Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. „Rokycanské kuličky“, po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Třinec
Netolice
Králíky
Žulová
Středověká osada předcházející dnešnímu městu zde existovala zřejmě již ve 13. století. Rytíř Jan z Wüstehube nedaleko od ní postavil hrad Frýdberk, odkud Wüstehubové ovládali převážnou část česko-moravsko-slezského pomezí. Tento stav neblaze vnímali především církevní hodnostáři, kterým členové šlechtického rodu plenili veškerý možný majetek. Okolo roku 1340 získali hrad do vlastnictví Haugvicové. K panství hradu přináležely i obce Skorošice, Tomíkovice, Heřmanice a Travná.
Běleč
Místní název BĚLEČ se vyskytuje nejčastěji tam, kde se dříve nacházely pusté a hluboké lesy. Historikové se shodují v tom, že vykácením takového lesa vzniklo místo světlé, tedy bílé a odtud název Běleč. V celých Čechách je asi šest obcí, které nesou toto jméno – například Běleč u Litně nedaleko Berouna, Běleč v jižních Čechách a také naše Běleč na Křivoklátsku.
Malá Skála – Boučkův statek
Harrachov
Harrachov (něm. Harrachsdorf) je město a významné horské letovisko v Krkonoších. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno významnou silniční komunikací.










