Její charakteristická silueta dominuje Výšině přátelství na levém břehu údolí říčky Teplé. Je ze všech karlovarských vyhlídek nejmladší, protože byla dokončena až těsně před první světovou válku, v roce 1914. Její výstavba byla součástí rozsáhlého projektu schváleného městskou radou v roce 1909. Podle něj měla být na Výšinu přátelství postavena kolejová lanová dráha, u jejíž horní stanice byla naplánována výletní restaurace a vyhlídková věž.
Křemešník
Na Českomoravské vrchovině, asi 9 km od Pelhřimova, se nachází poutní místo Křemešník. Kromě kostela Největší Trojice z 18. století se zde nachází také železná rozhledna. Ta byla postavena v květnu 1993 pro telekomunikační účely. Po opravách točitého schodiště (205 schodů) byla na podzim téhož roku zpřístupněna jako rozhledna. Jméno Pípalka získala na počest hlavního iniciátora stavby Pavla Pípala, předsedy KČT Pelhřimov.
Chlum u Plzně
S nápadem na výstavbu turistické chaty s rozhlednou přišel Svaz československých dělnických turistů. Když uveřejnili ve svém časopise výzvu, začaly se pocelé republice konat sbírky. Ty trvaly několik let, až byl konečně roku 1926 položen základní kámen. Stavby se ujal pan Hegner. Ten se sice snažil ušetřit, jak to bylo možné, ale stejně shromážděné peníze stačily jen na postavení chaty. Na rozhlednu již nezbylo a tak, postavená jen do třetinové výšky, byla upravena alespoň k provizornímu používání. I tak se však konalo 1.8.1926 slavnostní otevření chaty, která byla pojmenována po Plzeňském starostovi Luďku Pikovi. Rozhlednu dokončil až v roce 1929 stavitel Tomášek (otevřena 23.6.1929).
Jedlová hora
Celé to začalo v roce 1891 kdy na vrcholu Jedlové hory postavil spolek Gebirgsverein 23 metrů vysokou kamennou rozhlednu. Ve stejné době nechal kníže Ferdinand Kinský vystavět v jejím sousedství výletní restauraci. Oba objekty sloužily turistům až do konce 2. světové války, poté začaly bez řádné údržby chátrat. Postupně došlo ke zničení schodiště a střechy rozhledny a k téměř úplnému zřícení budovy restaurace.
Kožova hora
Nadmořská výška 456 m. Zděná rozhledna z roku 1930, vysoká 30 metrů.
Vyjedete-li z centra Prahy po karlovarské silnici, uvidíte asi po 30 km jízdy, po pravé ruce zalesněnou vyvýšeninu s věžičkou rozhledny na jejím vrcholku. Kožová hora, lidově Kožovka, je skalnaté návrší, dnes porostlé vysokými smrky, borovicemi a břízami. Je nejvyšším bodem celého mírně zvlněného okolí, i když se zdvíhá do výšky pouhých 456 metrů nad mořem. Začíná tady prstenec lesů, které obepínají z jižní, západní a severní strany město Kladno.
Koráb u Kdyně
Rozhledna Koráb stojící na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. První myšlenky na stavbu rozhledny na Korábu jsou stejně staré jako odbor KČT v Kdyni, který si tuto stavbu vytkl jako jeden ze svých stěžejních cílů. To bylo v roce 1902. Klub neměl ovšem na stavbu rozhledny dostatek finančních prostředků. Teprve až v roce 1936 se turistům u Kdyně podařilo sehnat peníze na koupi pozemku, a v roce 1938 začal s výstavbou rozhledny a turistické chaty. Jednoduchá stavba, vysoká 21 metrů o pěti trámových patrech, byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938.
Jarník u Písku
V kopcovité krajině Píseckých hor asi 3 km východně od Písku se vypíná do výšky 609 m vrch Jarník.
Z výhledového místa na vrcholku je pěkný panoramatický výhled na Písek směrem na západ i do krajiny Vltavotýnska směrem na jihovýchod.
Na jihovýchodním svahu je opuštěná zlatorudná jáma s pozůstatky štoly z období těžby zlata na Písecku. Jihozápadní strana je přitažlivá opuštěným vápencovým lomem, kde je možné si prohlédnout přírodní skalní most. [Číst více…]
Ještěd
Počátky zájmu o Ještěd lze najít již v polovině 19. století. V roce 1844 začal na vrcholu prodej občerstvení a o několik let později tu byla vystavěna i malá dřevěná bouda. Roku 1868 byla místo ní posaven nový kamenný objekt a v roce 1876 byla vystavěna první pětimetrová dřevěná rozhledna. Pak roku 1889 musela být kvůli nebezpečí zřícení odstraněna a její místo zaujala šestiboká, ale bohužel znovu dřevěná, rozhledna. Jak se dalo čekat, roku 1902 byla uzavřena a rok nato kvůli špatnému stavu stržena.
Císařský kámen
Dalším rozhlednovým turistickým lákadlem je od poloviny roku 2009 nová dřevěná rozhledna na kopci Císařský kámen u osady Milíře na Jablonecku.
Rozhledna má celodřevěnou konstrukci doplněnou ocelovými spojkami a táhly. Po kolaudaci 30. června 2009 byla oficiálně zpřístupněna pro turisty. Slavnostní otevření dne 19. září 2009 bylo spojeno s 230. výročím návštěvy císaře Josefa II. Ten totiž v roce 1779 místo (do té doby nazvané Špičák nebo též Uhlířský vrch) dvakrát navštívil, aby odtud dohlédl na opevňovací práce během války o dědictví bavorské.
Strážný vrch
Okolí Moravské Třebové patří mezi nejvýraznější vnitřní periferie Česka a dlouho byl tento zvláštní kraj opomínán i po stránce rozhlednové. Od prvních let nového tisíciletí zde však postupně začínají vyrůstat poměrně zajímavé rozhledny. Tou nejinteresantnější je pravděpodobně právě věž na Strážném vrchu. Byla vybudována v rámci EU dotovaném projektu Hřebečské důlní stezky, který připomínal zdejší dávnou důlní historii. Rozhledna jako sladký výškový bod měla poskytovat pohled z ptačí perspektivy na bývalé důlní území. Od prvních úvah o stavbě rozhledny až k realizaci nakonec uplynulo 6 let, až byla rozhledna na „Den nezávislosti“ spolu s celou naučnou stezkou slavnostně otevřena. Věž ma na naše podmínky velmi neobvyklou konstrukci s hojným využitím oblých tvarů. Tato originalita není pouze účelová tak, aby splnila dnes stále sílící „nároky na originalitu“, ale tvar byl zvolen tak, aby symbolizoval vyztužení hornických štol.
- « Previous Page
- 1
- …
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- …
- 13
- Další stránka »










