Zámek stojí na Zámeckém vrchu v malebné krajině Pavlovských vrchů. Jeho předchůdcem bylo hradištní opevnění z druhé poloviny 11. stol.. Koncem 12. stol. patřil Mikulov pánům z Kounic, později jej vlastnili čeští králové. Ve 30. letech 13. stol. byla započata výstavba středověkého hradu. Jeho rozvoj pokračoval i za dalších majitelů, k nimž patřili i Lichtenštejnové. Ti zdokonalili hrad i předhradí, k věži přibyla další věž s branou. Hrad se stal nedobytnou pevností, neboť nepodlehl ani nátlaku husitů. Ditrichštejnové hrad renesančně přebudovali na zámek.
Po požáru v roce 1719 byl přestavěn barokně a později upraven klasicistně. V roce 1945 byl vypálen.
Špilberk
Hrad Špilberk je monumentální pevností nad centrem největšího moravského města Brna, nacházejícího se v Jihomoravském kraji. Původní gotický královský hrad z 13. století si svého původního účelu reprezentačního sídla příliš neužil, postupně byl přeměněn v mohutnou pevnost. Prostory hradu využívá Muzeum města Brna, jehož expozice se zaměřují na barokní pevnostní stavitelství, vězeňství, umělecké sbírky, významné kapitoly z dějin města, brněnskou architekturu aj. [Číst více…]
Břeclav
Základní kámen farního kostela Navštívení Panny Marie v Poštorné byl položen v roce 1895. 3. července 1898 se konalo slavnostní vysvěcení nového chrámu, představujícího jednu z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších novogotických staveb u nás. V 19. století původní starý kostel již nepostačoval a proto usilovali Poštorané o zbudování nového chrámu. Panující kníže Jan II. z Lichtenštejna prosby vyslyšel a nákladem 250.000 zlatých nechal postavit nový kostel podle projektu architekta Karla Weinbrennera, který navrhl i veškeré zařízení interiéru kostela a sakristie. Tento lichtenštejnský dvorní architekt je také autorem návrhu kamenného kříže před kostelem z roku 1902.
Brno
Kolem r. 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno, a ta dala městu jeho jméno. Od 11.stol. zde stál břetislavský hrad, sídlo přemyslovského údělného knížete. V předhradí se vyvíjely české trhové vsi – jak na Starém Brně, tak kolem Horního (Zelného) trhu. Od 13. stol. přicházeli cizí kolonisté: Němci, Flandrové a Valoni, kteří se usídlili kolem Dolního náměstí (Svobody). Svoji obec vytvářeli i Židé v dolní části dnešní Masarykovy. Právní oporou pro rozvoj města se stalo větší a menší privilegium, které mu r. 1243 udělil český král Václav I. Město se ohradilo hradbami s pěti branami (Měnínskou, Židovskou, Starobrněnskou, Veselou a Běhounskou). Se dvěma farními kostely – sv. Petra a sv. Jakuba – se o duchovní potřeby staralo několik klášterů: benediktinský v Komárově, premonstrátský v Zábrdovicích, kláštery žebravých řádů – dominikánů a minoritů, heburský, johanitská komenda a cisterciačky na Starém Brně, jejichž klášter založila královna Eliška Rejčka. [Číst více…]
Propast Macocha
Propast Macocha je více než 138,5 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu („Light hole“) v České republice a i ve střední Evropě. Horní část propasti je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v roce 1882 – je umístěn v nejvyšším bodě. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno.
Jedovnice – kostel sv. Petra a Pavla
První písemné zprávy o Jedovnicích pocházejí z roku 1269. Kostel zde stál již ve 13. století, jak vyplývá ze záznamů o předávání panství. Nynější kostel, zasvěcený sv. Petru a Pavlu, byl postaven v letech 1783 až 1785, základy věže však pocházejí už z roku 1681. Dne 7. května 1822 zničil obrovský požár téměř celé městečko. Na kostele shořela šindelová střecha a čtyři zvony se žárem roztavily. Byly zničeny i varhany a obraz na hlavním oltáři. V roce 1873 byl postaven hlavní oltář v pseudogotickém slohu, obraz sv. Petra a Pavla namaloval akad. Malíř E. Pirchan z Vídně. V roce 1963 byl tento oltář nahrazen novým od pražských umělců Mikuláše Medka a Jana Koblasy. Jan Koblasa je také autorem nového presbytáře – oltáře, svatostánku, ambonu, svícnů i sedadel pro kněze a ministranty. Leptaná okna v presbytáři jsou dílem Josefa Istlera, oltářní mřížka (dnes zábradlí na kůru) je od Karla Nepraše. [Číst více…]
Muzeum a informační centrum Vedrovice
Turistické informační centrum obce Vedrovice je součástí komplexu Muzea a informačního centra Vedrovice.
Vedrovice jsou známy četnými archeologickými nálezy z období neolitu. Lokality se nachází v obci a přilehlém okolí, zejména na úpatí lesního komplexu Krumlovský les.
Unikátní naleziště středoevropského neolitu asi 6000 až 4000 let př. n. l. poutají pozornost odborníků již řadu let. Doloženo je osídlení kultur lidu s lineární keramikou a moravskou malovanou keramikou.
Mikulov
Město se nachází v jižní části Chráněné krajinné oblasti Pálava, mezi vápencovými bradly Turoldu a Svatého kopečku.
Střed městečka byl vyhlášen za městskou památkovou rezervaci. Na mnoha místech můžete obdivovat podpisy minulých staletí, které jsou ještě patrné např. na městských hradbách, částečně obklopujících jádro starého města.
Veselice – Podvrší
Název kopce na němž rozhledna stojí je dosti nezvyklý – Podvrší. Kopec a Podvrší? Ano. Tento název získal kopec velice pravděpodobně převzetím názvu po lesní trati, nacházející se jihozápadním směrem.
Hodonín
Hodonín je okresním městem, které vzniklo z podhradí břetislavského pohraničního hradu na ostrově řeky Moravy. První písemná zmínka pochází z roku 1073. Městem je Hodonín od roku 1228. Základ průmyslu byl položen v roce 1787 přeměnou zámku na tabákovou továrnu, která existuje dodnes. Během 2. sv. války bylo město silně poškozeno. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- Další stránka »










