výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Na počátku 14. stol. Jan z Michalovic postavil na levém břehu Labe u Staré Boleslavi tvrz. Tu marně dobýval r. 1317 i Jan Lucemburský. V 15. stol. za Tovačovských byla tvrz rozšířena o nový palác a přestavěna na menší gotický hrad. V 16. stol. byl hrad stavebně upravován a prodloužen západním směrem. [Číst více…]
Přestože empírová podoba zámku Boskovice má původ ve dvacátých a třicátých letech minulého století, je nutné hledat kořeny této stavby o téměř půl druhého století dříve. V roce 1648 bylo boskovické panství předáno bratřím Karlu Františkovi, Oldřichu Deziderovi a Janu Bohuslavovi, svobodným pánům ze Zástřizl. Jan Bohuslav se svojí chotí Zuzanou Kateřinou Prakšickou ze Zástřizl založili dominikánský klášter, jehož fundaci schválil roku 1684 král Leopold I. Stavba kláštera byla realizována na nezalesněné stráni zvané „Sychrov“ jižním směrem od tehdejšího města Boskovice v první polovině devadesátých let 17. století. Lze soudit, že v první etapě stavby byl vybudován kostel a samotný klášter byl stavěn až po úplném dokončení kostela. [Číst více…]
Hrad založili potomci Ratmíra ze Skviřína patrně okolo poloviny 13. století jako vodní pevnost s mohutnou válcovou věží se zdmi o síle až 3,5 metrů. Věž se dochovala dodnes a je nejvýznamnějším zbytkem starého hradu. Ve druhé polovině 14. a v 15. století byl hrad několikrát opravován a někdy před rokem 1362 zde Bohuslav vybudoval hradní kapli svatého Vavřince, která byla později zaklenuta sklípkovou klenbou. V 15. století se hradu zřejmě dotkly husitské války a byl zničen, proto se k roku 1454 v dědické smlouvě hovoří o pustém hradu. [Číst více…]
Románský vodní hrad obklopený bažinami nechal vystavět Vyšemír, doložený v pramenech roku 1235. Na konci 13. století se usadili na Blatné Bavorové ze Strakonic a po nich vzdálený příbuzný Jan z Rožmitálu, zmiňovaný poprvé roku 1408. Jan dal bývalé sídlo zbořit a vystavěl zde gotický hrad.
Renesanční zámek je nejvýznamnější památkou a dominantou města Blanska v Jihomoravském kraji. Zámek je čtyřkřídlá stavba kolem obdélníkového nádvoří s patrovými arkádami, nad bránou se zvedá věž s hodinami. Pravou stranu nádvorního traktu zdobí novorenesanční fresky z konce 19. století. Uprostřed nádvoří stojí litinová kašna. Návštěvníci si mohou prohlédnout muzeum, které se jako jediné u nás specializuje na dějiny železářství od pravěku po současnost, je zde i expozice dějin města a Moravského krasu. Zámek obklopuje park, který zdobí litinové sochy převážně antických námětů. [Číst více…]
Zámek Bezdružice – původně gotická tvrz, přestavěná v 16. stol. na renesanční zámek.
Při pohledu na toto šlechtické sídlo,pocházející ze 13. stol. se vybavuje jméno českého humanisty, cestovatele, skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven spolu s dalšími českými pány na Staroměstském náměstí v Praze. Předchůdce tohoto rodu, Bušek z Bezdružic, vlastnil zámek v letech 1360-1379. [Číst více…]
Benešovský zámecký areál právem náleží k nejpozoruhodnějším příkladům renesanční architektury v Čechách. Oba původně jednotlivé zámecké komplexy byly postaveny míšeňským rodem Salhausenů v průběhu 16. století. Salhausenové byli po Bílé hoře donuceni opustit Čechy a každý zámek dostal svého vlastníka. Ti sídlili na svých honosnějších sídlech a oba zámky sloužily pouze jako letní rezidence a později je obývali jen vrchnostenští úředníci. Tím se oba zámky vyhnuly výraznějším přestavbám a uchovaly si svou jedinečnou renesanční podobu. [Číst více…]
Na místě dnešního zámku založil v roce 1349 Jan z Dražic klášter křížovníků s červeným srdcem, tzv. cyriaků. Klášter se stal centrem městečka Nových Benátek, které vzniklo již o několik let dříve (přesné datum však neznáme) přenesením městských práv ze Starých Benátek na návrší na protějším břehu Jizery. Za husitských válek byl klášter pobořen a opuštěn. Na jeho místě vystavěl kolem roku 1526 Bedřich z Donína raně renesanční zámek, který dodnes tvoří pravé křídlo stávajícího objektu s nádhernými, třebaže o několik desetiletí mladšími figurálními sgrafity. V roce 1599 zámek zakoupil od pánů z Donína císař Rudolf II. a vzápětí poskytl velkou část jeho prostor slavnému dánskému astronomu Tychonovi Brahe, který zde skutečně necelý rok pobýval a provedl řadu pozorování a měření.
Město Bělá vzniklo po roce 1300 přenesením osady Bezděz do nové lokality, za oficiální datum jeho založení však bývá považován až rok 1337, kdy bylo listinou Hynka Berky z Dubé vybaveno řadou městských práv. Téměř současně s městem vznikla i nevelká tvrz, celé okolí však bylo i nadále ovládáno z nedalekého mocného hradu Bezdězu. V jeho držení se střídali různí majitelé, kteří ovlivňovali také dění v Bělé i v samotné tvrzi. Nejvýznamnějším z nich byl Jan z Michalovic, zarputilý katolický protivník husitského vojska v prvních desetiletích 15. století. Za jeho vlády bylo ovšem město několikrát dobyto husitskými oddíly a zejména za vpádu Jana Roháče z Dubé v roce 1426 krutě vypleněno.
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513