Velkou tradici vyhlídkových staveb nejen v Českém ráji má zcela jistě vrch Tábor, který se tyčí nad městem Lomnice nad Popelkou. První rozhledna zde stála již v roce 1888 a byla vystavěna za podpory lomnického okrašlovacího spolku. Tato rozhledna měla podobu jednoduché dřevěné konstrukce a stála zde od roku 1888 až do roku 1897. Stavba druhé rozhledny se připravovala mnohem déle a také s daleko větší péčí. Hlavním iniciátorem byl jednatel okrašlovacího spolku a řídící učitel Josef Tichánek. Několik let neúnavně organizoval sbírky, při nichž se do spolkové kasy scházela doslova koruna ke koruně.
Tanečnice
Rozhledna se klene v nadmořské výšce 598 metrů, je to zděná osmiboká rozhledna a nejseverněji položená rozhledna v Česku. Kopec se nachází až u samých hranic s Německem. V blízkosti rozhledny jsou zbytky obce Tomášov, která má dnes převážně rekreační charakter a je zde bývalý hraniční přechod do Německa, kam můžete podniknout další turistické výlety. Na vrcholu hory Tanečnice je pramen pitné vody. Nově je u rozhledny otevřena restaurace s příjemnou obsluhou a výbornou domácí kuchyní, dále pak půjčovna koloběžek a pro děti je připraven skákací hrad.
Tanvaldský Špičák
Rozhledna na výrazném vrchu Tanvaldský Špičák (831 m.n.m.) byla postavená roku 1909 a o rok později byla přistavena turistická chata s restaurací. Dnešní podoba objektu je z roku 1930. Vyhlídková věž nad chatou je vysoká 18 metrů a vyhlídková plošina je ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Černou Studnici, Ještědský hřeben a města rozkládající se v údolí pod vrcholkem.
Terezka
Rozhledna Terezka je přístupna veřejnosti od srpna 2006. Provozuje ji Sdružení obcí Toulovcovy Maštale. Jedná se o dřevěno-ocelovou rozhlednu u Pasek nad Prosečí a její výška dosahuje 25 metrů k nejvyšší vyhlídkové plošině.
Tisovský vrch – Pajndl
Krušnohorskému údolí, v němž leží město Nejdek, vévodí zalesněný masiv Tisovského vrchu – Pajndlu (977 m). Z jeho vrcholu hrdě shlíží kamenná rozhledna. Půdorys stavby tvoří čtverec o straně dlouhé 5 metrů. Zdi věže dosahují síly 1,3 metru. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkovou galerii činí 18 metrů, což je více, než měří rozhledny na Klínovci a Plešivci. Na vyhlídkové plató vede točité schodiště o 114 žulových schodech. Platformu završuje 3 metry vysoký prosklený přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Celá stavba, od prahu vchodu až po špičku bleskosvodu, tedy měří 24 metrů.
Tobiášův vrch
Rozhledna Tobiášův vrch se nachází v nadmořské výšce 484 m severozápadně od stejnojmenné kóty, asi 4 km severovýchodně obce Jesenice, v katastrálním území obce Bukov u Hořoviček. Tobiášův vrch, kóta 507 m náleží Rakovnické pahorkatině.
Toulovcova rozhledna
Toulovcova rozhledna je jednou ze třetí rozhleden (další je Borůvka a Terezka), které byly postaveny sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale (spolek 11-ti obcí od roku 1999). Rozhledna se nachází mezi obcemi Jarošov a Budislav v okrese Svitavy. Nachází se na Jarošovském kopci ve výšce 539 m. K vyhlídkové plošině ve výšce 12 m se musíte dostat po 60-ti schodech.
Vartovna u Seninky
Rozhledna na vrcholu Vartovna (635 metrů nad mořem) byla otevřena 17. listopadu 2009. Je ze dřeva, měří 37 metrů a je jednou ze čtyř rozhleden na Valašsku. Byla postavena v rámci partnerského projetu se slovenskou rozhlednou na Tlstej hore v Hodňanech. Autorem návrhu rozhledny je architekt Ivan Bergmann.
Velká Čantoryje
Výstavba rozhledny a srubu s občerstvením na Velké Čantorii byla realizována v období července až října roku 2002. Samotné výstavbě rozhledny předcházela tvorba projektů od září 2001 a výroba této ocelové, pozinkované konstrukce skupinou Strojírenské výroby Třineckých železáren ve spolupráci s projektantem této netradiční stavby v našem regionu. Slavnostní zahájení provedl kmotr této rozhledny, kapitán třineckých hokejistů Richard Král dne 23.11.2002. Tohoto zahájení se zúčastnili všechny firmy, která se na této stavbě podílely.
Velký Blaník
Velký Blaník není nic jiného nežli velmi krásný, ne moc členitý, za to ale velmi legendární vrch, který dosahuje výšky 632 metry nad mořem. Je opředen pověstmi o blanických rytířích, kteří jsou známí i dětem školou povinným. V květnu roku 1868 odtud byl odebrán jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze. Víc už vám neprozradíme, navštivte Blaník raději sami osobně. A kdo ví, třeba se vám podaří odhalit, jak to tenkrát vlastně s těmi rytíři bylo.










