výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Na místě zámku stála původně pevnost jako opěrný bod, stráž na moravsko-uherské hranici. Odtud vzniklo i pojmenování pozdějšího města Strážnice. Ve 14. století se připomínají první vlastníci – pánové z Kravař, kteří kolem roku 1450 provádějí první přestavbu a budují západní křídlo. V roce 1501 kupují panství Žerotínové, za nichž dosáhlo v 16. století největšího rozkvětu a zámek doznal další přestavby – bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní zdobené renesančními arkádami.
Podle pověsti vznikly Dětenice za vlády přemyslovského knížete Oldřicha v 1. pol. 11. století, který lovil se svoji družinou ve zdejších hlubokých lesích a našel zde zbloudilé a opuštěné děti. Protože se jednalo o člověka ve skrze ušlechtilého, dětí se ujal. Nechal jim postavit ves a na jejich počest ji pojmenoval Dětenice.
[Číst více…]
Tento zámek byl postaven v letech 1856-1863 hrabětem Nostitzem v novogotickém tudorovském slohu. Zpracování projektu bylo zadáno vídeňskému architektu Forstellovi. V roce 1919 zámek koupil ústecký továrník Wolfrum, který jej později prodal městu Ústí n. Labem. To do něj ve stejném roce umístilo městské muzeum. Bohaté muzejní expozice byly veřejnosti přístupné až do roku 1964, kdy vzhledem k havarijnímu stavu zámku došlo k jeho uzavření.
Město Bělá vzniklo po roce 1300 přenesením osady Bezděz do nové lokality, za oficiální datum jeho založení však bývá považován až rok 1337, kdy bylo listinou Hynka Berky z Dubé vybaveno řadou městských práv. Téměř současně s městem vznikla i nevelká tvrz, celé okolí však bylo i nadále ovládáno z nedalekého mocného hradu Bezdězu. V jeho držení se střídali různí majitelé, kteří ovlivňovali také dění v Bělé i v samotné tvrzi. Nejvýznamnějším z nich byl Jan z Michalovic, zarputilý katolický protivník husitského vojska v prvních desetiletích 15. století. Za jeho vlády bylo ovšem město několikrát dobyto husitskými oddíly a zejména za vpádu Jana Roháče z Dubé v roce 1426 krutě vypleněno.
Zámek Bezdružice – původně gotická tvrz, přestavěná v 16. stol. na renesanční zámek.
Při pohledu na toto šlechtické sídlo,pocházející ze 13. stol. se vybavuje jméno českého humanisty, cestovatele, skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven spolu s dalšími českými pány na Staroměstském náměstí v Praze. Předchůdce tohoto rodu, Bušek z Bezdružic, vlastnil zámek v letech 1360-1379. [Číst více…]
První podrobnější historické záznamy o Rájci pocházejí ze 14. století. V té době se zde nacházely dvě dřevěné tvrze, jež byly později zničeny během husitských válek. Hořejší tvrz, která stála na místě současného zámku, je zmiňována již od roku 1376. Druhá se pravděpodobně tyčila na pahorku, který je dodnes znám jako Hradisko.
[Číst více…]
Dominantou města Rosice je zámek na kopci. Poloha sama svědčí o původně obranném charakteru objektu, který byl později přestavěn.
Rosice, v 15. století poddanské město, později městys, byly roku 1907 povýšeny císařem Františkem I. na město a byl jim udělen městský znak. Rosický zámek byl vybudován přestavbou gotického hradu na přelomu 16. a 17. století.
[Číst více…]
Předchůdcem dnešního zámku Dívčí Hrad byl středověký hrad, který zbudovali leníci olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. Poprvé se tento hrad, zvaný též Maidburg, výslovně připomíná r. 1267. Držitelé středověkého Dívčího Hradu se střídali: r. 1377 na něm seděl Beneš z Kravař, poté byl v zástavě opolských knížat (1385), pánů z Vrbna a od r. 1460 ho drželi bratři biskupa Tasa z Boskovic. Při tažení uherského krále Matyáše Korvína Slezskem r. 1474 byl Dívčí Hrad dobyt a pobořen a dalších sto let zůstal v sutinách. Až r. 1573 začal Hynek Bruntálský z Vrbna na troskách hradu stavět opevněný renesanční zámek, který zřejmě dobudovali Sedlničtí z Choltic. Sedlnickým byl po Bílé hoře zkonfiskován majetek (1622), Dívčí Hrad získal r. 1624 řád německých rytířů. [Číst více…]
Vsetínský zámek je dominantou a nejstarší historickou budovou okresního města. Od roku 1964 je sídlem Okresního vlastivědného muzea Vsetín. Renesanční zámek s vnitřním dvorem vroubeným arkádami, byl postaven v prvním desetiletí 17. století (první zmínky z r. 1610) tehdejšími majiteli panství Lukrecií Nekšovnou z Landeka a jejím druhým manželem Albrechtem z Valdštejna na základech středověké tvrze z první poloviny 15. století na vyvýšenině pravého břehu řeky Bečvy. Pozdějšími majiteli – uherskou šlechtou z rodu Illésházy – byla zámecká budova v průběhu 18. století několikrát přestavována a upravována. (V r. 1708 zámek vyhořel na holé zdi.)
Zámek Líčkov je původně gotický hrádek ze 14. stol. Z té doby je zachována válcová věž. Dále byl majetku pánů z Koldic a z Ilburka. Střediskem panství se stal v 16. století za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Přestavba na zámek se uskutečnila roku 1628 (rytíři z Waldu), v době pozdní renesance. Adaptace, při níž získal dnešní, rokokovou podobu, proběhla po r. 1765. V 19. století byl zámek přestavěn na cukrovar a lihovar. Po 1. světové válce patřil akademickému malíři O. Brázdovi. Jeho ženě Marii byl pak zámek v restituci vrácen. [Číst více…]
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513