypracoval úspěšný vídeňský architekt a stavitel Alois Kaiser. Podle dobových pramenů se na stavbu spotřebovalo 95 000 cihel, 60 fůr písku a 15 fůr žulového kamene. To vše prý na kostelní vrch dopravilo 298 koňských potahů. Otevírací slavnost se konala 17. června 1906 a zúčastnilo se jí několik tisíc návštěvníků ze širokého okolí.

[Číst více…]

Rozhledna Tobiášův vrch se nachází v nadmořské výšce 484 m severozápadně od stejnojmenné kóty, asi 4 km severovýchodně obce Jesenice, v katastrálním území obce Bukov u Hořoviček. Tobiášův vrch, kóta 507 m náleží Rakovnické pahorkatině.

[Číst více…]

První zmínky o Větruši nalezneme co by legendu zaznamenanou v Hájkově kronice. Na místě dnešní vyhlíhkové restaurace pod Soudným vrchem vystavěl údajně v roce 826 jistý šlechtic Labohoř na počest své ženy hrad, který pojmenoval Wittrusch či Vitruš. Hrad ovšem později zcela vyhořel.
Další zmínkou je pověst o zkáze hradu.
Jistý ústecký strojmistr sestavil stroj, který dokázal vrhat kameny na velkou vzdálenost. Ústečtí věnovali tento stroj císaři. Ten jej nechal umístit na Větruši. Majitel hradu si ovšem krátil dlouhé chvíle tím, že vrhal na město mršiny a odpad. Obyvatelé ale přichystali odplatu. V den kdy hradní paní porodila díte a pán byl v Praze, přijali muži v převlečení za ženy pozvání na křtiny. Po té co se dostali do hradu, pobili vše živé a hrad zapálili. Hrad postupně pustl, až zanikl zcela.

[Číst více…]