Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu samotného knížete v jeho blízkosti založil osadu solnařů nebo solivarů. Důvod ke vzniku osady lze hledat také v souvislosti se starou obchodní cestou, která vedla ze směru Žatce a Loun ku Praze a je doložena archeologickými nálezy. Tady, nedaleko slaného pramene, u brodu Červeného potoka, zřídili ostrovští benediktini špitál a nejspíš roku 1136 tu postavili chrám sv. Gotharda. [Číst více…]
Slaný
Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu samotného knížete v jeho blízkosti založil osadu solnařů nebo solivarů. Důvod ke vzniku osady lze hledat také v souvislosti se starou obchodní cestou, která vedla ze směru Žatce a Loun ku Praze a je doložena archeologickými nálezy. Tady, nedaleko slaného pramene, u brodu Červeného potoka, zřídili ostrovští benediktini špitál a nejspíš roku 1136 tu postavili chrám sv. Gotharda.
Slaný
Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu samotného knížete v jeho blízkosti založil osadu solnařů nebo solivarů. Důvod ke vzniku osady lze hledat také v souvislosti se starou obchodní cestou, která vedla ze směru Žatce a Loun ku Praze a je doložena archeologickými nálezy. Tady, nedaleko slaného pramene, u brodu Červeného potoka, zřídili ostrovští benediktini špitál a nejspíš roku 1136 tu postavili chrám sv. Gotharda. [Číst více…]
Louny
První písemná zmínka o Lounech pochází z roku 1115, kdy byly majetkem kláštera v Kladrubech. Tato románská osada se rozkládala v místech dnešního kostelíka sv. Petra při brodu přes Ohři. Jako královské město byly Louny vysazeny na ostrohu nad řekou asi 1 km východně od původního sídliště někdy v 60. letech 13. století za Přemysla Otakara II. Městské založení, motivované polohou na důležité zemské cestě z Prahy do Německa, se uskutečnilo za rozhodující účasti kolonistů ze Saska. Zároveň s městem byl založen dominikánský klášter, který vzal za své v husitských válkách. [Číst více…]
Louny
První písemná zmínka o Lounech pochází z roku 1115, kdy byly majetkem kláštera v Kladrubech. Tato románská osada se rozkládala v místech dnešního kostelíka sv. Petra při brodu přes Ohři. Jako královské město byly Louny vysazeny na ostrohu nad řekou asi 1 km východně od původního sídliště někdy v 60. letech 13. století za Přemysla Otakara II. Městské založení, motivované polohou na důležité zemské cestě z Prahy do Německa, se uskutečnilo za rozhodující účasti kolonistů ze Saska. Zároveň s městem byl založen dominikánský klášter, který vzal za své v husitských válkách. V lucemburském období zažívalo město prosperitu, založenou na intenzívní řemeslnické a zemědělské výrobě, zejména pěstování obilí a vína. V husitských válkách vytvořily Louny se Žatcem vojenský svaz. Ve 20. letech byl jeho hejtmanem proslulý válečník Jakoubek z Vřesovic. [Číst více…]
Nejdek
Osmitisícové krušnohorské letovisko leží v horském údolí, tvořeném řekou Rolavou, chráněném od západu, severu a východu zalesněnými hřebeny Krušných hor, v nadmořské výšce 550 – 650 m. Jako většina měst v Krušných horách vděčí Nejdek za svůj vznik dolování. Nejstarší zpráva o Nejdku pochází z roku 1340, kdy se již zde dolovala cínová ruda. [Číst více…]
Staré Město pod Sněžníkem
Již 700 let vévodí malebné kotlině řeky Krupé, lemované věncem hor v čele s masívem Králického Sněžníku, typické horské městečko – Staré Město pod Sněžníkem, původním názvem Goldek, což znamená Zlatý roh nebo Zlatý kout. Jeho založení spadá do období velké kolonizace severní Moravy v druhé polovině 13. a počátkem 14. století. Šlo zřejmě o kolonizaci hornickou, jejímž nositelem v této oblasti byl cisterciácký klášter v Kamenci v Kladsku. Potvrzuje to také první přímá zmínka o Starém Městě, která pochází z listiny datované 3. 5. 1325. [Číst více…]
Česká Třebová
Počátky souvislejšího osídlení, které dalo posléze vzniknout městu, jsou ponořeny do temnot dávné historie. Nejstarší ostrůvky civilizace ležely bezesporu na pravém břehu říčky Třebovky, což přesvědčivě dokládá románská rotunda svaté Kateřiny z 1. poloviny 13. století, která zde dodnes stojí. Další sídelní vývoj lokality pak souvisel s německou kolonizací 13. století. Kolonizační zásahy také odráží vlastní název města, o němž máme první zmínku z období let 1278 – 1281. Jméno Třebová je totiž odvozeno od staroslověnského slova triebiti, tedy mýtit les.
Hostinné
Malé městečko v Podkrkonoší v údolí Labe – které mělo již ve 13. století právo obchodovat se solí a roku 1424 odolalo Žižkovu obléhání. V roce 1610 vyhořelo. Středověké město se čtvercovým náměstím bylo založeno pravděpodobně kolem roku 1260. Hostinné se řadí k nejhodnotnějším památkovým městům východních Čech. Centrum města je tvořeno čtvercovým náměstím, obklopeným měšťanskými domy s podloubím ze 16.-18. století. Uprostřed náměstí se nachází raně barokní morový sloup postavený v roce 1678. Na jeho západní straně je umístěna budova renesanční radnice. Je to původně pozdně gotická stavba z roku 1525, renesančně přestavěná v roce letech 1570-1600. V jejím průčelí trůní dva obři (Ronaldi), v rukou mají štíty a meče. [Číst více…]
Brno
Kolem r. 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno, a ta dala městu jeho jméno. Od 11.stol. zde stál břetislavský hrad, sídlo přemyslovského údělného knížete. V předhradí se vyvíjely české trhové vsi – jak na Starém Brně, tak kolem Horního (Zelného) trhu. Od 13. stol. přicházeli cizí kolonisté: Němci, Flandrové a Valoni, kteří se usídlili kolem Dolního náměstí (Svobody). Svoji obec vytvářeli i Židé v dolní části dnešní Masarykovy. Právní oporou pro rozvoj města se stalo větší a menší privilegium, které mu r. 1243 udělil český král Václav I. Město se ohradilo hradbami s pěti branami (Měnínskou, Židovskou, Starobrněnskou, Veselou a Běhounskou). Se dvěma farními kostely – sv. Petra a sv. Jakuba – se o duchovní potřeby staralo několik klášterů: benediktinský v Komárově, premonstrátský v Zábrdovicích, kláštery žebravých řádů – dominikánů a minoritů, heburský, johanitská komenda a cisterciačky na Starém Brně, jejichž klášter založila královna Eliška Rejčka. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- 22
- Další stránka »










