Podle dochovaných písemností byl bystřický zámek postaven v první polovině 15. století pány z Tvorkova. Je ojedinělou ukázkou postupné modernizace panských sídel. Zatímco jiní svá sídla přestavovali a modernizovali, v Bystřici byly staré budovy ponechány a k nim se postupně přistavovaly nové, které lépe odpovídaly požadavkům na pohodlnější bydlení.
Valašské Klobouky
Prohlídka městské památkové zóny může začít na náměstí. Přímo v jeho centru stojí budova staré radnice, kousek od ní směrem ke kostelu je kašna z dvacátých let 19. století. Podle pověsti tady za dávných časů bývala studánka, která vždy během honu příjemně osvěžila panstvo z brumovského hradu. K lepšímu označení studánky prý si dali na nejvyšší blízký strom klobouk. Osada v těch místech později založená podle toho pak dostala své jméno, praví pověst.
Stará radnice má renesanční jádro, už v 16. století zdobily radniční věž bicí hodiny. Dnešní podobu dostala budova jednak pozdněbarokní přestavbou /1797-1798/, jednak rekonstrukcí v roce 1943. A protože je stará radnice sídlem městského muzea, nabízí se příležitost dozvědět se o historii města a kraje něco víc. Návštěvníci si mohou prohlédnout expozici Pravěk jižního Valašska, dokumentující nejstarší osídlení naší oblasti. Ve velkolepé síni staré radnice, pro niž se připravuje rozsáhlá stálá expozice o historii jižního Valašska a Valašských Klobouk, se nyní konají různé výstavy a koncerty.
Čubův kopec
Na Čubově kopci (území CHKO Beskydy) byla roku 1991 postavena 16 m vysoká rozhledna s vyhlídkou do širokého okolí. Severním a západním směrem do kotliny mezi Makytou, Javorníky a Vizovickými vrchy, na jihu jsou vidět Bílé Karpaty a na východě Lyský průsmyk i stěny Súlovských skal. [Číst více…]
Sůkenická
Jen kousek od česko-slovenského hraničního přechodu Bumbálka se od roku 1998 tyčí nová rozhledna „Sůkenická – Čartak“. Původní záměr byl vybudovat zde základnovou stanici pro mobilní telefony. Správa Chráněné oblasti Beskydy vydala ke stavbě věže povolení pouze za podmínky, že objekt nenaruší ráz krajiny a bude využitelný pro návštěvníky hor.
Zvonice Soláň
Zvonice na Soláni vznikla díky členům Sdružení pro rozvoj Soláně, kteří usilují o uchování tradiční valašské lidové kultury. Sdružení chce navázat na myšlenky akademického malíře Františka Podešvy, které se týkají centralizace valašské lidové kultury, malířství a sochařství a literární a hudební tvorby. Podešva chtěl postavit kapli na vrcholku Soláně, kde by se výtvarní umělci scházeli. To se ovšem podařilo až v roce 2006, právě díky Sdružení pro rozvoj Soláně. Zvonice slouží nejen jako informační centrum, ale zároveň jako galerie. Zvonice každoročně hostí několik výstav či akcí. Například 2. května zde bude zahájena výstava akademického malíře Pavla Vavryse.
1. Slovensko-české infocentrum Kohútka
V lyžařském areálu Kohútka bylo uvedeno do provozu společné slovensko-české informační centrum, které má ambice stát se lídrem v oblasti Kysuc a Javorníků v oblasti destinačního managementu. V současné době je otevřeno denně od 10.00 do 15.00 a je zde možno shlédnout výstavu fotografií Zdeňka Hartingera a Jaroslava Veličky, umělců čerpajících z krás našeho regionu. V průběhu zimní sezony bude informační centrum otevřeno denně.
Horský hotel Kohútka
Horská chata Kohútka prošla kompletní rekonstrukcí, která výrazně proměnila její tvář. Součástí rekonstrukce bylo i vybudování nových moderních pokojů. Každý pokoj je vybaven vlastním sociálním zařízením. Součástí standardního vybavení pokoje je televizor a připojení na internet. [Číst více…]
Zlín
Historie města sahá daleko do středověku (první písemná zmínka se pojí k roku 1322), kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem pro okolní valašské osídlení, živící se převážně pastevectvím. Zlín byl sídelním městem majitelů panství a žil postupným rozvojem městské samosprávy. Změnu v tomto poklidném vývoji přinesla až průmyslová revoluce.
Malenovice
Hrad leží na skalním hřbetu nedaleko Zlína. Založil ho pravděpodobně moravský markrabě Jan Jindřich někdy po roce 1360. V dalších staletích zde probíhaly pozdně gotické a renesanční přestavby. Dnešní podobu daly Malenovicím barokní úpravy za majitelů z rodu Liechtenštejna-Kastelkornu. V interiérech hradu s dobře znatelnými pozdně gotickými a renesančními články si lze prohlédnout sbírky vztahující se k regionu a expozici o historii orientačního běhu. [Číst více…]
Lešná
Zámek Lešná patří k nejmladším šlechtickým sídlům na Moravě. Pohádková stavba, ve které se mísí novorenesance s novogotikou, se švýcarským stylem i s jistou dávkou novobaroka, je dokonalou ukázkou života šlechty na začátku dvacátého století. Původní majitelé zámku, hrabata Seilernové, si nechali v letech 1887 – 1893 vystavět přepychové sídlo vybavené vším komfortem své doby, včetně vodovodu, ústředního topení, domácího telefonu, prostorných koupelen a splachovacích toalet. Výjimečně dochované interiéry s původním nábytkem a bytovými doplňky okouzlí každého návštěvníka. [Číst více…]










