Hodonín je okresním městem, které vzniklo z podhradí břetislavského pohraničního hradu na ostrově řeky Moravy. První písemná zmínka pochází z roku 1073. Městem je Hodonín od roku 1228. Základ průmyslu byl položen v roce 1787 přeměnou zámku na tabákovou továrnu, která existuje dodnes. [Číst více…]
Dietrichsteinská hrobka
Kostel sv. Anny s napodobeninou Svaté chýše z italského Loreta vyrostl v průběhu let 1623-1656 v dolní části mikulovského náměstí. Na jihozápadní straně kostela byla vystavěna pohřební kaple Dietrichsteinů, počátkem 18. století získal dvouvěžové průčelí podle návrhu J. B. Fischera z Erlachu. Celou stavbu značně poškodil zničující požár města v roce 1784. Teprve v polovině 19. století byla přestavěna na hrobku rodiny Dietrichsteinů. Z dosavadního prozatimního útočiště pod kostelem sv. Václava sem byly přeneseny pozůstatky členů rodu z let 1617-1852.
Dianin chrám
Dianin chrám (tzv. Randezvous) kousek od Valtic – monumentální stavba vítězného oblouku, která ukrývá lovecký zámeček. V horním patře stavby je umístěn komorní a taneční sál.
Cornštejn
Cornštejn je zřícenina hradu, která se nachází za soutokem Dyje a Želetavky na ostrohu nad Vranovskou přehradou. Vybudován byl k zabezpečení moravsko-rakouské hranice a na posilu hradu Bítova, nacházejícího se nedaleko. V roce 1464 byl hrad obléhán vojskem krále Jiřího z Poděbrad, deset měsíců odolával a nakonec byl dobyt a rozbořen. [Číst více…]
Čebínka
Čebínka je kovová vež, která se nachází na lesní cestě nedaleko obce Čebín. Tato telekomunikační věž vás překvapí 161 schody (s desíti malými odpočívadly), které se točí ve směru hodinových ručiček. Ty vás zavedou na vyhlídkovou plošinu ve výšce 30 metrů. [Číst více…]
Burianova rozhledna
Rozhledna stojí na vrchu Milenka (619 m.n.m.), na samém okraji Českomoravské vrchoviny u obce Rudka, v okrese Blansko. Obec Rudka se proslavila zejména díky umělci Stanislavu Rolínkovi, který zde vytvořil umělou jeskyni s plastikami blanických rytířů. Jeho hlavním výtvorem byla ovšem socha T.G.Masaryka, vytesaná do výšky 10 m z jednoho kusu pískovce. Rolínkova umělecká činnost probíhala ve 20. let 20. století a do tohoto období spadá i aktivita tehdejšího starosty blízkého Kunštátu Františka Buriana. Ten chtěl využít velké oblíbenosti místa a zasadil se o vznik výletního areálu, jehož největší atrakcí měla být rozhledna.
Bučovice
Bučovický zámek je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp. Na rozdíl od většiny našich renesančních zámků se nejedná o renesanční přestavbu staršího sídla (hradu či tvrze), ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby typu „palazzo in fortezza“ a celého rozsáhlého areálu včetně renesanční zahrady, hradební zdi a vodního příkopu. Rovněž umístění v údolí je pro tehdejší dobu neobvyklé. Projektoval jej Jacopo Strada, vzdělaný znalec umění, historik a architekt, který byl správcem uměleckých sbírek tří Habsburských císařů – Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. [Číst více…]
Brno
Kolem r. 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno, a ta dala městu jeho jméno. Od 11.stol. zde stál břetislavský hrad, sídlo přemyslovského údělného knížete. V předhradí se vyvíjely české trhové vsi – jak na Starém Brně, tak kolem Horního (Zelného) trhu. Od 13. stol. přicházeli cizí kolonisté: Němci, Flandrové a Valoni, kteří se usídlili kolem Dolního náměstí (Svobody). Svoji obec vytvářeli i Židé v dolní části dnešní Masarykovy. Právní oporou pro rozvoj města se stalo větší a menší privilegium, které mu r. 1243 udělil český král Václav I. Město se ohradilo hradbami s pěti branami (Měnínskou, Židovskou, Starobrněnskou, Veselou a Běhounskou). Se dvěma farními kostely – sv. Petra a sv. Jakuba – se o duchovní potřeby staralo několik klášterů: benediktinský v Komárově, premonstrátský v Zábrdovicích, kláštery žebravých řádů – dominikánů a minoritů, heburský, johanitská komenda a cisterciačky na Starém Brně, jejichž klášter založila královna Eliška Rejčka. [Číst více…]
Břeclav
Základní kámen farního kostela Navštívení Panny Marie v Poštorné byl položen v roce 1895. 3. července 1898 se konalo slavnostní vysvěcení nového chrámu, představujícího jednu z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších novogotických staveb u nás. V 19. století původní starý kostel již nepostačoval a proto usilovali Poštorané o zbudování nového chrámu. Panující kníže Jan II. z Lichtenštejna prosby vyslyšel a nákladem 250.000 zlatých nechal postavit nový kostel podle projektu architekta Karla Weinbrennera, který navrhl i veškeré zařízení interiéru kostela a sakristie. Tento lichtenštejnský dvorní architekt je také autorem návrhu kamenného kříže před kostelem z roku 1902.
Břeclav
Základní kámen farního kostela Navštívení Panny Marie v Poštorné byl položen v roce 1895. 3. července 1898 se konalo slavnostní vysvěcení nového chrámu, představujícího jednu z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších novogotických staveb u nás. V 19. století původní starý kostel již nepostačoval a proto usilovali Poštorané o zbudování nového chrámu. Panující kníže Jan II. z Lichtenštejna prosby vyslyšel a nákladem 250.000 zlatých nechal postavit nový kostel podle projektu architekta Karla Weinbrennera, který navrhl i veškeré zařízení interiéru kostela a sakristie. Tento lichtenštejnský dvorní architekt je také autorem návrhu kamenného kříže před kostelem z roku 1902. Stavbu prováděla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera, stavební materiál tvořený dvěma sty druhy cihel, dlaždic a glazované keramické krytiny dodaly místní knížecí keramické závody.










