Poprvé se o Berounu dovídáme v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265. Název města vznikl z latinského názvu Verona, německý překlad zněl Bern a v češtině nesl pojmenování Berona, Berůn a poté Beroun. Za vlády krále Václava II. prožívá zpustlé město rozkvět. V této době vzniklo historické jádro Berouna, které se v hrubých rysech dochovalo do dnešních dnů. V roce 1303 získává Beroun důležité privilegium, díky kterému se stává královským městem se samostatnými institucemi.
Milevsko
Ve zvlněné krajině středního Povltaví severu jižních Čech leží naše malé městečko Milevsko. Více než tisíciletá historie osídlení dává tušit hlubokou kulturní a duchovní tradici, nádherné historické památky, krásnou okolní krajinu a řadu dalších zajímavostí.
Pohlednice je jen v barvě.
Havířov
Havířov (polsky Hawierzów, německy Hawirzow) je statutární město v Těšínském Slezsku, v Moravskoslezském kraji, ležící v ostravské aglomeraci 11 km jihovýchodně od Ostravy na řece Lučině. Žije zde přibližně 73 tisíc obyvatel. Je nejmladším městem v Česku (nikoli však nejmladší obcí), slavnostně vyhlášeném dne 4. 12. 1955. Byl vystavěn po druhé světové válce na tehdejších katastrech obcí Dolní Bludovice, Šumbark a částečně i obce Šenov, jako satelitní město Ostravy – nachází se na historické silniční trase spojující Opavu, Ostravu a Český Těšín.
Kašperské Hory
Kašperské Hory jsou šumavským městem s bohatou historií. Toto horské středisko je centrem celoroční turistiky a rozkládá se v blízkosti horního toku zlatonosné řeky Otavy. Nad městem se tyčí známá dominanta kraje – Hrad Kašperk vystavěný z rozkazu Karla IV. k ostraze zemské hranice, obchodní stezky a zlatorudných dolů. Město Kašperské Hory leží v v Plzeňském kraji v nadmořské výšce 730 m a žije zde téměř 1600 obyvatel. [Číst více…]
Rotunda sv. Petra a Pavla Starý Plzenec
Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě zvaném Plzeň) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě. Po roce 1295, kdy král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň), Stará Plzeň upadala. [Číst více…]
Cvikov – kostel sv. Alžběty
Kostel sv. Alžběty, trojlodní, původně gotický ze 14. století (r. 1367 už uváděn jako farní), goticko-renesančně přestavěný v letech 1553 – 1558 italským stavitelem Benedettem Fervim. Věží byl opatřen r. 1580, znovu upraven a barokizován r. 1726 a restaurován r. 1868.
Uvnitř je pozdně gotický Kristův hrob z r. 1567 zhotovený M. Heuffnerem, na svorníku žebrové klenby je Berkovský znak, oltář sv. Jana Nepomuckého z 18. století, rokokové varhany z 18. století, pozdně barokní oltář z 19. století, dva barokní náhrobníky celníků ze svoru z roku 1757. V okolí kostela je částečně zachována bývalá hřbitovní zeď, ve které jsou další náhrobníky (jeden z nich zhotovil Josef Max). [Číst více…]
Hojsova Stráž
Hojsova Stráž (něm. Eisenstrass) je vesnice v jižní části Plzeňského kraje, v okrese Klatovy, jedna ze šesti částí města Železná Ruda. Vesnice leží v nadmořské výšce 890 metrů na západním svahu hory Můstek nad údolím horního toku Úhlavy a od Železné Rudy je vzdálena asi 9 km severním směrem. Součástí Hojsovy Stráže je i horská osada Prenet s kaplí sv. Kunhuty, která leží na trase historické stezky zvané Světelská.
Horní Benešov
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi. Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov. [Číst více…]
Černá v Pošumaví
Obec Černá v Pošumaví se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský, na levém břehu Lipenské přehrady zhruba 18 km jihozápadně od Českého Krumlova.První písemná zmínka o obci pochází z 2. března 1268, kdy bylo jméno obce Na Hirzowe (Na Hirzově, německy Hirschau) uvedeno na darovací listině krále Přemysla Otakara II. jeho purkrabímu Hirzovi.
Velké Meziříčí
Velké Meziříčí patří k významným moravským městům v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Leží na soutoku řek Oslavy a Balinky, v těsné blízkosti dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, přibližně na 145 km od Prahy. Roku 1990 bylo území histrického jádra města prohlášeno památkovou zónou. Mezi nejvýznamější památky města patří Zámek Velké Meziříčí, kostel sv. Mikuláše, radnice, židovské synagogy a mnoho dalších.
- 1
- 2
- 3
- …
- 22
- Další stránka »










