Město Sokolov je poprvé připomínáno v roce 1279 jako majetek hornofranckého rodu Nothaftů. Kromě let 1938-1945 patřilo vždy k Čechám: jeho němečtí obyvatelé spadali nářečím a folklorem do jazykové oblasti Chebska – tzv. Egerlandu. Ač měl hradby a vlastní samosprávu, byl Sokolov vždy jen poddanským městem a centrem sokolského panství. Od roku 1850 je okresním městem, přičemž v roce 1949 k okresu Sokolov připadl okres Loket a v roce 1960 okres Kraslice. Obyvatelé se živili řemesly, obchodem a zemědělstvím, v 16.- 19. století se v okolí města pěstoval chmel, který ustoupil těžbě hnědého uhlí, ojediněle používaného již v 16. století. Dnes je Sokolov centrem těžby a zpracování hnědého uhlí s navazujícím chemickým a sklářským průmyslem.
V letech 1435-1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků, který si v Krušnohoří a Poohří vybudoval rozsáhlé držaby. Za účast v českém povstání bylo panství Sokolov po bitvě na Bílé Hoře Šlikům zkonfiskováno a roku 1622 ho získali Nosticové. Hrabatům z Nostic (od roku 1673 z Nostic-Rienecku) patřilo město a panství do roku 1850 a zámek do roku 1945. Rod žije od roku 1946 v rakouském Štýrsku.

[Číst více…]

Hrad Bečov nad Teplou byl založen ve 13. století rodem pánů z Oseka, jimž náležel spolu s panstvím téměř dvě století. 
K největšímu rozvoji hradu došlo koncem 15. století a v první polovině 16. století, kdy hrad patřil rodu Pluhů z Rabštejna. 
Nejvýše na skále je položen gotický hrad, který byl renesanční přestavbou obohacen kamennými portály a nástěnnými malbami. Hradní nádvoří lemují Pluhovské domy a konírny vybudované rodem Pluhů z Rabštejna. 
Pod hradem stojí zámek, z 18. století, který má již renesanční jádro. Romantické přestavby podle plánů architektů Zítka a Mockera se uskutečnily jen v minimálním rozsahu. 
[Číst více…]

Zámeček Doubí byl vystavěn nad řekou Ohří na základech raně středověkého hradu v polovině 14. století. O dvě stě let později byl hrad přestavěn na renesanční zámek a v 17. století byl u něj vybudován útulný park s vyhlídkovou terasou. V údobí 1739-1756 se areál za vlastnictví Julia Jindřicha a Josefiny Eleonory Mulcové z Valdova, rozené hraběnky Metternichové, přestavbou změnil docela. Zámecké sídlo dostalo barokní podobu a do půlkruhové bašty vnější parkánové zdi byla vestavěna barokní kaple. Za svou dnešní podobu vděčí stavba karlovarskému architektovi Františkovi Maderovi, který jej upravil koncem 19. století.

[Číst více…]

Nejstarší historické zprávy o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého vladyckého rodu Odolenoviců. Ti na Chyších sídlili plných dvě stě let. Na místě původního gotického hradu v údolí řeky Střely byl v roce 1578 vystavěn renesanční zámek, který byl později barokně upraven. [Číst více…]

První písemné zmínky o Valči jsou z roku 1358, kdy je statek uváděn jako rozdělené zboží, držené bratry Ctiborem a Benešem z Valče. Dalšími majiteli rozděleného panství byli ve středověku zemané držící statky v blízkém okolí: Ješek ze Stebna, Jan Kladivo ze Stebna 1368, Boreš z Oseka 1371, Beneš z Buškovic 1377-1416, a páni z Doupova Nevlas a Jan 1416, Sezema z Doupova 1454 a Jan z Doupova 1487.  [Číst více…]