Nejvyšší rozhlednu Orlických hor a Podhůří (53m), postavenou v roce 2004, budeme hledat podle názvu kopce Osičina při silnici mezi obcemi Vojenice a Záhornice, přibližně osm kilometrů od Opočna. Na plochém vrcholu kopce v nadmořské výšce 416 m n. m. spatříme kovovou vyhlídku (telekomunikační stožár) a po absolvování 165 schodů je nám odměnou krásná vyhlídka do širokého kraje, které dominuje pohled na Orlické hory. V zalesněném údolí pod rozhlednou můžeme navštívit poklidné poutní místo s kaplí Pany Marie z roku 1889 s křížovou cestou, studánkou s pitnou vodou a dřevěným altánkem pro odpočinek.
Oslednice u Telče
Před temným vrcholem Javořice, která je zároveň nejvyšší horou Vysočiny, leží rybníky obklopená Telč s kouzelným zámkem a pohádkovým náměstím. To, že odtud bude krásný výhled na město, tušil už dávno jistý Alois Kulhánek. Ten nechal v roce 1898 na Oslednici postavit 16 metrů vysokou dřevěnou věž, ze které se pocestní mohli rozhlédnout do kraje. Dřevo bohužel není materiálem věčným, a tak malou rozhlednu rozhlodal zub času. Na jejím místě zbyl pouze původní kříž ze železa, připevněný na velkém balvanu. Kámen už od roku 1885 symbolicky nahrazoval vršek 556,8 metrů vysokého kopce. Kdo kříž na balvan připevnil? To už dnes asi nezjistíme.
Ostrava – věž Nové radnice
Jednoznačně nejlepší výhled na Ostravu a její nejširší zázemí, na Beskydy a dokonce i Jeseníky umožňuje věž Nové radnice v centru města. Dostavěna byla roku 1930 a patří k dominantám Ostravy. Na vyhlídkový ochoz – do výšky 73 metrů (věž měří celkem 86 metrů) – vás pohodlně vyveze výtah.
Pancíř u Železné Rudy
Hora Pancíř (1.214 m) je jedním ze tří vrcholků známé šumavské hřebenové trasy Prenet, Můstek, Pancíř. Tyčí se nad Železnou Rudou vzdálený asi 6 km severovýchodním směrem od středu města.
Hora tvoří evropský vodní předěl a pramennou oblast tří řek – Úhlavy a Křemelné, které patří k úmoří Severního moře, a Řezné (Regen), jejíž vodu odvádí Dunaj do Černého moře. Na vrcholku hory je rozhledna, z níž jsou působivé výhledy na Jezerní horu s kary Černého a Čertova jezera, do Klatovské kotliny a jihovýchodně na Boubín s Bobíkem.
Pancíř u Železné Rudy
Rozhledna na vrcholu Pancíře nad Železnou Rudou nabízí výhled na západní část Šumavy s nejvyšší horou Velký Javor (Grosser Arber – 1456 m) na německé straně. Za jasného počasí lze spatřit i vrcholky Alp v okolí Dachsteinu. Původně zde stávala dřevěná rozhledna Rakouského turistického klubu z roku 1880. Po jejím zániku tady Klub českých turistů vystavěl podle projektu architekta Janovského chatu s terasou a rozhlednou. Chata Pancíř nesla dříve název Matušova – podle propagátora šumavské turistiky Jaroslava Matuše.
Pastýřka
Rozhledna byla slavnostně otevřena 20. července 2009. Po sto letech se na místo bývalé rozhledny, která nesla jméno knížete Jana Lichtenštejna vrátila další výšková stavba. Novou rozhlednu, která se hrdě tyčí Na Pastvisku 516m. n., projektoval moravskotřebovský rodák Jan Škoda. Studie rozhledny pochází od Antonína Olšiny, který navrhl známou Dobře ukrytou rozhlednu Járy Cimrmana v Březové nad Svitavou. Pastýřka je dřevěná věž s ocelovým vřetenovým schodištěm a železobetonovými základy. Výška rozhledny je 27 m, vyhlídková plošina je v 25 metrech. Návštěvníkům, kteří vystoupají na vršek rozhledny, se nabídne pohled na Moravskou Třebovou a okolí, Orlické hory, Bukovou horu, Jeseníky, masiv Králického Sněžníku a Zábřežskou vrchovinu. [Číst více…]
Petřín v Jablonci nad Nisou
Je součástí stejnojmenné restaurace v jižní části města zvané Vrkoslavice. Místo původně neslo pojmenování Nickelkoppe. Tento název prý vznikl podle jména jistého vrkoslavického občana, ševce Nickelschustera, který bydlel poblíž. Jeho domku se mezi lidmi s nadsázkou říkalo Nickelburg a kopci pak Nickelkoppe.
Petřínská rozhledna
Psal se rok 1889, když se 363 členů Klubu českých turistů vypravilo na Světovou výstavu v Paříži. Paříž pro ně byla nezapomenutelným zážitkem a největší dojem na ně samozřejmě učinila Eiffelova věž. Možná to byl na počátku vtip nebo probuzená hrdost národní, ale ještě při cestě domů se ve vlaku smluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, kterou zažili sami. Sen českých turistů byl na světě.
Plešivec u Abertam
Chata s 16 metrů vysokou rozhlednou byla na Plešivci, v nadmořské výšce 1028 metrů, postavena v roce 1895. O tuto stavbu na Plešivci se zasloužil Spolek přátel přírody z Abertam. Dnešní vzhled celého objektu však není původní, neboť během let se chata rozrůstala, a tím rozhlednu poněkud zastínila. Rozhledna je stejně jako hotel otevřena po celý rok. Z rozhledny lze spatřit okolní vrcholky Krušných hor, Slavkovský les, Doupovské hory, a také Dyleň v Českém lese.
Poledník u Prášil
Vrch Poledník (1.315 m) leží asi 8 km severozápadně od Modravy a asi 12 km jihozápadně od Rejštejna na území okresu Klatovy nedaleko státních hranic České Republiky se Spolkovou republikou Německo.
Tento zajímavý vrchol se nacházel ve druhé polovině 20. století v tzv. hraničním pásmu a přístup na jeho vrchol nebyl možný. Veřejnosti byl zpřístupněn až po roce 1989 současně s oblastí nedaleko ležícího Prášilského jezera. Z výhledových míst na jeho úbočích jsou dobře vidět vrcholy Boubín a Sokol na české straně Šumavy a Luzný, Roklan a Javor na straně německé. Na vrcholu stojí rozhledna, která vznikla přestavbou původního vojenského objektu.
- « Previous Page
- 1
- …
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- …
- 13
- Další stránka »










