Dnešní podoba zámku Lednice je výsledkem přestavby z let 1846-1858 v duchu anglické novogotiky. Autorem přestavby byl Jiří Wingelmüller. Z barokního období stavebních dějin zámku se dochovala budova jízdárny z konce 17. století od architekta J.B. Fischera z Erlachu.
Veřejnosti přístupné místnosti v přízemí zámku vynikají zejména bohatostí řezbářské výzdoby. V roce 1995 byla prohlídková trasa rozšířena o novou část. Jde o soukromé apartmá, které až do své smrti v roce 1881 užívala kněžna Františka z Lichtenštejna, vdova po Aloisovi II., knížeti z Lichtenštejna, stavebníkovi poslední, romantické novogotické přestavby zámku. K zámku přiléhá na východní straně skleník, postavený v letech 1843 – 1845 podle projektu P.H. Desvignese.

Dokonalým rámcem zámku se skleníkem je francouzská zahrada a rozsáhlý krajinářský park s četnými romantickými stavbami. Z nich nejvíce vyniká minaret, ojedinělá architektonická památka vystavěná podle projektu Josefa Hardmutha v letech 1797-1804.
Lednický zámek se zahradou a parkem je součástí krajinného celku Lednicko-valtického areálu, prohlášeného v roce 1996 za památku UNESCO.

Webová stránka: http://www.zamek-lednice.com/

Zámek Letovice byl ve druhé polovině 20. století účelově využíván a neudržován. Byl vrácen v restituci hraběti Alexandru Kálnokymu, který zámek v roce 2004 (v té době z něj byla téměř ruina, interiéry zámku byly zcela zničeny, někde došlo i k destrukci stropů) prodal Bohumilu Vavříčkovi z Boskovic. Majitel intenzivně pracuje na rekonstrukci a jeho záměrem je zachránit tuto památku pro budoucí generace. Konečným cílem je rekonstrukce a zařízení interiérů zámku a jejich zpřístupnění veřejnosti. [Číst více…]

Dnešnímu zámku v Lysicích předcházela tvrz z 15. století, přestavěná v první polovině 17. století na renesanční zámek. Po roce 1730 získal zámek vrcholně barokní podobu. Posledními šlechtickými majiteli byli od počátku 19. století Dubští z Třebomyslic, kteří nechali zámek upravit ve 30. letech 19. století místním stavitelem F. Vašíčkem .

[Číst více…]

Zámek stojí na Zámeckém vrchu v malebné krajině Pavlovských vrchů. Jeho předchůdcem bylo hradištní opevnění z druhé poloviny 11. stol.. Koncem 12. stol. patřil Mikulov pánům z Kounic, později jej vlastnili čeští králové. Ve 30. letech 13. stol. byla započata výstavba středověkého hradu. Jeho rozvoj pokračoval i za dalších majitelů, k nimž patřili i Lichtenštejnové. Ti zdokonalili hrad i předhradí, k věži přibyla další věž s branou. Hrad se stal nedobytnou pevností, neboť nepodlehl ani nátlaku husitů. Ditrichštejnové hrad renesančně přebudovali na zámek. 
Po požáru v roce 1719 byl přestavěn barokně a později upraven klasicistně. V roce 1945 byl vypálen.

[Číst více…]

Zámek Milotice je jedním z nejkrásnějších barokních zámků u nás. Nachází se na Hodonínsku v Jihomoravském kraji.  Na zahradě se mimo jiné nachází dva zámecké altánky a patří k ní i bažantnice. Reprezentativní místnost v 1. patře zámku je vyzdobena dekorovaným štukem. Stěny sálu předků pokrývají výpravné fresky z antické mytologie i nedávné minulosti. Zámeckou kapli zdobí nástropní malba z poloviny 18. století. Zajímavá je také knihovna s dobovými tisky ze 17. a 18. století. Prohlídku zámku si návštěvníci mohou zpestřit i pobytem v místní vinotéce nebo návštěvou výstavy barokního sochařství. 
[Číst více…]

Páni z Miroslavi a z Myslibořic jsou doloženi od r. 1230, takže se dá předpokládat, že již tehdy měli v Miroslavi své sídlo. Vodní tvrz se poprvé připomíná v r. 1387, kdy Zikmund a Hartleb z Myslibořic předali Miroslav s tvrzí a několika vesnicemi hraběti Hanuši z Hardeku. Od konce 15. století do 60. let 16. století vlastnili Miroslav Valečtí z Mírova. Ti přestavěli v první polovině 16. století dosavadní tvrz v renesanční zámek. Je to poschoďová stavba s dvěma nádvořími, s renesančními arkýři na krakorcích a věžovitým hlavním stavením. Uvnitř objektu jsou zajímavé dvě místnosti se sklípkovou klenbou a portál s ojedinělým rámcováním ostění – naturalistickým motivem osekaných kmenů s figurálními reliéfy dvou biřiců.

[Číst více…]