Název kopce na němž rozhledna stojí je dosti nezvyklý – Podvrší. Kopec a Podvrší? Ano. Tento název získal kopec velice pravděpodobně převzetím názvu po lesní trati, nacházející se jihozápadním směrem.
Veselice – Podvrší
Oslednice u Telče
Před temným vrcholem Javořice, která je zároveň nejvyšší horou Vysočiny, leží rybníky obklopená Telč s kouzelným zámkem a pohádkovým náměstím. To, že odtud bude krásný výhled na město, tušil už dávno jistý Alois Kulhánek. Ten nechal v roce 1898 na Oslednici postavit 16 metrů vysokou dřevěnou věž, ze které se pocestní mohli rozhlédnout do kraje. Dřevo bohužel není materiálem věčným, a tak malou rozhlednu rozhlodal zub času. Na jejím místě zbyl pouze původní kříž ze železa, připevněný na velkém balvanu. Kámen už od roku 1885 symbolicky nahrazoval vršek 556,8 metrů vysokého kopce. Kdo kříž na balvan připevnil? To už dnes asi nezjistíme.
Jarník u Písku
V kopcovité krajině Píseckých hor asi 3 km východně od Písku se vypíná do výšky 609 m vrch Jarník.
Z výhledového místa na vrcholku je pěkný panoramatický výhled na Písek směrem na západ i do krajiny Vltavotýnska směrem na jihovýchod.
Na jihovýchodním svahu je opuštěná zlatorudná jáma s pozůstatky štoly z období těžby zlata na Písecku. Jihozápadní strana je přitažlivá opuštěným vápencovým lomem, kde je možné si prohlédnout přírodní skalní most. [Číst více…]
Pancíř u Železné Rudy
Hora Pancíř (1.214 m) je jedním ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy Prenet, Můstek, Pancíř. Tyčí se nad Železnou Rudou vzdálený asi 6 km severovýchodním směrem od středu města.
Hora tvoří evropský vodní předěl a pramennou oblast tří řek – Úhlavy a Křemelné, které patří k úmoří Severního moře, a Řezné (Regen), jejíž vodu odvádí Dunaj do Černého moře. Na vrcholku hory je rozhledna, z níž jsou působivé výhledy na Jezerní horu s kary Černého a Čertova jezera, do Klatovské kotliny a jihovýchodně na Boubín s Bobíkem.
Pancíř u Železné Rudy
Rozhledna na vrcholu Pancíře nad Železnou Rudou nabízí výhled na západní část Šumavy s nejvyšší horou Velký Javor (Grosser Arber – 1456 m) na německé straně. Za jasného počasí lze spatřit i vrcholky Alp v okolí Dachsteinu. Původně zde stávala dřevěná rozhledna Rakouského turistického klubu z roku 1880. Po jejím zániku tady Klub českých turistů vystavěl podle projektu architekta Janovského chatu s terasou a rozhlednou. Chata Pancíř nesla dříve název Matušova – podle propagátora šumavské turistiky Jaroslava Matuše.
Rozálka u Žamberka
V podhorském městečku Žamberk na Kapelském vrchu se hrdě pne zdejší krásná rozhledna s pohádkovým jménem Rozálka. Žamberská rozhledna je však známa také pod názvem Tyršova. Na první pohled upoutá zejména svým zajímavým a nevšedním tvarem. Žamberská rozhledna má dokonce svou identickou dvojnici u jihočeského Tábora – rozhlednu zvanou Hýlačka. Tou se nechala inspirovat Komise pro povznesení cizineckého ruchu v Žamberku, která si dala mimo jiné za cíl výstavbu rozhledny pro místní, turisty a návštěvníky.
Koráb u Kdyně
Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. První myšlenky na stavbu rozhledny na Korábu jsou stejně staré jako odbor KČT v Kdyni, který si tuto stavbu vytkl jako jeden ze svých stěžejních cílů. To bylo v roce 1902. Klub neměl ovšem na stavbu rozhledny dostatek finančních prostředků. Teprve až v roce 1936 se turistům u Kdyně podařilo sehnat peníze na koupi pozemku, a v roce 1938 začal s výstavbou rozhledny a turistické chaty. Jednoduchá stavba, vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech, byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938.
Zvíčina u Dvora Králového nad Labem
Určitě jedním z nejznámějších turistických cílů do Podkrkonoší je vrchol majestátní Zvičiny. Se svojí nadmořskou výškou 671 m.n.m. dominuje celému okolí. Není proto divu, že v dobách turismu na počátku 20.století se o vrchol vedly boje na poli národnostním a turistickém.Po dvě století (od roku 1706) siluetu Zvičiny dotvářel jen kostelík zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Koncem 19. století se ale o vrchol začali zajímat také turisté. A to jak čeští, z nich především členové KČT ze Dvora Králové, tak němečtí z Krkonošského spolku v Hostinném. Větší aktivitu nakonec projevili Češi, kterým se roku 1898 podařilo prostřednictvím Národní jednoty severočeské zakoupit od soukromníka hostinec a pozemek na samém vrcholu.
Lázek u Lanškrouna
První byla postavena roku 1912 metrů, její dřevěná věž byla vysoká 15 metrů a součástí byla též zastřešená vyhlídka a malá veranda v přízemí. Bohužel musela být po úmyslném poškození již po pouhých šesti letech provozu stržena. Roky byl Lázek bez rozhledny, avšak Klub českých turistů inicioval zrod nové. Na její vybudování byla uspořádána veřejná sbírka a veškeré snažení bylo korunováno úspěchem v podobě pětipatrové a dvacet metrů vysoké dřevěné rozhledny se střechou krytou šindelem a s 87 schody vedoucími k vyhlídkové plošině ležící ve výšce 17 metry. Slavnostně byla otevřena v srpnu roku 1933.
Plešivec u Abertam
Chata s 16 metrů vysokou rozhlednou byla na Plešivci, v nadmořské výšce 1028 metrů, postavena v roce 1895. O tuto stavbu na Plešivci se zasloužil Spolek přátel přírody z Abertam. Dnešní vzhled celého objektu však není původní, neboť během let se chata rozrůstala, a tím rozhlednu poněkud zastínila. Rozhledna je stejně jako hotel otevřena po celý rok. Z rozhledny lze spatřit okolní vrcholky Krušných hor, Slavkovský les, Doupovské hory, a také Dyleň v Českém lese.
- « Previous Page
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- 13
- Další stránka »