Zámek založili ve 2. polovině 15. století páni z Vrbna, kteří jej ve 2 polovině 16. a počátkem 17. století přestavěli v honosný renesanční zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče. Po bělohorské porážce připadl bruntálský zámek jako konfiskát Řádu německých rytířů. Zámek byl v průběhu třicetileté války silně poškozen, práce najeho obnově byly dokončeny až v roce 1670. Nynější podobu zámek získal pozdně barokní přestavbou v letech 1766 – 1769. Při přestavbě byly zachovány renesanční arkády na nádvoří i hodinová věž a řada dalších stavebních prvků původního zámku, čímž se podařilo vytvořit ojedinělé pozoruhodné spojení renesančního a barokního slohu v jednom objektu. [Číst více…]

Zámek se nachází ve stejnojmenném městě na jihu Slezska. Dodnes dochované zbytky městského opevnění z konce 15.stol. a začátku 16.stol. jsou důkazem, že zde stával středověký hrad. Začátkem 17.stol. zde vystavěli Bruntálští z Vrba renesanční zámek. Dnešní podobu trojkřídlého objektu získal v roce 1733. Od roku 1845 užívali zámek Rothschildové, kteří si ho oblíbili a často zde pobývali. V prostorách zámku se dnes nachází muzeum, které navazuje na činnost městského muzea Hlučín. Expozice seznamují návštěvníky s historií města. Muzeum pořádá výstavy, zajišťuje vzdělávací programy a vydává informační materiály. [Číst více…]

Zámek, stojící v centru obce, je spojen se šlechtickým rodem Beessů z Chrostiny. Původně zde však měla už v 15. století stát tvrz, jejíž majitelem byl Stašek z Hnojníka. V 16. století se držitelem sídla stal Václav Pelhřim z Třanovic, který se stal v roce 1565 hejtmanem těšínského knížectví. V 17. století pak Hnojník vlastnil šlechtický rod Wildau z Lindenwiese. V roce 1736 tvrz koupil Karel Václav Beess z Chrostiny a nechal ji přestavit v barokním slohu na jednoposchoďový zámek. Současnou podobu ve stylu slezského empíru, získal zámek v první polovině 19. století za Jiřího III. Beesse. Autorem přestavby byl rakouský architekt Josef Kornhäusel. V roce 1897 došlo za majitele Jiřího IV. Beesse ke zvýšení budovy o jedno patro. Tuto dostavbu má na svědomí těšínský architektLudvík Kametz. Od té doby zámek sloužil rodině Beessů jako letní sídlo. Nyní je zámek nepřístupný.

[Číst více…]