Díky chemické rozmanitosti zdejších pramenů jsou Mariánské Lázně vhodné k léčbě velkého spektra nemocí. Pro svou rozmanitost tvoří zdejší minerální vody základ lázeňské péče. V nejbližším okolí vyvěrá přes 100 minerálních pramenů, ve městě samotném kolem 40. Kolonády a altány zastřešující jednotlivé prameny dokreslují malebnou lázeňskou atmosféru.
Nejdek
Osmitisícové krušnohorské letovisko leží v horském údolí, tvořeném řekou Rolavou, chráněném od západu, severu a východu zalesněnými hřebeny Krušných hor, v nadmořské výšce 550 – 650 m. Jako většina měst v Krušných horách vděčí Nejdek za svůj vznik dolování. Nejstarší zpráva o Nejdku pochází z roku 1340, kdy se již zde dolovala cínová ruda. [Číst více…]
Olověný vrch – Bleiberg
16 metrů vysoká dřevěná rozhledna nad restaurací z roku 1933.
Turistická chata s dřevem obloženou vyhlídkovou věží byla vybudována v roce 1933. Nachází se téměř na hranicích s Německem u pohraniční Bublavy. Proskleným ochozem osmnáctimetrové rozhledny je kvůli okolním stromům vidět v podstatě jen směrem na sever – na lesnatou německou část Krušných hor a do údolí na pohraniční Bublavu.
Ostroh – Seeberg
Hrad Seeberg byl založen na skalnatém ostrohu, obtékaném slatinným potokem kolem roku 1200. Areál hradu je tvořen dvěma částmi, předním a zadním hradem. Obě části odděluje hluboký příkop s mostem. Interiéry hradu se pyšní rytířským sálem a pro středověké hrady typickou černou kuchyní, ve které nechybí ani dobové vybavení. Zajímavý zážitek nabízí i vstup do sklepních prostor hradu.
Ostrov
Město Ostrov leží na úpatí Krušných hor, mezi lázeňskými městy Karlovými Vary a Jáchymovem. Historické centrum je staré 700 let, což dokládá nejstarší památka, kostel sv. Jakuba z roku 1224. Kolem něj byla začátkem 13. století postavena malá osada, jejíž založení připisují historici Slávkovi z rodu Hrabišiců. Původní název Ostrova, Zlaukowerde, se později změnil na Schlackenwerth, tedy Slávkův Ostrov. Tehdy to bylo pevné místo uprostřed bažinaté oblasti, obtékané říčkami Bystřicí a Veseřicí. Městem tuto osadu poprvé nazval Jan Lucemburský ve svém privilegiu z roku 1331. Vedla tudy také stará obchodní stezka.
Plešivec u Abertam
Chata s 16 metrů vysokou rozhlednou byla na Plešivci, v nadmořské výšce 1028 metrů, postavena v roce 1895. O tuto stavbu na Plešivci se zasloužil Spolek přátel přírody z Abertam. Dnešní vzhled celého objektu však není původní, neboť během let se chata rozrůstala, a tím rozhlednu poněkud zastínila. Rozhledna je stejně jako hotel otevřena po celý rok. Z rozhledny lze spatřit okolní vrcholky Krušných hor, Slavkovský les, Doupovské hory, a také Dyleň v Českém lese.
Sokolov
Město Sokolov je poprvé připomínáno v roce 1279 jako majetek hornofranckého rodu Nothaftů. Kromě let 1938-1945 patřilo vždy k Čechám: jeho němečtí obyvatelé spadali nářečím a folklorem do jazykové oblasti Chebska – tzv. Egerlandu. Ač měl hradby a vlastní samosprávu, byl Sokolov vždy jen poddanským městem a centrem sokolského panství. Od roku 1850 je okresním městem, přičemž v roce 1949 k okresu Sokolov připadl okres Loket a v roce 1960 okres Kraslice. Obyvatelé se živili řemesly, obchodem a zemědělstvím, v 16.- 19. století se v okolí města pěstoval chmel, který ustoupil těžbě hnědého uhlí, ojediněle používaného již v 16. století. Dnes je Sokolov centrem těžby a zpracování hnědého uhlí s navazujícím chemickým a sklářským průmyslem.
V letech 1435-1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků, který si v Krušnohoří a Poohří vybudoval rozsáhlé držaby. Za účast v českém povstání bylo panství Sokolov po bitvě na Bílé Hoře Šlikům zkonfiskováno a roku 1622 ho získali Nosticové. Hrabatům z Nostic (od roku 1673 z Nostic-Rienecku) patřilo město a panství do roku 1850 a zámek do roku 1945. Rod žije od roku 1946 v rakouském Štýrsku.
Teplá
Město Teplá (něm. Tepl) je rozlohou 9. největší obec v České republice. Nachází se v západních Čechách na horním toku stejnojmenné řeky, v Tepelské vrchovině, 46 km jihovýchodně od okresního města Cheb, 37 km jižně od krajského města Karlovy Vary, 50 km severozápadně od Plzně, 15 km východně od Mariánských Lázní a 29 km severně od Tachova. Leží na náhorní plošině ve vyšší nadmořské výšce, z čehož vyplývají i drsnější klimatické podmínky. [Číst více…]
Tisovský vrch – Pajndl
Krušnohorskému údolí, v němž leží město Nejdek, vévodí zalesněný masiv Tisovského vrchu – Pajndlu (977 m). Z jeho vrcholu hrdě shlíží kamenná rozhledna. Půdorys stavby tvoří čtverec o straně dlouhé 5 metrů. Zdi věže dosahují síly 1,3 metru. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkovou galerii činí 18 metrů, což je více, než měří rozhledny na Klínovci a Plešivci. Na vyhlídkové plató vede točité schodiště o 114 žulových schodech. Platformu završuje 3 metry vysoký prosklený přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Celá stavba, od prahu vchodu až po špičku bleskosvodu, tedy měří 24 metrů.
Valeč
První písemné zmínky o Valči jsou z roku 1358, kdy je statek uváděn jako rozdělené zboží, držené bratry Ctiborem a Benešem z Valče. Dalšími majiteli rozděleného panství byli ve středověku zemané držící statky v blízkém okolí: Ješek ze Stebna, Jan Kladivo ze Stebna 1368, Boreš z Oseka 1371, Beneš z Buškovic 1377-1416, a páni z Doupova Nevlas a Jan 1416, Sezema z Doupova 1454 a Jan z Doupova 1487. [Číst více…]










