výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Zámek Oslavany – původně první ženský cisterciácký klášter na Moravě „Vallis s. Mariae“ (Údolí Mariino) byl založen v roce 1225 Heilwigou ze Znojma. V roce 1228 vysvěcen byl olomouckým arcibiskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I.a jeho rodiny. V roce 1423 byl klášter údajně vypálen husity a dispoziční právo na něj dostal od krále Vladislava Jagelonského v roce 1471 Vilém z Perštejna. Klášter se začal přestavovat na zámek po rozsáhlém požáru v roce 1517. [Číst více…]
Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. stol. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy se třemi podlažími arkádových lodžií otevřených do obdélného nádvoří. Události třicetileté války, spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů, ovlivnily vzhled i vlastnictví areálu. Pro Colloredo – Mansfeldy se stala potřeba reprezentace hlavní silou ovlivňující dění v zámku.
Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové drželi Stekník až do začátku Třicetileté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován. V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později nobilitovaný do šlechtického stavu s přídomkem z Klaudensteina. Na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka. Ve 2. pol. 18. století, za jeho vnuka Jana Františka sv. pána z Klaudensteina dochází k rokokové úpravě objektu. Stekník držel od r. 1760, v roce 1772 získává pro svůj rod hraběcí titul a roku 1775 posílil svůj stav spojením s významným hraběcím rodem Hohenembsů (sňatkem s Marií Franciscou hraběnkou z Hohenembs). Roku 1796 prodal Stekník, rytíři Antonínu Josefu Korbovi z Weidenheimu. V držení tohoto severočeského rodu byl zámek až do r. 1892. [Číst více…]
Nádherná čistá renesanční stavba zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí upoutá pozornost již z dálky. Její restaurovaná renesanční sgrafitová fasáda upoutá zrak každého, kdo projíždí z Ostravy do Příbora. Původně středověká vodní tvrz, přestavěná v renesanční zámek, dnes slouží jako obecní úřad a kulturní středisko obce. O zámku se často hovoří jako o malé, ale o to cennější perle renesančního slohu na severu Moravy a ve Slezsku.
Pardubický zámek stojí na místě původního panského sídla, které vzniklo nejspíše na sklonku 13. století. V následujícím století se změnilo na vodní hrad. V době, kdy panství patřilo Vilému z Pernštejna (+1521) došlo k pozdně přestavbě a přístavbě východního křídla. Vilémovi synové pokračovali v dostavbách a úpravách, ale již v raně renesančním stylu. Mezi lety 1574-1579 vybudoval architekt Ulrico Aostalli rozměrný reprezentační sál ve druhém patře severního křídla, ozdobil zámeckou fasádu sgrafitem a vystavěl renesanční štíty. Přestože byl zámecký areál budován jako pevnost počátkem 16. století, jeho obranné kvality se osvědčily i v průběhu třicetileté války, kdy byl několikrát marně dobýván.Pardubický zámek je vzácným dokladem přechodu mezi hradem a zámkem.
Zámek Ohrada byl postaven v letech 1708-13 v barokním slohu podle projektu architekta P. I. Bayera pro knížete Schwarzenberka, aby sloužil pořádání honosných honů a loveckých slavností. Již v roce 1842 bylo v zámku zřízeno lesnicko-lovecké muzeum. Objekt je obklopen rozlehlou oborou a v jeho těsném sousedství je malá zoologická zahrada. [Číst více…]
Historie se zřejmě odvíjela od založení Sázavského kláštera v roce 1032, což se bere jako počátek osídlování do té doby nedotčeného Posázaví. Archeologické nálezy učiněné v lokalitě „Na starém hradu“ ve zručském zámeckém parku pak vypovídají o osídlení na území dnešní Zruče nad Sázavou ve 12. až 13. století. Zda bylo jedno sídlo tam a druhé na místě dnešního zámku, tedy blíže ke kostelu, asi jen tak někdo nerozluští. Jisté je, že při osídlování nedotčených krajů vítězily lokality poblíž vodních toků a sídla se stavěla na vyvýšených místech na skalách, aby bylo místo obtížně dostupné pro nepřátele.
Tyto podmínky splňovaly obě zdejší lokality. V boji o rozšiřování území asi mnoho věděli Kolowraté, z jejichž období máme v parku dochovanou věž a část opevnění. Doložený je také rozvoj osídlení v době Kaleniců, což vedlo až k povýšení na městečko v roce 1561 s mnoha právy a některými výsadami. Kalenicové také dali Zruči svůj rodový erb – dva spojené stříbrné bůvolí rohy na červeném štítu.
Dominantou města Vrchlabí je zámek. Stavbu v roce 1546 započal Kryštof Gendorf z Gendorfu. Postaven v renesančním slohu, patří k prvním stavbám svého druhu v Čechách. Stavitel neznámý, vycházel ze schématu italského kastelu (malé pevnosti či tvrze). Nádvoří nahrazeno vstupní halou. Na dostavbě zámku pracoval pravděpodobně Ital Carlo Valmadi. Původně obklopoval stavbu dvanáct metrů široký vodní příkop, přes který se do zámku vstupovalo třemi mosty. [Číst více…]
Přerovský zámek vybudován koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Hrádek vybudovaný na čtvercovém půdoryse, obklopený vodním příkopem, byl v 60. letech 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ze čtyřkřídlé stavby, která byla v polovině 17. století ve zříceninách, opraveno jižní a východní křídlo. [Číst více…]
Vznik samoty Ostrůvek (Insenthal) souvisel zřejmě se založením sklářské huti, která se připomíná v místě od r. 1776. Vyrábělo se zde především tabulové a zrcadlové sklo. R. 1838 se již sklárna uvádí jako pustnoucí. V 2. polovině 19. století zde nechali Windischgrätzové, kteří tehdy vlastnili tachovské panství, vystavět na louce obklopené lesy lovecký zámeček. Stavbu obklopoval anglický park se soustavou rybníčků. Plánek z roku 1893 ukazuje, že budova byla postavena na zemní terase nad rybníčkem, s břehy zformovanými do podoby srpku. Možná i to přispělo ke vzniku jména zámečku Ostrůvek. V jeho blízkosti stojí dřevěná kaple a bývalé objekty hájovny. Zámeček byl později využíván jako rekreační objekt, nyní je opuštěný a uvažuje se o jeho rekonstrukci. [Číst více…]
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513