výroba dřevěných suvenýrů & dřevěné suvenýry | Toman a Toman
Doudlebský zámek stojí v parku na okraji obce. Je postaven v renesančním slohu, který doplňují barokizující prvky. Stavba je čtyřkřídlá, má čtvercové nádvoří, v přízemí je arkádový ochoz, zaklenutý křížovou klenbou. V patře nad arkádami obklopuje nádvoří zděná pavlač, z níž seč vchází do jednotlivých místností. [Číst více…]
Barokní zámek, upravený na poč.19.století v klasicistním slohu. Poslední majitelé, Valdštejnové, jej na počátku 20. století prodali Československému státu. Návštěvníky určitě zaujme velký sál s rodovou galerií a freskou V.V.Reinera, pokoje zámeckého služebnictva a jediné muzeum G.Casanovy. Zámek se nachází přímo na duchcovském náměstí. Z prohlídkových prostor můžete navštívit slavnostní schodiště, Valdštejnský sál s rodovou galerií a monumentální freskou V.V.Reinera, klasicistní chodbu s expozicí grafiky 17. a 18.století, Biliárový sál, pokoje Valdštejnského služebnictva z poslední třetiny 18.století, Pařížský salonek a knihovna. Atraktivní expozicí je byt Giacoma Casanovy (pracovna a ložnice), který na Duchcově prožil posledních 13 let svého života jako knihovník.
Původní hrad, rozšířený v 16. století o renesanční zámek, se stal po bitvě na Bílé hoře majetkem slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Posledními vlastníky hradu byli Clam-Gallasové, kteří jej již roku 1801 zpřístupnili veřejnosti, Frýdlant se tak stal nejstarším hradním muzeem ve střední Evropě. [Číst více…]
Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královský majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1490 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké panství v roce 1561. O dva roky později nechali noví majitelé původní gotický hrad stavebně upravit na renesanční zámek. [Číst více…]
Zámek se nachází ve stejnojmenném městě na jihu Slezska. Dodnes dochované zbytky městského opevnění z konce 15.stol. a začátku 16.stol. jsou důkazem, že zde stával středověký hrad. Začátkem 17.stol. zde vystavěli Bruntálští z Vrba renesanční zámek. Dnešní podobu trojkřídlého objektu získal v roce 1733. Od roku 1845 užívali zámek Rothschildové, kteří si ho oblíbili a často zde pobývali. V prostorách zámku se dnes nachází muzeum, které navazuje na činnost městského muzea Hlučín. Expozice seznamují návštěvníky s historií města. Muzeum pořádá výstavy, zajišťuje vzdělávací programy a vydává informační materiály. [Číst více…]
Zámek, stojící v centru obce, je spojen se šlechtickým rodem Beessů z Chrostiny. Původně zde však měla už v 15. století stát tvrz, jejíž majitelem byl Stašek z Hnojníka. V 16. století se držitelem sídla stal Václav Pelhřim z Třanovic, který se stal v roce 1565 hejtmanem těšínského knížectví. V 17. století pak Hnojník vlastnil šlechtický rod Wildau z Lindenwiese. V roce 1736 tvrz koupil Karel Václav Beess z Chrostiny a nechal ji přestavit v barokním slohu na jednoposchoďový zámek. Současnou podobu ve stylu slezského empíru, získal zámek v první polovině 19. století za Jiřího III. Beesse. Autorem přestavby byl rakouský architekt Josef Kornhäusel. V roce 1897 došlo za majitele Jiřího IV. Beesse ke zvýšení budovy o jedno patro. Tuto dostavbu má na svědomí těšínský architektLudvík Kametz. Od té doby zámek sloužil rodině Beessů jako letní sídlo. Nyní je zámek nepřístupný.
Počátky feudálního sídla v Holešově sahají až do středověku. Lze tak soudit ze záznamů z r. 1245, kde je zmíněn biskupský leník Hugo z Holešova, který patrně sídlil na holešovské tvrzi. Až do husitských válek se na tomto panství vystřídalo několik osob, pravděpodobně v příbuzenské posloupnosti. Někteří z nich využívali holešovské tvrze jako základny pro své plenivé nájezdy na okolní panství. V době husitských válek byla tvrz zničena. Po husitských válkách dali Šternberkové vybudovat tvrz novou, ze které se v suterénu a přízemí dnešního zámku částečně dochovala její západní část, z níž je však patrno pouze několik detailů. Tvrz byla s největší pravděpodobností obehnána vodním příkopem.
Mezi památkami města Horažďovic vyniká renesanční, barokně upravený zámek, který stojí na ostrohu nad řekou Otavou. Horažďovice se nacházejí na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek tvoří komplex patrových budov s nízkou hranolovou věží v severozápadním nároží, se zachovaným válcovým donjonem ze 13. století a malým dvorem s renesančními arkádami. Návštěvníci si mohou prohlédnout velký sál s freskovou výzdobou, malý sál s malovaným stropem i zámeckou kapli se stropní freskou, v zámecké věži je galerie. Stálé muzejní expozice jsou věnované mj. městským památkám, národopisu, archeologii, spolkovému životu města, slavným rodákům i otavským perlorodkám.
Významný zámecký areál stojí ve známém brdském městě Hořovicích na Berounsku ve Středočeském kraji. Starý zámek je trojkřídlá patrová budova na půdorysu písmene U s téměř hladkými fasádami, doplněná o hospodářské budovy. Starý zámek není veřejnosti přístupný. Dvoupatrový Nový zámek, který je veřejnosti přístupný, má půdorys písmene H a je hlavním průčelím obrácený k městu, nad předstupujícím středním rizalitem se zvedá pavilónová nástavba, zakončená bání s věžičkou a hodinami. [Číst více…]
Pavel Toman
Úvalno 38
793 91 Úvalno
IČO: 65887654
DIČ: nejsme plátci DPH
e-mail: info@tomanatoman.com
tel: 777 002 513