Zámky – 5. stránka

Pacov

Původně hrad založený ve 13. století, v 16. století za Robmhápů ze Suché přestavěn na zámek.

Z významných majitelů uveďme rod Španovských z Lisova a Zikmunda Myslíka z Hyršova, císařského polního maršálka a válečného radu. Roku 1708 přicházejí do Pacova bosí karmelitáni a šlechtické sídlo po roce 1718 postupně mění v klášter s kostelem sv. Václava. Plány na další stavební akce navrhl v roce 1739 slavný architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. Za Josefa II. byl klášter zrušen (1787) a budova znovu užívána jako zámek. Kvadratický uzavřený půdorys otevřela demolice východního křídla v r. 1884.

[Číst více…]

Ořechov

Okolnosti vzniku zámku se dle dostupné historické literatury datují už v době renesance, nejspíše v polovině 16. století. Do této doby spadá historie převážné části zámku a jeho vnější vzhled se považuje za raně barokní stavbu. Všechny spekulace o jejím vzniku tedy můžeme vyloučit. Autory k brzkému datování vzniku architektury vedly patrně střílny, které zdobí věže, bašty a ohradní zeď. [Číst více…]

Zelená Hora

Zámek Zelená Hora, dominanta Nepomucka, byl postaven na místě původně z husitských válek opevněného vrchu, po skončení husitských válek pak hradu, který vystavěl Hynek Krušina ze Švamberka. Nadmořská výška zámku je 536 m n. m.. Vlastní zámek byl postaven Václavem Vojtěchem ze Šternberka v 17. století, kostel Nanebevzetí P. Marie je z 15. století. Postupně zde sídlily rod Šternberků, Lev z Rožmitálu, rody Martiniců, Colloredo-Mansfeldů a Aueršperků. [Číst více…]

Lovecký zámeček Ostrůvek

Vznik samoty Ostrůvek (Insenthal) souvisel zřejmě se založením sklářské huti, která se připomíná v místě od r. 1776. Vyrábělo se zde především tabulové a zrcadlové sklo. R. 1838 se již sklárna uvádí jako pustnoucí. V 2. polovině 19. století zde nechali Windischgrätzové, kteří tehdy vlastnili tachovské panství, vystavět na louce obklopené lesy lovecký zámeček. Stavbu obklopoval anglický park se soustavou rybníčků. Plánek z roku 1893 ukazuje, že budova byla postavena na zemní terase nad rybníčkem, s břehy zformovanými do podoby srpku. Možná i to přispělo ke vzniku jména zámečku Ostrůvek. V jeho blízkosti stojí dřevěná kaple a bývalé objekty hájovny. Zámeček byl později využíván jako rekreační objekt, nyní je opuštěný a uvažuje se o jeho rekonstrukci. [Číst více…]

Přerov nad Labem

Přerovský zámek vybudován koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Hrádek vybudovaný na čtvercovém půdoryse, obklopený vodním příkopem, byl v 60. letech 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ze čtyřkřídlé stavby, která byla v polovině 17. století ve zříceninách, opraveno jižní a východní křídlo. [Číst více…]

Vrchlabí

Dominantou města Vrchlabí je zámek. Stavbu v roce 1546 započal Kryštof Gendorf z Gendorfu. Postaven v renesančním slohu, patří k prvním stavbám svého druhu v Čechách. Stavitel neznámý, vycházel ze schématu italského kastelu (malé pevnosti či tvrze). Nádvoří nahrazeno vstupní halou. Na dostavbě zámku pracoval pravděpodobně Ital Carlo Valmadi. Původně obklopoval stavbu dvanáct metrů široký vodní příkop, přes který se do zámku vstupovalo třemi mosty. [Číst více…]

Zruč nad Sázavou

Historie se zřejmě odvíjela od založení Sázavského kláštera v roce 1032, což se bere jako počátek osídlování do té doby nedotčeného Posázaví. Archeologické nálezy učiněné v lokalitě „Na starém hradu“ ve zručském zámeckém parku pak vypovídají o osídlení na území dnešní Zruče nad Sázavou ve 12. až 13. století. Zda bylo jedno sídlo tam a druhé na místě dnešního zámku, tedy blíže ke kostelu, asi jen tak někdo nerozluští. Jisté je, že při osídlování nedotčených krajů vítězily lokality poblíž vodních toků a sídla se stavěla na vyvýšených místech na skalách, aby bylo místo obtížně dostupné pro nepřátele.
Tyto podmínky splňovaly obě zdejší lokality. V boji o rozšiřování území asi mnoho věděli Kolowraté, z jejichž období máme v parku dochovanou věž a část opevnění. Doložený je také rozvoj osídlení v době Kaleniců, což vedlo až k povýšení na městečko v roce 1561 s mnoha právy a některými výsadami. Kalenicové také dali Zruči svůj rodový erb – dva spojené stříbrné bůvolí rohy na červeném štítu.

[Číst více…]

Ohrada

Zámek Ohrada byl postaven v letech 1708-13 v barokním slohu podle projektu architekta P. I. Bayera pro knížete Schwarzenberka, aby sloužil pořádání honosných honů a loveckých slavností. Již v roce 1842 bylo v zámku zřízeno lesnicko-lovecké muzeum. Objekt je obklopen rozlehlou oborou a v jeho těsném sousedství je malá zoologická zahrada. [Číst více…]

Pardubice

Pardubický zámek stojí na místě původního panského sídla, které vzniklo nejspíše na sklonku 13. století. V následujícím století se změnilo na vodní hrad. V době, kdy panství patřilo Vilému z Pernštejna (+1521) došlo k pozdně přestavbě a přístavbě východního křídla. Vilémovi synové pokračovali v dostavbách a úpravách, ale již v raně renesančním stylu. Mezi lety 1574-1579 vybudoval architekt Ulrico Aostalli rozměrný reprezentační sál ve druhém patře severního křídla, ozdobil zámeckou fasádu sgrafitem a vystavěl renesanční štíty. Přestože byl zámecký areál budován jako pevnost počátkem 16. století, jeho obranné kvality se osvědčily i v průběhu třicetileté války, kdy byl několikrát marně dobýván.Pardubický zámek je vzácným dokladem přechodu mezi hradem a zámkem.

[Číst více…]

Stará Ves nad Ondřejnicí

Nádherná čistá renesanční stavba zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí upoutá pozornost již z dálky. Její restaurovaná renesanční sgrafitová fasáda upoutá zrak každého, kdo projíždí z Ostravy do Příbora. Původně středověká vodní tvrz, přestavěná v renesanční zámek, dnes slouží jako obecní úřad a kulturní středisko obce. O zámku se často hovoří jako o malé, ale o to cennější perle renesančního slohu na severu Moravy a ve Slezsku.

[Číst více…]

Pacov

Ořechov

Zelená Hora

Lovecký zámeček Ostrůvek

Přerov nad Labem

Vrchlabí

Zruč nad Sázavou

Ohrada

Pardubice

Stará Ves nad Ondřejnicí

Trocha informací o naší firmě

O nás

O webu

Seznamy pohlednic

Chybějící pohlednice, kalkulace nových výrobků

Kontakt

Ocenění