Přichází-li návštěvník od parkoviště ležícího při dvoře v sousedství zámečku Daňkov, uvítá ho nejprve kamenná věž, vykukující nad stromy lemující stráně kolem hradu. Zdivo na vrcholu věže zdobí zdivočelé túje a křivé kmínky málo vzrostlých borovic. Nakonec se otevře přístupová cesta po skalnsté šíji, vedoucí přes někdejší hradní předhradí okolo zaplaveného mělkého sklípku bývalé hospodářské stavby.
Vodní tvrz v Jeseníku
Počátky vzniku původní fortifikace s trojnásobným vodním příkopem na jižní straně je nutné hledat v souvislosti s dobou založení první osady, která dala vzniknout pozdějšímu městu. Je to období kolonizace v polovině 13. století, kdy byla celá oblast pohraničních hvozdů osídlena novými osadníky. Původně věžovitá stavba byla vystavěna patrně právě již koncem 13. století. V průběhu 14. a 15. století byla postupně v držení světských majitelů a později vratislavských biskupů, kteří ji definitivně získali roku 1547 (tvrz byla jedinou záštitou města, které nikdy nemělo právo vybudovat hradby). Zřejmě na konci 15. století byla původní obytná věž stržena, protože již nevyhovovala zvyšujícím se požadavkům komfortního bydlení. Nynější podobu tvrz získala kolem roku 1730 díky zásahu falckraběte rýnského, biskupa Františka Ludvíka, který financoval celou přestavbu.
Kralická tvrz
Zbytky kralické tvrze ze 14. století, nalezené při archeologickém výzkumu. Nejvzácnějším nálezem byly originální písmenka – literky.
Kralická tiskárna – Historický význam kralické tiskárny, nově zrekonstruovaná expozice s nálezy z archeologického výzkumu z kralické tvrze. Ukázka starých knih z tiskárny, kování z knih, literky, kachle, aj. V expozici je popsána historie kralické tiskárny (Ivančice, Krdlice, Lešno). Výstava J. A. Komenský a soudobá Morava. Kostel sv. Martina ze 14. století s českobratrskými nápisy.
Sovinec
Hrad Sovinec byl založen ve 14. století. Pevnost se stále zdokonalovala až vznikl komplex o sedmi nádvořích, mnohonásobném opevnění, dominantní válcové věži a dvou předsunutých baštách, z nichž jedna je dnes věží empírového kostela sv. Augustina. Během 2. sv. války však přišla katastrofa v podobě požáru, která hrad zničila. V dnešní době je hrad v rukou státu a stará se o něj agentura kastelána Petra Schäfera, která postupně rekonstruuje a zpřístupňuje další části hradu. [Číst více…]
Slezskoostravský hrad
Památka, která v uplynulých dvou desetiletích prodělala řadu necitlivých stavebních zásahů, několikrát změnila vlastníka a nakonec jí hrozila téměř záhuba. Doslova v „hodině dvanácté“ se hrad koupí od minulého vlastníka a vrátí se do rukou Statutárního města Ostravy.
Město areál hradu a jeho okolí vyčistilo, v propadlišti dějin zmizela budova někdejší součásti hradního areálu restaurace Rotunda, samotný objekt hradu je nyní zabezpečen před nenechavci a nevítanými návštěvníky a střežen soukromou bezpečností agenturou.
[Číst více…]
Nový Hrad u Blanska
Ačkoli je Nový hrad stavbou opravdu historicky mladou, ostraha důležité cesty z Brna blanenským údolím má velmi dlouhou tradici. První historické zmínky o Starém hradu, jehož pozůstatky se nacházejí nedaleko Nového hradu, pocházejí už z roku 1381.
Poté, co byl Starý hrad v roce 1470 zničen vojskem Matyáše Korvína, se bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic rozhodli, že jej nebudou obnovovat, ale vybudují novou pevnůstku na opačném konci ostrohu.
Mladá Boleslav
Pvůvodní hradiště z konce 10.století bylo ve 13. a 14.století přestavěno na kamenný hrad. V 16.století došlo k přestavbě na renesanční zámek a v 18.století na kasárna. Od roku 1972 zde sídlí muzeum, které nabízí stálou expozici Paměť města (Kapitoly z historie Mladé Boleslavi). Další stálé expozice zahrnují výstavy ze sbírek muzea, zaměřené výtvarně, jubilejně a tématicky. V areálu hradu je kavárna a Státní okresní archiv. [Číst více…]
Horní hrad – Hauenštejn
Hrad Hauenštejn (Horní hrad) byl založen v půli 13.století králem Přemyslem Otakarem II. k ochraně obchodních stezek vedoucích údolím Ohře a důlní činnosti v okolních Krušných horách.
Helfenburk u Úštěku
Bývá někdy také nazýván Hrádek a nachází se jihovýchodně od Úštěku, asi v polovině cesty mezi Litoměřicemi a Českou Lípou.
Hrad se řadí mezi největší v severních Čechách a také má dost bohatou historii. Vznikl nejspíše po polovině 14. století, roku 1375 je již písemně zmiňován v souvislosti s prodejem hradu pražskému arcibiskupství. Tehdejší představitel církve v Čechách, vzdělaný Jan Očko z Vlašimi brzy přestavěl celý hrad a opatřil jej pevnými hradbami.
Oheb
Hrad Oheb stával na skalnatém ostrohu nad dnešní Sečskou vodní nádrži. Návrší, na němž později vznikl hrad a na jehož úpatí vytváří řeka Chrudimka mohutný oblouk (Oheb), se poprvé pod názvem Oheb připomíná v r. 1315 jako majetek vilémovského kláštera. Opat tohoto kláštera jej tehdy dal do zástavy majitelům nedalekého Vildštejna Hrabišovi z Paběnic a jeho manželce pod podmínkou, že Hrabiše nepostaví na Ohebu hrad nebo tvrz. V opačném případě mělo být návrší hned klášteru vráceno. Klášter se zřejmě obával, že z Ohebu by mohl být ohrožován jeho majetek na horní Chrudimce a že by současně ztratil možnost strategicky ovládat i protilehlý Vildštejn. Po Hrabišově smrti v r. 1348 vrátili jeho synové návrší Oheb vilémovskému klášteru. [Číst více…]










