Lurdská jubilejní jeskyně jako poutní místo byla realizována k 70. výročí zjevení Panny Marie čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové. Připomíná zjevení z 11. února roku 1858, jež se událo v jihofrancouzské obci Lourdes. Místo lurdského zjevení se zakrátko stalo světoznámým římskokatolickým poutním centrem. Jedním z projevů úcty k lurdskému zjevení bylo také zakládání obdobných jeskyní, zejména na poutních místech. Zde byly umístěny kopie soch Panny Marie Lurdské. Jednou z nejznámějších replik je Lurdská jeskyně s oltářem a sochou Bohorodičky, jež je od roku 1902 součástí papežské zahrady ve Vatikánu.
Bohutická křížová cesta
Poslední cesta Ježíše Krista, který s křížem prošel Jeruzalémem na Golgotu, kde následně došlo k jeho ukřižování, představuje jeden z nejdůležitějších a nejvýznamnějších motivů křesťanské věrouky. Bolestná smrt na kříži se totiž pro křesťany proměnila na symbol vykoupení. Příklad utrpení Ježíše Krista slouží křesťanům již po dlouhá staletí jako model spásného žití a figuruje v každodenním konání v podobě imperativu „zapři sám sebe a převezmi na sebe svůj Kříž“.
Připomínání těchto událostí, které se odehrály na začátku prvního století našeho letopočtu, probíhalo až do středověku na „místě samém“, ve Svaté zemi v dnešním Izraeli.
Vyškov
Starobylé biskupské město Vyškov leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané. Na základě archeologických nálezů lze doložit nepřetržité osídlení tohoto území již od starší doby kamenné. O nejstarších dějinách města písemné zprávy nemáme, ale na raný původ ukazuje jeho výhodná poloha na křižovatce obchodních cest směřujících od Brna do Olomouce a Kroměříže.
První písemná zmínka o Vyškově je doložena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Tehdy byl Vyškov zeměpanským majetkem, centrem oblasti ještě zůstávala nedaleká Pustiměř s významným románským hradem. Na počátku 13. století se Vyškov stává sídlem zeměpanských úředníků, později ho získali olomoučtí biskupové, v jejichž majetku zůstal více jak 600 let. V polovině 13. století, za biskupa Bruna ze Schauenburku, byla zeměpanská osada povýšena na město, označované jako „oppidum forense“ – osada městského typu s trhem. Ve 14. století již Vyškov patřil k předním městům olomouckého biskupství. [Číst více…]
Jevišovice
Starý zámek v Jevišovicích vznikl na místě hradu postaveného kolem poloviny 15. století u řeky Jevišovky. Gotická podoba byla přeměněna na konci 16. století na renesanční sídlo, které velmi utrpělo za třicetileté války. V roce 1686 bylo přestavěno do současné podoby s barokními prvky. Zámek od roku 1974 spravuje Moravské zemské muzeum v Brně, které zde zpřístupnilo depozitář lidového nábytku, historických hudebních nástrojů, expozici „Historický vývoj Jevišovicka“ a dlouhodobou výstavu „Umění skalních maleb“.
Dietrichsteinská hrobka
Kostel sv. Anny s napodobeninou Svaté chýše z italského Loreta vyrostl v průběhu let 1623-1656 v dolní části mikulovského náměstí. Na jihozápadní straně kostela byla vystavěna pohřební kaple Dietrichsteinů, počátkem 18. století získal dvouvěžové průčelí podle návrhu J. B. Fischera z Erlachu. Celou stavbu značně poškodil zničující požár města v roce 1784. Teprve v polovině 19. století byla přestavěna na hrobku rodiny Dietrichsteinů. Z dosavadního prozatimního útočiště pod kostelem sv. Václava sem byly přeneseny pozůstatky členů rodu z let 1617-1852.
Hustopeče
Hustopeče
Vedrovice – Větrné kolo
Větrné kolo prožilo údobí, kdy bylo nepostradatelné, ale i nepotřebné, a proto odstranitelné. Tyto snahy byly naštěstí zastaveny v roce 1982, kdy TECHNICKÉ MUZEUM v Brně nabídlo metodickou pomoc při navrhování způsobu konzervace a přípravných oprav větrného kola. [Číst více…]
Veveří
Rozsáhlý hrad Veveří stojí na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou. Veveří se nachází na Brněnsku v Jihomoravském kraji. Hrad Veveří je jedním z nejmalebnějších a nejrozsáhlejších hradů u nás. Vlastní hrad, oddělený od předhradí hlubokým příkopem s kamenným mostem, se rozkládá kolem dvou nádvoří. Na jihovýchodní straně je nevelké nádvoří s hranolovou věží, což je nejstarší část hradu. Obě nádvoří odděluje patrová budova.
[Číst více…]
Milotice
Zámek Milotice je jedním z nejkrásnějších barokních zámků u nás. Nachází se na Hodonínsku v Jihomoravském kraji. Na zahradě se mimo jiné nachází dva zámecké altánky a patří k ní i bažantnice. Reprezentativní místnost v 1. patře zámku je vyzdobena dekorovaným štukem. Stěny sálu předků pokrývají výpravné fresky z antické mytologie i nedávné minulosti. Zámeckou kapli zdobí nástropní malba z poloviny 18. století. Zajímavá je také knihovna s dobovými tisky ze 17. a 18. století. Prohlídku zámku si návštěvníci mohou zpestřit i pobytem v místní vinotéce nebo návštěvou výstavy barokního sochařství.
[Číst více…]










