Původní osada vznikla v první polovině 16.století při říčce Řezná na důležité obchodní stezce z Čech do Bavorska, při nalezištích železné rudy – odtud také pochází název města. Roku 1849 dostala osada statut městyse a nový majitel Kníže Hohenzollern-Sigmaringen rozšířil v roce 1852 území na více než 6.000 ha. Koncem 19.století nabylo město na významu vybudováním železniční tratě z Plzně do Bavorska s nejdelším tunelem v tehdejším Rakousko – Uhersku. Od konce 19. století dochází k rozvoji cestovního ruchu.
Velké mechové jezírko Rejvíz
Posláním NPR Rejvíz je ochrana přírodních hodnot významného moravského rašeliniště. Chráněné území leží v mělké pánvi na rozvodí Černé Opavy a Vrchovištního potoka.Je tvořeno dvěma spojenými vrchovišti, v jejichž středech se nachází tzv. mechová jezírka. Unikátnost a nevyčíslitelnost hodnoty NPR Rejvíz jsou podmíněny především geologickou minulostí, klimatem a přísnou ochranou území.
Rejvíz – chodník
Naučná stezka Rejvíz se nachází ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci rozprostírající se na ploše 396,63 ha v severovýchodní části Hrubého Jeseníku v masivu Orlík. Území je rozvodím Černé Opavy a Vrchovištního potoka, které je položeno v nadmořské výšce 750 až 790 m v široké, mělké pánvi mírně skloněné k východu. Unikátnost přírody této rezervace je podmíněna geologickou minulostí a klimatem. Hranice rezervace jsou vyznačeny na kmenech stromů dvěma červenými pruhy a tabulkami se státním znakem. Okrajové pásmo rezervace tvoří smrkový les o výměře 67,39 ha, jehož charakter se mění směrem ke středu chráněného území v porosty s borovicí blatkou. Lokalita je významným biotopem pro mnoho vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.
Hora Svaté Kateřiny
Město Hora Svaté Kateřiny leží v Krušných horách, při Saské hranici, v nadmořské výšce 729 m. Spadá do okresu Most a náleží pod Ústecký kraj. Kostel stojí v ulici Růžový vrch. Byl vystavěn v letech 1611 až 1612, v roce 1785 byl barokně přestavěn a v roce 1785 k němu byla přistavěna věž. Fara, stojící naproti kostelu, pochází z roku 1860. Před kostelem stojí socha piety z roku 1729.
Vlašimský zámecký park – Čínský pavilon
V údolí řeky Blanice přiléhajícím k vlašimskému zámku byla do 18. století obora s lovnou zvěří a zámecká zahrada. V poslední čtvrtině 18. století na jejich místě začali budovat tehdejší majitelé panství Marie Josefa z Trautsonu a její manžel Karel Josef z Auerspergu zámecký park v romantickém duchu. Postupně vznikl jedinečný přírodně krajinářský park doplněný množstvím romantických staveb a zákoutí, o kterém J. Schaller ve své Topografii Království českého z roku 1788 napsal, že svou krásou vyniká téměř nad všechny ostatní parky v Čechách. V roce 1805 bylo vydáno album 24 kolorovaných rytin W. Bergera podle kreseb malíře A. Pucherny, které zachycuje původní podobu parku.
Adršpašské skály
Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem Střední Evropy. Skalní město na severu východních Čech fascinuje turisty a vandrovníky už od 18. století; tehdy několikadenní požár zničil okolní bujnou vegetaci. Vynikla tak krása skvostných pískovcových útvarů. Od této doby tu začaly vznikat turistické stezky a horolezci postupně dobývali jeden skalní útvar za druhým. Z 18. století pochází také většina pojmenování místních skalisek. Mezi nejznámější patří Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru, Krakonošova lenoška, Džbán nebo Sloní náměstí.
Adršpašské skály
Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály byla vyhlášena již v roce 1933 na rozloze 1771 ha k ochraně zachovalých celků skalních měst. Chráněné území je od 1. 6. 2015 ve správě regionálního pracoviště Východní Čechy AOPK ČR.
Hotel Grůň
Obří sud
Známá výletní restaurace nad Lázněmi Libverda je umístěna ve skutečném dřevěném sudu, ke které mu byla později přistavěna další budova. Byla postavena v roce 1931 po vzoru oblíbeného Obřího sudu na Javorníku v sousedním Ještědském pohoří. Protože Obří sud na Javorníku v roce 1974 shořel, zůstává Obří sud v Lázních Libverda jediný v republice.
Jedovnice – kostel sv. Petra a Pavla
První písemné zprávy o Jedovnicích pocházejí z roku 1269. Kostel zde stál již ve 13. století, jak vyplývá ze záznamů o předávání panství. Nynější kostel, zasvěcený sv. Petru a Pavlu, byl postaven v letech 1783 až 1785, základy věže však pocházejí už z roku 1681. Dne 7. května 1822 zničil obrovský požár téměř celé městečko. Na kostele shořela šindelová střecha a čtyři zvony se žárem roztavily. Byly zničeny i varhany a obraz na hlavním oltáři. V roce 1873 byl postaven hlavní oltář v pseudogotickém slohu, obraz sv. Petra a Pavla namaloval akad. Malíř E. Pirchan z Vídně. V roce 1963 byl tento oltář nahrazen novým od pražských umělců Mikuláše Medka a Jana Koblasy. Jan Koblasa je také autorem nového presbytáře – oltáře, svatostánku, ambonu, svícnů i sedadel pro kněze a ministranty. Leptaná okna v presbytáři jsou dílem Josefa Istlera, oltářní mřížka (dnes zábradlí na kůru) je od Karla Nepraše. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- 10
- Další stránka »










