výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Rozhledna se tyčí západním směrem od města Krnov. Je 17 metrů vysoká a je postavena na vrchu Vyhlídka. Původní rozhledna byla zničena za druhé světové války. Nová rozhledna nabízí unikátní pohled na okolní lesy a oblast Krnova. Vstup na věž je volný.
Nad obcí Dobrošov, ležícího nedaleko Náchoda, se vypíná stejnojmenný vyhlídkový vrch. Na něm byla v letech 1912-1914 postavena Jiráskova chata dle návrhu známého architekta D. Jurkoviče. Kousek od chaty stojí kříž připomínající oběti morové nákazy v roce 1713 a kamenný obelisk na památku padlým v první světové válce.
Na návrh Petra Štorka byla v roce 2002 za rekordní tři měsíce postavena tato 30 metrová kamená rozhledna. Stojíme v nadmořské výšce 704 metrů jen asi pět kilometrů severně od Bystřice nad Pernštejnem, nedaleko malé vísky Karasín. O stavbě rozhledny právě v okolí Bystřice se uvažovalo již dlouho, ale k realizaci přistoupil teprve podnikatel Libor Jedlička, který se zde rozhodl postavit lyžařský areál. Na stavbu rozhledny byla použita ojedinělá technologie tzv. „štípaných betonových bloků“. Konstrukce je také zajímavá protáhlým čtvercovým půdorysem. Slavnostní otevření jedné z nejhezčích rozhleden Vysočiny proběhlo 25. května 2002.
Tato kamenná novogotická věž se honosí titulem nejstarší rozhledny u nás (1825). Původně sloužila též jakož to triangulační věž a hvězdárna. Projekt zpracoval ing. Jan Salaba. V roce 1961 si lenoši postavili více než kilometr a půl dlouhou lanovku, která překonává převýšení téměř 350 metrů.
Rozhledna s restaurací leží na více než tisíc metrů vysoké hoře (na nejvyšším vrcholku Blanenského lesa). Je dostupná pohodlně lanovkou či autem, nebo poctivě pěšky (zajímavý je výstup přímo pod lanovkou). Ideální výlet je to pro vodáky co kotví na tábořišti na Dívčáku.
Nejvýše položená rozhledna Krušných hor stojí na Klínovci v nadmořské výšce 1244 m. Přestože má v křestním listu uveden letopočet 1884, je její rodokmen mnohem delší, protože je to ve skutečnosti už čtvrtá vyhlídková stavba postavená na vrcholu této hory. Nejprve zde stála jednoduchá dřevěná pyramida zřízená v roce 1817. Později, v letech 1838 až 1868, zaujal její místo vyhlídkový gloriet. Navštěvovali jej především hosté z Karlových Varů, pro něž byl výlet kočárem na nejvyšší horu Rudohoří vítaným zpestřením lázeňského pobytu.
Nejvýše položená rozhledna Krušných hor stojí na Klínovci v nadmořské výšce 1244 m. Přestože má v křestním listu uveden letopočet 1884, je její rodokmen mnohem delší, protože je to ve skutečnosti už čtvrtá vyhlídková stavba postavená na vrcholu této hory. Nejprve zde stála jednoduchá dřevěná pyramida zřízená v roce 1817. Později, v letech 1838 až 1868, zaujal její místo vyhlídkový gloriet.
Javorník obdivoval spisovatel Karel Klostermann, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Velmi rád vystupoval na vrchol Javorníku, aby se pokochal pohledem na své milované hory. K Javorníku jako místu jedinečného rozhledu jej pojilo pouto tak silné, že vyústilo přáním, aby na jeho vrcholu byla postavena rozhledna. Pro svůj záměr získal na počátku
20. století několik svých šumavských přátel, zejména profesora V. Zeithamera a J. Šafhausera, kteří s velkým elánem připravovali realizaci tohoto nápadu.
Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. První myšlenky na stavbu rozhledny na Korábu jsou stejně staré jako odbor KČT v Kdyni, který si tuto stavbu vytkl jako jeden ze svých stěžejních cílů. To bylo v roce 1902. Klub neměl ovšem na stavbu rozhledny dostatek finančních prostředků. Teprve až v roce 1936 se turistům u Kdyně podařilo sehnat peníze na koupi pozemku, a v roce 1938 začal s výstavbou rozhledny a turistické chaty. Jednoduchá stavba, vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech, byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938.
Kozákov je se svými 744 m n. m. nejvyšší horou Českého ráje. Od roku 1928 se na vrcholu nachází Riegrova turistická chata a od roku 1993 zde stojí kovová věž, jejíž ochoz ve výšce 24 metrů slouží jako rozhledna.
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513