Skuteč
Nálezy hlazených kamenných klínů, sekeromlatů, šipek apod. dokazují, že značná část Skutečska byla osídlena již v mladší době kamenné. Písemně je Skuteč doložena ve 13. století, k roku 1289. Stará osada Skuteč ležela na nejbližší obchodní cestě, vedoucí z Chrudimě na Trstenickou stezku. Ves byla povýšena na město pravděpodobně v I. polovině 14. století. Kromě rychtáře mělo město také purkmistra a konšely. Mělo hrdelní právo a soud, mučírnu a kamenný pranýř na náměstí. Skuteč trpěla drancováním v třicetileté válce jak císařskými tak i švédskými vojsky. [Číst více…]
Vamberk
Mimo hlavních opěrných mocenských bodů, vybudovaných ve 13. století – hradů Potštejn a Litic, byl významný i menší hrádek na skalnatém ostrohu na řekou Zdobnicí, pojmenovaný Waldenberg. O jeho původním vzezření nic nevíme, zmiňován je až ve výčtu statků, navrácených králem dědicům potrestaného Mikuláše z Potštejna. Během let se jméno Waldemberg zkracovalo na Walmberg, až se ustálil dnešní název Vamberk. [Číst více…]
Liberec
Novorenesanční radnici postavila v letech 1888-1893 známá firma Sachers a Gärtner podle návrhu vídeňského architekta Franze Neumanna, a tak není divu, že svým vzhledem budova připomíná radnici vídeňskou. Nad mohutným vstupním portálem nás upoutá kamenný reliéf znázorňující založení staré i nové radnice a balustrádový balkón, ze kterého hovořily mnohé významné osobnosti. Zajímavá je 65 metrůvysoká hlavní věž, kterou zakončuje plastika rytíře, pozornost si však zaslouží i bohatě zdobené fasády, vzácné vitráže a nádherná obřadní síň, která je skvělou ukázkou precizní řemeslné práce. Přes svůj věk proto zůstává radnice i nadále jedním z nejvzácnějších architektonických klenotů města pod Ještědem. [Číst více…]
Valašské Meziříčí
Soběslav
Uničov
Uničov je jedno ze sedmi moravských královských měst, ležící na přechodu Hané, Hrubého a Nízkého Jeseníku. Jádrem oblasti je povodí řeky Oskavy. Na jih je kraj otevřen k řece Moravě, od které jej odděluje lužní les Doubrava. Z ostatních stran je obklopen podhůřím Jeseníků. O dávném osídlení svědčí četné archeologické nálezy, např. objev pravěké železářské huti u Želechovic.
Krnov
S počátky města Krnova ve 13. století souvisí i městský znak, poprvé doložený roku 1311, o němž můžeme předpokládat, že pochází rovněž ze 13. století. Nejstarší podoba znaku zobrazuje tři červené zlatem pobité rohy v modrém poli, které směřují do tří různých stran. Náustky rohů se sbíhají u zlatého kruhu ve středu. Mezi rohy jsou tři stříbrné šesticípé hvězdy. Stejná podoba znaku je na městské pečeti zavěšené na listině z 16. června 1311, v níž rychtář Petr (Petrus) a konšelé města Krnova uznávají krále Jana Lucemburského za svého pána a vzdávají mu hold.
Krnov
Krnov
Krnov je hornoslezské město v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od města Opavy a 18 km severovýchodně od města Bruntál, v podhůří Nízkého Jeseníku. Leží na soutoku řek Opavy a Opavice, v těsné blízkosti hranic s Polskem. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- 22
- Další stránka »










