Příhodná poloha v teplé kotlině jižní Moravy na soutoku tří řek – Jihlavy, Oslavy a Rokytné – a na důležité křižovatce historických obchodních cest vysvětluje dávné osídlení místa. Dokládají to nálezy z doby kamenné a bronzové.
Ivančice
Královo Pole – Kartuziánský klášter
Území , kde se dnes rozprostírá Královo Pole bylo jak dokládají naleziště obývané již v mladší době kamenné, tedy přibližně v 3. tisíciletí před Kristem. Sídliště zde bylo i v době železné v 1. století před Kristem, kdy se v českých zemích usadili germánské kmeny. Na přelomu 8. a 9. století, ve střední době hradištní zde založili osadu Slované, která přežila zánik Velkomoravské říše minimálně do 11.století.
Velké Pavlovice – kaple sv. Urbana
„Víno a meruňky“, toto příznačné spojení s Velkými Pavlovicemi po staletí k sobě neodmyslitelně patří. Již první písemná zmínka starší více než 750 let (L.P.1252) hovoří o vinařství v Pavlovicích a této tradici je malé a krásné městečko na jihu Moravy stále věrné. Ale nejen víno a meruňky jsou jediným symbolem zdejšího kraje. Bohatý kulturní život, uchování folklorních tradic a přeměna v moderní městečko láká k návštěvě a prohlídce. [Číst více…]
Mandloňová rozhledna Hustopeče
Uprostřed unikátních mandloňových sadů byla vybudována 14 metrů vysoká rozhledna, jejíž konstrukci tvoří železo a dřevo. Nejkrásnější pohled z jejího vrchu se nabízí v dubnu a květnu, kdy pod ní rozkvétá růžová záplava mandloňových květů. Mimo mandloní lze z rozhledny dohlédnout na nedaleké Pálavské vrchy.
Strážnice
Na místě zámku stála původně pevnost jako opěrný bod, stráž na moravsko-uherské hranici. Odtud vzniklo i pojmenování pozdějšího města Strážnice. Ve 14. století se připomínají první vlastníci – pánové z Kravař, kteří kolem roku 1450 provádějí první přestavbu a budují západní křídlo. V roce 1501 kupují panství Žerotínové, za nichž dosáhlo v 16. století největšího rozkvětu a zámek doznal další přestavby – bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní zdobené renesančními arkádami.
Rájec nad Svitavou
První podrobnější historické záznamy o Rájci pocházejí ze 14. století. V té době se zde nacházely dvě dřevěné tvrze, jež byly později zničeny během husitských válek. Hořejší tvrz, která stála na místě současného zámku, je zmiňována již od roku 1376. Druhá se pravděpodobně tyčila na pahorku, který je dodnes znám jako Hradisko.
[Číst více…]
Rosice
Dominantou města Rosice je zámek na kopci. Poloha sama svědčí o původně obranném charakteru objektu, který byl později přestavěn.
Rosice, v 15. století poddanské město, později městys, byly roku 1907 povýšeny císařem Františkem I. na město a byl jim udělen městský znak. Rosický zámek byl vybudován přestavbou gotického hradu na přelomu 16. a 17. století.
[Číst více…]
Bučovice
Bučovický zámek je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp. Na rozdíl od většiny našich renesančních zámků se nejedná o renesanční přestavbu staršího sídla (hradu či tvrze), ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby typu „palazzo in fortezza“ a celého rozsáhlého areálu včetně renesanční zahrady, hradební zdi a vodního příkopu. Rovněž umístění v údolí je pro tehdejší dobu neobvyklé. Projektoval jej Jacopo Strada, vzdělaný znalec umění, historik a architekt, který byl správcem uměleckých sbírek tří Habsburských císařů – Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. [Číst více…]
Oslavany
Zámek Oslavany – původně první ženský cisterciácký klášter na Moravě „Vallis s. Mariae“ (Údolí Mariino) byl založen v roce 1225 Heilwigou ze Znojma. V roce 1228 vysvěcen byl olomouckým arcibiskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I.a jeho rodiny. V roce 1423 byl klášter údajně vypálen husity a dispoziční právo na něj dostal od krále Vladislava Jagelonského v roce 1471 Vilém z Perštejna. Klášter se začal přestavovat na zámek po rozsáhlém požáru v roce 1517. [Číst více…]
Miroslav
Páni z Miroslavi a z Myslibořic jsou doloženi od r. 1230, takže se dá předpokládat, že již tehdy měli v Miroslavi své sídlo. Vodní tvrz se poprvé připomíná v r. 1387, kdy Zikmund a Hartleb z Myslibořic předali Miroslav s tvrzí a několika vesnicemi hraběti Hanuši z Hardeku. Od konce 15. století do 60. let 16. století vlastnili Miroslav Valečtí z Mírova. Ti přestavěli v první polovině 16. století dosavadní tvrz v renesanční zámek. Je to poschoďová stavba s dvěma nádvořími, s renesančními arkýři na krakorcích a věžovitým hlavním stavením. Uvnitř objektu jsou zajímavé dvě místnosti se sklípkovou klenbou a portál s ojedinělým rámcováním ostění – naturalistickým motivem osekaných kmenů s figurálními reliéfy dvou biřiců.