výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Zvonice na Soláni vznikla díky členům Sdružení pro rozvoj Soláně, kteří usilují o uchování tradiční valašské lidové kultury. Sdružení chce navázat na myšlenky akademického malíře Františka Podešvy, které se týkají centralizace valašské lidové kultury, malířství a sochařství a literární a hudební tvorby. Podešva chtěl postavit kapli na vrcholku Soláně, kde by se výtvarní umělci scházeli. To se ovšem podařilo až v roce 2006, právě díky Sdružení pro rozvoj Soláně. Zvonice slouží nejen jako informační centrum, ale zároveň jako galerie. Zvonice každoročně hostí několik výstav či akcí. Například 2. května zde bude zahájena výstava akademického malíře Pavla Vavryse.
Vznikl přestavbou staré trafostanice. Stavební povolení bylo vydáno v září 2006. Orloj v Kryštofově Údolí není klasickým astrolábem, i když tvůrci orloje některé úpravy později nevylučují. Orloj je osazen 22 řezbovanými figurami, ze kterých je 18 pohybových. Levý horní výklenek je osazen sv. Barborou, pravý výklenek sv. Kryštofem. Mezi výklenky jsou věžní hodiny. Pod těmito hodinami je umístěn ponocný, který zvedáním trubky k ústům a kolem něhož obíhá pejsek, zahajuje v celou hodinu chod pohybových figur. Pod tímto ponocným je reliefní luneta představující život na vesnici jejíž součástí jsou 4 pohybové figury. Po tzv. krmení dochází k otevření oken a prochází pohyblivé procesí dvanácti apoštolů. Ćas je řízen přes satelit, na jižní stěně jsou připravovány sluneční hodiny.
Lurdská jubilejní jeskyně jako poutní místo byla realizována k 70. výročí zjevení Panny Marie čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové. Připomíná zjevení z 11. února roku 1858, jež se událo v jihofrancouzské obci Lourdes. Místo lurdského zjevení se zakrátko stalo světoznámým římskokatolickým poutním centrem. Jedním z projevů úcty k lurdskému zjevení bylo také zakládání obdobných jeskyní, zejména na poutních místech. Zde byly umístěny kopie soch Panny Marie Lurdské. Jednou z nejznámějších replik je Lurdská jeskyně s oltářem a sochou Bohorodičky, jež je od roku 1902 součástí papežské zahrady ve Vatikánu.
Mumlavské vodopády se nachází poblíž rekreačního střediska Harrachov, na řece Mumlava na okraji Mumlavského dolu pod Ptačincem. Jsou nejbohatším vodopádem na vodu řítící se s hukotem po celé šířce koryta do hloubky přibližně 10 metrů. Vodopády zabírají celé řečiště a tvoří v žulové skále obří kotle, tzv. Čertova oka. Jedná se prohlubně, které byly v žulovém podkladu vyhloubeny pohybem vody s kamínky. Nedaleko vodopádů se nachází Mumlavská bouda – původně harrachovská hájovna, dnes výletní restaurace. Vodopády jsou dobře přístupné pěšky i na kole po asfaltové cestě, kde je zákaz vjezdu motorových vozidel. Od Mumlavských vodopádů můžete pokračovat dále na Voseckou boudu.
Stavební délka původní trati Tanvald – Kořenov (tehdy ovšem nazývané Tannwald-Schumburg – Grünthal) byla 7,186 km, provozní jen 6,651 km, což jsou hodnoty odpovídající bezvýznamné lokálce. Trať byla ale stavěna jako součást trasy Liberec – Tanvald – státní hranice s připojením na trať tehdejších pruských státních drah státní hranice – Petersdorf – Hirschberg, takže šlo o trať sice nepatrné délky, ale mezinárodního významu.
Dějinné počátky Svaté Hory jsou opředeny pověstmi. Kdy byla postavena původní kaplička, jejíž zdivo je prý dosud zčásti obsaženo ve zdivu dnešní baziliky, není známo. [Číst více…]
Štáflova chalupa je ojedinělou ukázkou pozdně středověkého domu, jehož vznik je datován do 2. pol. 16. stol. V nejstarší, roubené části stavby se nachází dymná jizba s horním větracím otvorem pro odchod kouře a povalovým stropem. Z čelní strany domu ji poznáme podle přístěnné dřevěné podpěrné vazby, která drží váhu krovu. Jde o významný doklad toho, že dům patří mezi nejstarší dochované vesnické obytné stavby v Čechách. Jedná se o národní kulturní památku.
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513