Na vskutku půvabnou pískovcovou věž, stojící na Hoher Schneebergu alias Sněžníku (723 m n.m.), vede 20 kamenných schodů, které vás zavedou na ochoz rozhledny (z něj vyrůstá a také se odsud do ní vchází). Ve veži je 73 kemenných schodů, točitých proti směru hodinových ručiček, vedoucích do prvního patra, z něhož se dříve mohlo na čtyři balkónky (dnes nepřístupné). Následuje dalších 41 schodů stejného typu a nakonec 38 schodů z železa, které se točí proti směru hodinových ručiček. Třešničkou na dortu je jeden mocný schod na ochoz . [Číst více…]
Háj u Aše
Stavba rozhledny, navržené architektem Wilhelmem Kreisem z Drážďan, byla zahájena 18.října 1902. Stavby se ujal stavitel Hausner. Otevření rozhledny se konalo 19.června 1904.
Rozhledna má čtyři vyhlídková patra (nepočítaje přízemí). V prvním patře jsou jen malá „okénečka“ a na zdech visí historické fotografie rozhledny. Z druhého patra se již můžete pokochat výhledem ze čtyř obrovských půlkruhových oken. Třetí patro se skládá ze čtyř vyhlídkových „balkónů“ a v nejvyšším, čtvrtém patře, kam se dostanete po železném schodišti, je několik oken s kruhovým výhledem.
Čerchov u Domažlic
Dřevěná rozhledna byla postavena v roce 1984, v roce 1897 k ní byla přistavěna horská chata s názvem Pasovského chýše. Pro velkou návštěvnost však brzy přestala vyhovovat, a tak byla v roce 1905 postavena rozhledná nová, kamenná, tzv. Kurzova věž. V roce 1927 byla k objektům přistavěna ještě jedna turistická chata. Po okupaci byly objekty zabrány německou armádou a po válce zase naším vojskem. Místo bylo již v pohraničním pásmu, a tak nebylo přístupné. Chaty byly armádou zbořeny a ochoz rozhledny byl upraven. Kolem byly přistavěny vojenské objekty a radarová věž. V nedávné době byla rozhledna zpět předána KČT a je postupně opravována. Přístupná je od 16. července 2000, kdy byla znovu slavnostně otevřena. Z rozhledny se nabízí kruhový výhled na okolí Domažlicka, na část Šumavy a Českého lesa.
Doubská hora
Na vrchu Aberg (původně Aichenberg, později Doubská hora, 609 m n.m.) v lesích nad Doubím (3 km jihozápadně od města Karlsbad alias Karlových varů, stojí modernistická věž s hotelem z roku 1905. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 20 metrů se dostanet po 160-ti kamenných schodech, točitých po směru hodinových ručiček. Z věže je rozsáhlý, kruhový výhled (pravda, z JV směr výhledu zanikl zbudováním apartmá ve věži) na Krušné a Doupovské hory, Tepelské vrchy a pochopitelně lázeňské panorama. Nezapomeňme zmínit, že uvidíte i další rozhledny, Tisovský vrch, Dianu, Goethovu vyhlídku a zříceninu na Andělské hoře.
Dymník u Rumburka
V roce 1896 pak iniciativou městského radního Augusta Wenschuha vyrostla na samotném vrcholu Dymníku patnáctimetrová rozhledna. Tento dar pana Wenschuha městu Rumburku nese jméno Augustova věž. Z vrcholu rozhledny přehlédneme od Ještědu přes Lužické hory do Česko-Saského Švýcarska.
Blatenský vrch
Nejstarší stavba, nacházející se na vrcholu Krušných hor (1043 m) je válcová kamenná rozhledna Blatenský vrch (21 m). Devět kamenných schodů vás zavede na krytou plošinu, ze které vystoupáte do věže po dalších šedesáti osmi dřevěných schodech, které se točí po směru hodinových ručiček. Po jejich zdolání budete stát naprvní vyhlídkové plošině. Najdete-li sílu vystoupat ještě výše, vydejte se po sedmnácti dřevěných schůdcích na úplný vrchol rozhledny (18 m).
Bolfánek
Na místě nynější rozhledny stávala dříve kaplička postavená na paměť návštěvy biskupa Wolfganga, který tu přespával na cestě z Prahy roku 983. Podle něj se vrch nazývá Svatý Volfgang. V letech 1722-25 proběhla na místě kapličky stavba barokního kostela podle architekta Maxmiliána Kaňky. Nechal ho postavit František Josef Černín. Kvůli náboženské reformě císaře Josefa II. však musel být kostel, stejně jako mnoho dalších, uzavřen. A tak začal chátrat a v roce 1810 musel být zbořen. Zůstala však věž, kterou roku 1845 dostavěli do výšky 45 metrů a upravili jako rozhlednu. [Číst více…]
Hard – Sokolov
Hard je novodobý název návrší na východním okraji okresního města Sokolova. Místo se původně nazývalo Hartberg a kromě hřbitova a střelnice na něm stával také kamenný gloriet vybudovaný městským okrašlovacím spolkem. Jenže na počátku 20. století byl už značně zchátralý a nepřístupný. Vedení spolku se proto na svém výročním zasedání v březnu roku 1907 rozhodlo, že gloriet, který už stejně přerůstaly stromy, nechá přestavět na skutečnou rozhlednu. Akci si vzal na starost městský stavitel Heinz. Podle jeho projektu byla stávající kamenná podstava zvýšena o dvanáctimetrovou dřevěnou nástavbu se dvěma vyhlídkovými patry. Nižší nabízelo otevřený vyhlídkový prostor a vyšší prosklenou terasu. Celá věž měřila od paty až ke špičce korouhvičky osmnáct metrů a stala se tak daleko viditelnou dominantou města. Dokončena byla na říjnu 1907 a poprvé zpřístupněna 15. dubna následujícího roku.
Černá Studnice
Předchůdcem rozhledny byla vyhlídka, která byla zřízena na vrcholové skále již v roce 1885. Po vzniku Horského spolku pro Jablonec a okolí v roce 1903 byla vyhlášena soutěž na nejlepší návrh rozhledny na tomto vrcholu. V ní zvítězil návrh jabloneckého architekta Roberta Hemmricha, který počítal s výstavbou reprezentativní chaty s vyhlídkovou věží. Stavební práce pod odborným vedením stavitele Corazzy byly započaty na jaře roku 1904. I přes nepřízeň počasí následujícího roku byla chata s přilehlou rozhlednou slavnostně zpřístupněna veřejnosti 14. 8. 1905.
Čubův kopec
Na Čubově kopci (území CHKO Beskydy) byla roku 1991 postavena 16 m vysoká rozhledna s vyhlídkou do širokého okolí. Severním a západním směrem do kotliny mezi Makytou, Javorníky a Vizovickými vrchy, na jihu jsou vidět Bílé Karpaty a na východě Lyský průsmyk i stěny Súlovských skal. [Číst více…]










