Dietrichsteinská hrobka
Kostel sv. Anny s napodobeninou Svaté chýše z italského Loreta vyrostl v průběhu let 1623-1656 v dolní části mikulovského náměstí. Na jihozápadní straně kostela byla vystavěna pohřební kaple Dietrichsteinů, počátkem 18. století získal dvouvěžové průčelí podle návrhu J. B. Fischera z Erlachu. Celou stavbu značně poškodil zničující požár města v roce 1784. Teprve v polovině 19. století byla přestavěna na hrobku rodiny Dietrichsteinů. Z dosavadního prozatimního útočiště pod kostelem sv. Václava sem byly přeneseny pozůstatky členů rodu z let 1617-1852.
Jevišovice
Starý zámek v Jevišovicích vznikl na místě hradu postaveného kolem poloviny 15. století u řeky Jevišovky. Gotická podoba byla přeměněna na konci 16. století na renesanční sídlo, které velmi utrpělo za třicetileté války. V roce 1686 bylo přestavěno do současné podoby s barokními prvky. Zámek od roku 1974 spravuje Moravské zemské muzeum v Brně, které zde zpřístupnilo depozitář lidového nábytku, historických hudebních nástrojů, expozici „Historický vývoj Jevišovicka“ a dlouhodobou výstavu „Umění skalních maleb“.
Vyškov
Starobylé biskupské město Vyškov leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané. Na základě archeologických nálezů lze doložit nepřetržité osídlení tohoto území již od starší doby kamenné. O nejstarších dějinách města písemné zprávy nemáme, ale na raný původ ukazuje jeho výhodná poloha na křižovatce obchodních cest směřujících od Brna do Olomouce a Kroměříže.
První písemná zmínka o Vyškově je doložena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Tehdy byl Vyškov zeměpanským majetkem, centrem oblasti ještě zůstávala nedaleká Pustiměř s významným románským hradem. Na počátku 13. století se Vyškov stává sídlem zeměpanských úředníků, později ho získali olomoučtí biskupové, v jejichž majetku zůstal více jak 600 let. V polovině 13. století, za biskupa Bruna ze Schauenburku, byla zeměpanská osada povýšena na město, označované jako „oppidum forense“ – osada městského typu s trhem. Ve 14. století již Vyškov patřil k předním městům olomouckého biskupství. [Číst více…]
Bohutická křížová cesta
Poslední cesta Ježíše Krista, který s křížem prošel Jeruzalémem na Golgotu, kde následně došlo k jeho ukřižování, představuje jeden z nejdůležitějších a nejvýznamnějších motivů křesťanské věrouky. Bolestná smrt na kříži se totiž pro křesťany proměnila na symbol vykoupení. Příklad utrpení Ježíše Krista slouží křesťanům již po dlouhá staletí jako model spásného žití a figuruje v každodenním konání v podobě imperativu „zapři sám sebe a převezmi na sebe svůj Kříž“.
Připomínání těchto událostí, které se odehrály na začátku prvního století našeho letopočtu, probíhalo až do středověku na „místě samém“, ve Svaté zemi v dnešním Izraeli.
Lurdská jeskyně v Bohuticích
Lurdská jubilejní jeskyně jako poutní místo byla realizována k 70. výročí zjevení Panny Marie čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové. Připomíná zjevení z 11. února roku 1858, jež se událo v jihofrancouzské obci Lourdes. Místo lurdského zjevení se zakrátko stalo světoznámým římskokatolickým poutním centrem. Jedním z projevů úcty k lurdskému zjevení bylo také zakládání obdobných jeskyní, zejména na poutních místech. Zde byly umístěny kopie soch Panny Marie Lurdské. Jednou z nejznámějších replik je Lurdská jeskyně s oltářem a sochou Bohorodičky, jež je od roku 1902 součástí papežské zahrady ve Vatikánu.
Boskovice
Na rozhraní Malé Hané a Drahanské vrchoviny se ve výšce 460 metrů nad mořem vypíná romantická zřícenina goticko-renesančního boskovického hradu. Historie hradu se začala psát v polovině 13. století. Tehdy patřil do majetku rodu pánů z Boskovic, kteří hrad i panství vlastnili až do konce 14. století. Na sklonku 14. století hrad přešel do držení pánů z Kunštátu. V této době bylo zřejmě započato se stavbou nového středověkého sídla. [Číst více…]
Nové Zámky v Nesovicích
Nové Zámky, obec s dávnou, ale ne příliš známou historií, se nachází nedaleko Bučovic v okrese Vyškov. Asi nejpozoruhodnější je místní kulturní památka (nedostavěná, ale velice působivá), kterou je renesanční zámek, pocházející z let 1567-1571. [Číst více…]
Slavkov u Brna
Na místě dnešního barokního zámku byla vybudována začátkem 13. století komenda řádu německých rytířů. V jejich vlastnictví je Slavkov poprvé zmiňován roku 1237. Části obytné budovy a kruhové schodišťové věže komendy jsou zachovány pod severním traktem barokního zámku a pod částí zámeckého nádvoří. Koncem l6. století, asi za Oldřicha III. z Kounic, byl na starších základech vybudován renesanční zámek čtyřkřídlého půdorysu s arkádami a mohutnou kruhovou věží. Fragmenty základového zdiva jsou zachovány v části suterénu severního a západního křídla zámku. Více na webu. [Číst více…]
Valtice
Vinařské městečko ležící jihozápadně od Břeclavi, v blízkosti státní hranice s Rakouskem.
V 18. století bylo rezidenční sídlo Lichtenštejnů přebudováno na zámek, který patřil k nejmohutnějším stavbám raného baroka. V letech 1713-15 byl opět přebudován a v dnešní době se řadí k mimořádným památkám na našem území. Další stavbou, kterou můžete obdivovat, je kostel, který byl vystavěn v raně barokním stylu. Valtice se také mohou pochlubit střední zemědělskou školou, jejímž hlavním oborem je vinařství.










